|
[[Izomerie|Izomer]] je sloučenina téhož chemického složení (má stejný vzorec), ale rozdílné chemické struktury (má různou stereochemii). Právě izomerie [[koordinační sloučenina|koordinačních sloučenin]] sehrála v jejich historii důležitou úlohu při objasňování jejich [[stereochemie]]. Přehled základních druhů izomerií je popsán níže.
== Konformační izomerie ==
'''Konformační izomerie''' neboli '''polytopická izomerie''' přichází v úvahu pro každé [[koordinační číslo]] vyšší než 3 a jakoukoliv jemu odpovídající geometrii. Izomery se navzájem liší pouze svou [[stereochemie|stereochemií]]. Např. existuje [NiBr<sub>2</sub>(PEtPh<sub>2</sub>)<sub>2</sub>], který byl připraven jako zelený [[Čtyřstěn|tetraedrtetraedrický]]ický i jako žlutý [[čtverec|čtvercový]] komplex. Konformační izomery musí mít srovnatelnou stabilitu, a aby je bylo možné od sebe oddělit, musí existovat dostatečně vysoká energetická bariéra pro jejich vzájemnou přeměnu. Tento druh izomerie nepatří mezi komplexy k úplně nejběžnějším, ale je možné se s ním v praxi setkat.
<center>
[[ImageSoubor:NiBr2(PEtPh2)2 čtverec.JPG|300px|Čtvercový komplex [NiBr<sub>2</sub>(PEtPh<sub>2</sub>)<sub>2</sub>]]]
[[ImageSoubor:NiBr2(PEtPh2)2 tetraedr.JPG|300px|Tetraedrický komplex [NiBr<sub>2</sub>(PEtPh<sub>2</sub>)<sub>2</sub>]]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:Ni(en) 2.JPG|300px|Komplex [Ni(en)]]]
[[ImageSoubor:Ni(en) 1.JPG|300px|Komplex [Ni(en)]]]
[[ImageSoubor:Ni(en) 3.gif|300px|Komplex [Ni(en)]]]
</center>
== Geometrická izomerie ==
'''Geometrická izomerie''' vzniká u komplexů, jejichž koordinační číslo je větší než 3. S geometrickou izomerií se nejčastěji setkáváme u [[čtverec|čtvercových]] komplexů typu [Ma<sub>2</sub>b<sub>2</sub>] a [[Osmistěn|oktaedroktaedrických]]ických komplexů typu [Ma<sub>2</sub>b<sub>4</sub>]. V těch mohou [[ligand]]y (resp. jejich donorové atomy) obsadit sousední ('''cis''' neboli '''Z''' - ''z němčiny zusammen'') nebo protilehlé vrcholy ('''trans''' neboli '''E''' - ''z němčiny entgegen''). U oktaedrických komplexů typu [Ma<sub>3</sub>b<sub>3</sub>] mohou navíc existovat dvě geometrické formy lišící se polohou trojice donorových atomů. Ty mohou obsadit buď vrcholy jedné stěny oktaedru ('''fac''' - faciální uspořádání), nebo tři polohy na „obvodu“ oktaedru ('''mer''' - meridionální uspořádání). Čtvercové komplexy se čtyřmi různými ligandy pak mohou existovat ve třech geometricky izomerních formách, ale takové komplexy se s monodentátními ligandy velmi špatně připravují a jsou velmi vzácné. Geometrické izomery se liší v řadě fyzikálních vlastností, z nichž nejdůležitější pro diagnostické účely jsou [[dipólový moment]] a [[elektronové adsorpční spektrum|elektronová adsorpční spektra]] ve viditelné nebo ultrafialové oblasti.
<center>
[[ImageSoubor:Cis-PtBr2Cl2.JPG|200px|cis-[PtBr<sub>2</sub>Cl<sub>2</sub>]]]
[[ImageSoubor:Trans-PtBr2Cl2.JPG|200px|trans-[PtBr<sub>2</sub>Cl<sub>2</sub>]]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:Cis-Fe(NH3)2F4.JPG|250px|cis-[Fe(NH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>F<sub>4</sub>]]]
[[ImageSoubor:Trans-Fe(NH3)2F4.JPG|250px|trans-[Fe(NH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>F<sub>4</sub>]]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:Fac-Fe(H2O)3I3.JPG|250px|fac-[Fe(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>I<sub>3</sub>]]]
[[ImageSoubor:Mer-Fe(H2O)3I3.JPG|250px|mer-[Fe(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>I<sub>3</sub>]]]
</center>
Významnou vlastností chirálních látek je jejich schopnost otáčet rovinu [[polarizované světlo|polarizovaného světla]]– jsou tzv. opticky aktivní. Enantiomery mají téměř všechny fyzikální a chemické vlastnosti stejné. Liší se pouze tím, že otáčejí rovinu polarizovaného světla (světlo, jehož vlny „kmitají“ jen v jednom směru) každý na jinou stranu. Podle toho se označují jako levotočivé (dříve označované l nebo -) a pravotočivé (d nebo +) - dnes se již dřívější označování nesmí používat, jelikož otáčení roviny polarizovaného světla závisí na vlnové délce ([[Cottonův efekt|Cottonově efektu]]). Dnes se k označení chirality (absolutní konfigurace) používá Cahnova-Ingoldova-Prelogova symbolika R a S. Oba enantiomery se také mírně liší v indexu lomu a schopností absorbovat záření. Směs obou enantiomerů v molárním poměru 1 : 1 neotáčí rovinu polarizovaného světla a nazývá se racemická směs ([[racemát]]). Absolutní konfiguraci lze určit jedině kompletní [[rentgenostrukturní analýza|rentgenostrukturní analýzou]].
