Jízdárna ve Světcích: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy, typo
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 3:
 
== Historie ==
Jízdárnu ve [[Světce (Tachov)|Světcích]] nechal vybudovat v letech 1858–61 kníže [[Alfred Windischgrätz|Alfréd I. Windischgrätz]]. Penzionovaný polní maršál, majitel tachovského panství, se v r. 1857 (ve věku 70 let) rozhodl přestavět chátrající [[Klášter Světce|paulánský klášter ve Světcích]] na romantický zámek, k němuž by patřila i velkolepá jízdárna. Když v r. 1862 kníže zemřel, byla jízdárna téměř dokončena, zatímco ze zámku bylo postaveno jen severní křídlo se dvěma nárožními věžemi (jeho syn a nástupce Alfréd II. ve finančně náročné stavbě nepokračoval). O provozu jízdárny v následujícím období se podrobnější zprávy nedochovaly, využití bylo zřejmě omezené.<ref name=":2">PROCHÁZKA, Zdeněk. ''Světce u Tachova v proměnách staletí.'' Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2009. 95 s. {{ISBN |978-80-86125-94-7}} [cit. 2018-02-04] </ref>
 
Po r. 1945 byl majetek Windischgrätzů zestátněn. Jízdárna byla v té době poměrně zachovalá, ještě v 50. letech se uvažovalo o její opravě (měla získat využití jako součást učiliště, pro jehož potřeby se v té době přebudovával zámek). Budova však postupně zchátrala natolik, že byla na žádost města Tachova zbavena památkové ochrany a určena k demolici. V r. 1991 byla jízdárna opět do seznamu kulturních památek zařazena, ale o její záchranu se nestaralo ani Sdružení technických sportů a činností, které ji vlastnilo v polovině 90. let. Roku 1997 získalo polorozbořenou jízdárnu město Tachov a v r. 2000 zahájilo za podpory dotací postupnou rekonstrukci.<ref name=":2" />
 
== Architektura a interiér ==
Jízdárna je postavena v [[Novorománský sloh|novorománském slohu]]. Celková délka budovy je 60,2 m, šířka 26,3 m a výška 26,3 m. Centrální patrová budova na půdorysu kříže je doplněna podélnými přízemními stájemi, přistavěnými k východnímu a západnímu průčelí a zakončenými nárožními polygonálními pavilony. Hladká průčelí člení [[kordonová římsa]] doplněná [[Zubořez|zubořezemzubořez]]em a ploché [[Pilastr|pilastrypilastr]]y. Vstupní portály a okna mají profilované [[Šambrána|šambrány]] a polokruhové [[Záklenek|záklenky]]. Pozoruhodností jízdárny je originálně řešená stropní konstrukce haly s lucernou, kterou je prostor shora osvětlován.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Památkový katalog - 1000156712 - jízdárna
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
Řádek 26:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-02-04
}}</ref>
 
== Současnost ==
V r. 2006 byl vytvořen koncept budoucího využití jízdárny jako víceúčelového kulturního centra. Hlavní sál by měl být využíván pro kulturní akce, ale i k původnímu účelu. V prostorech stájí se počítalo s muzeem bylinkářství a stálou expozicí dějin objektu. Suterén by mohl sloužit jako restaurace a pivnice.<ref name=":2" />
 
Protože rekonstrukce pokračují, jízdárna je zpřístupňována jen příležitostně. Po prvním koncertu v r. 2001 zde byla zavedena tradice hudebních festivalů "Dveře jízdárny dokořán" (původně "Jízdárna znovu ožívá"). Akci pořádá Městské kulturní středisko Tachov, v r. 2017 se konal již 15. ročník. Koncerty jsou věnované převážně klasické hudbě. Kromě toho bývá jízdárna přístupná při různých příležitostech, jako jsou [[Dny evropského dědictví|Dny evropského kulturního dědictví]] nebo různé historické slavnosti, kdy se zde konají komentované prohlídky. Turistické skupiny (nad 10 osob) si mohou komentovanou prohlídku předem objednat.<ref name=":0" /> Hlavní sál byl také několikrát využit jako výstavní prostor.<ref name=":2" />
 
== Odkazy ==