Verze z 11. 7. 2007, 12:33 editovat Bota47 (diskuse \| příspěvky) 27 792 editací m robot přidal: ca:Trifori ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 10. 2007, 14:18 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Odstranění linku na rozcestník Sedlec s použitím robota Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Triforium nemá [[liturgie\|liturgický]] význam, nýbrž výtvarný a technický. Vyplňuje totiž tu část katedrální stěny, která by byla nečleněná a prázdná, protoře z vnějšku zde přiléhají krovy bočních lodí či chórového ochozu a kaplí. Narozdíl od románských staveb však gotický stavilel nečleněné pochy zdiva pokud možno maximálně eliminoval. Pokud nebylo možné je přímo prolomit okny, byla taková plocha například alespoň členěna ozdobnou paneláží, nebo přímo prolomena arkádou, což není nic jiného než právě triforium. Přesto existují případy, kdy je triforium paradoxně částečně, nebo po celé výšce prosvětleno okny, neboť jeho původní praktická funkce v daném místě z nějakáho důvodu odpadla. Například použitím velmi nízké střechy kaplí atp. Tak je to i v případě pražské katedrály svatého Víta. v [[klášter]]ním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sedlec)\|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Sedlec (Kutná Hora)\|Sedleci]]i u [[Kutná Hora\|Kutné Hory]], který používá katedrální schéma, ale vzhledem k požadavkům [[cisterciácký řád\|cisterciáckého řádu]] na skromnost zde není ani triforium, ani viditelný [[opěrný systém]], ani [[věž]]e v [[průčelí]]. Proto je zde v zóně triforia použito pouze slepé panelování. V [[Česko\|Česku]] se vyskytuje pouze v [[katedrála sv. Víta\|katedrále sv. Víta]] v [[Praha\|Praze]] a v [[Kostel svaté Barbory\|chrámu sv. Barbory]] v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]].

Triforium: Porovnání verzí