Optické izomery existují u čtvercových, [[Čtyřstěn|tetraedrtetraedrických]]ických a [[Osmistěn|oktaedroktaedrických]]ických komplexů. U čtvercových komplexů je optická izomerie vzácná a může nastat pouze v případě vhodně nesymetrických ligandů. U tetraedrických komplexů by bylo možné očekávat větší rozšíření optické izomerie, protože každý tetraedrický komplex se čtyřmi různými [[ligand]]y musí být opticky aktivní. Takovéto komplexy je však obtížné připravit a tak i v tomto případě byly připraveny opticky aktivní látky pouze s vhodnými bidentátními ligandy. Nejčastěji se ovšem optická aktivita projevuje u oktaedrických komplexů s alespoň jedním chelátovým ligandem (např. [Cr(ox)<sub>3</sub>]<sup>2-</sup>, [Co(edta)]<sup>-</sup>, [PtCl<sub>2</sub>(en)<sub>2</sub>]<sup>2+</sup>, [Cr(NH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>Cl<sub>2</sub>(en)]). V podstatě každý oktaedrický komplex typu [M(aa)<sub>3</sub>] nebo cis-[M(aa)<sub>2</sub>L<sub>2</sub>] (kde aa je bidentátní ligand) může existovat ve dvou [[zrcadlo]]vě převrácených formách.
Pokud je ligand v takovém komplexu sám o sobě opticky aktivní (např. 1,2-propandiamin), pak se počet možných optických izomerů samozřejmě zvyšuje. Izomerům se v takovém případě říká [[diastereoizomer]]y. Ty už se mohou lišit i jinými vlastnostmi, např. rozpustností, stabilitou,…
<center>
[[ImageSoubor:-Pt(NH3)4Br2-Cl2.JPG|300px|[Pt(NH3)4Br2]Cl2]]
[[ImageSoubor:-Pt(NH3)4Cl2-Br2.JPG|300px|[Pt(NH3)4Cl2]Br2]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:-Cr(H2O)6-Cl3.JPG|250px|[Cr(H<sub>2</sub>O)6]Cl3]]
[[ImageSoubor:-Cr(H2O)5Cl-Cl2.H2O.jpg|250px|[Cr(H<sub>2</sub>O)5Cl]Cl2.H<sub>2</sub>O]]
[[ImageSoubor:-Cr(H2O)4Cl2-Cl.2H2O.jpg|250px|[Cr(H<sub>2</sub>O)4Cl2]Cl.2H2O]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:-Co(en)2(NO2)2-+.JPG|300px|[Co(en)2(NO2)2]+]]
[[ImageSoubor:-Co(en)2(ONO)2-+.JPG|380px|[Co(en)2(ONO)2]+]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:-Co(en)3--Cr(CN)6-.JPG|400px|[Co(en)3][Cr(CN)6]]]
[[ImageSoubor:-Cr(en)3--Co(CN)6-.JPG|400px|[Cr(en)3][Co(CN)6]]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:-(NH3)3ClCo(OH)2Co(NH3)3Cl-.JPG|400px|[(NH3)3ClCo(OH)2Co(NH3)3Cl]]]
[[ImageSoubor:-(NH3)4Co(OH)2Co(NH3)2Cl2-.JPG|400px|[(NH3)4Co(OH)2Co(NH3)2Cl2]]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:-Pt(NH3)4--PtCl4-.JPG|250px|[Pt(NH3)4][PtCl4]]]
[[ImageSoubor:-Pt(NH3)3Cl-2-PtCl4-.JPG|250px|[Pt(NH3)3Cl]2[PtCl4]]]
[[ImageSoubor:-Pt(NH3)4--Pt(NH3)Cl3-2.JPG|250px|[Pt(NH3)4][Pt(NH3)Cl3]2]]
</center>
<center>
[[ImageSoubor:O--Co(NH2C6H4Me)Cl(en)2-2+.JPG|250px|o-[Co(NH<sub>2</sub>C6H4Me)Cl(en)2]2+]]
[[ImageSoubor:M--Co(NH2C6H4Me)Cl(en)2-2+.JPG|250px|m-[Co(NH2C6H4Me)Cl(en)2]2+]]
[[ImageSoubor:P--Co(NH2C6H4Me)Cl(en)2-2+.JPG|280px|p-[Co(NH2C6H4Me)Cl(en)2]2+]]
</center>
== Související články ==
* [[Koordinační chemie]]
* [[Ligand]]
* [[Centrální atom]]
* [[Koordinační vazba]]
* [[Komplexní sloučenina]]
* [[Koordinační číslo]]
* [[Barevnost komplexů]]
* [[Stabilita komplexních sloučenin]]
* [[Magnetické vlastnosti koordinačních sloučenin]]
== Literatura ==
* Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 2. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 2. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN |80-85427-38-9}}
* Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. {{ISBN |80-7080-504-8}} ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze])
[[Kategorie:Koordinační chemie]]
| 