Programovatelný počítač: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Hardware; přidána Kategorie:Třídy počítačů za použití HotCat |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Programovatelný počítač''' je takový počítač, který čte [[Strojová instrukce|instrukce]] z elektronické paměti, kde jsou uloženy.<ref>{{Citation | last = Allison | first = Joanne | title = Stored-program Computers | year = 1997 | url = http://www.computer50.org/mark1/stored.html | accessdate = 24 August 2011 | archiveurl = https://web.archive.org/web/20110927012816/http://www.computer50.org/mark1/stored.html | archivedate = 2011-09-27 }}</ref> Tato definice je často rozšířena o požadavek na uniformní a zaměnitelný formát dat a instrukci v paměti počítače.<ref name="GilreathLaplante2003">{{cite book|author1=William F. Gilreath|author2=Phillip A. Laplante|title=Computer Architecture: A Minimalist Perspective|url=http://books.google.com/books?id=9DuC35atMu0C&pg=RA1-PA24|year=2003|publisher=Springer|isbn=978-1-4020-7416-5|page=24}}</ref><ref name="Reilly2003">{{cite book|author=Edwin D. Reilly|title=Milestones in computer science and information technology|url=http://books.google.com/books?id=JTYPKxug49IC&pg=PA245|year=2003|publisher=Greenwood Publishing Group|isbn=978-1-57356-521-9|page=245}}</ref><ref name="POCA">{{cite book|first=Miles J.|last=Murdocca| coauthors=Vincent P. Heuring|year=2000|title=Principles of Computer Architecture|publisher=Prentice-Hall|
Počítač používající [[Von Neumannova architektura|Von Neumannovu architekturu]] ukládá data i instrukce (program) ve stejné, sdílené, paměti. Počítač používající [[Harvardská architektura|Harvardskou architekturu]] má separátní paměť pro ukládání dat a další pro ukládání [[Strojová instrukce|instrukcí]].<ref name="Page2009">{{cite book|author=Daniel Page|title=A Practical Introduction to Computer Architecture|year=2009|publisher=Springer|isbn=978-1-84882-255-9|page=148}}</ref><ref name="Balch2003">{{cite book|author=Mark Balch|title=Complete digital design: a comprehensive guide to digital electronics and computer system architecture|url=http://books.google.com/books?id=uFSRT-OIxyoC&pg=PA149|accessdate=18 May 2011|year=2003|publisher=McGraw-Hill Professional|isbn=978-0-07-140927-8|page=149}}</ref>
Řádek 9:
V roce 1936 se [[Konrad Zuse]] také pokusil získat dva patenty na nápad počítače, který ukládá data do stejné paměti jako program.
Obecně uznávaným prvním elektronickým počítačem, který spustil uložený program, je SSEM z Manchesterské univerzity z 21. června 1948.<ref name="RojasHashagen2002">{{cite book|author1=Rául Rojas|author2=Ulf Hashagen|title=The first computers: history and architectures|url=http://books.google.com/books?id=nDWPW9uwZPAC&pg=PA379|year=2002|publisher=MIT Press|isbn=978-0-262-68137-7|page=379}}</ref><ref name="Page2009c">{{cite book|author=Daniel Page|title=A Practical Introduction to Computer Architecture|year=2009|publisher=Springer|isbn=978-1-84882-255-9|page=158}}</ref> I přes to byl SSEM považován pouze za prototyp, který ověřil koncept. Získané zkušenosti z jeho stavby byly použity při stavbě [[Manchester Mark 1]], který byl uveden do provozu v dubnu 1949.
6. května 1949 [[EDSAC]] v Cambridge vykonal svůj první program a proto je některými považován za "první kompletní a plně funkční počítač s digitálně uloženým programem".<ref name="Hally2005">{{cite book|author=Mike Hally|title=Electronic brains: stories from the dawn of the computer age|url=http://books.google.com/books?id=DKcqJJacxxwC&pg=PA96|year=2005|publisher=National Academies Press|isbn=978-0-309-09630-0|page=96}}</ref>
| |||