Fašismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Identitární politika za použití HotCat
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 31:
V 90. letech 20. století se v sociálních vědách prosadila tendence za fašismus označovat ty ideologie, které spojují [[revoluce|revoluční]], aktivistickou politiku s [[mýtus|mýtem]] záchrany a obnovy rasy či národa. Například oxfordský politolog [[Roger Griffin]] fašismus definoval jako {{Citát v rámečku|skutečně revoluční, nadtřídní formu antiliberálního, (...) antikonzervativního nacionalismu. Jako takový je ideologií hluboce propojenou s modernizací a modernitou, ideologií, která přijala velké množství podob, aby se přizpůsobila specifickému historickému a národnímu kontextu, v němž se objevila, a čerpala ze široké škály kulturních a intelektuálních směrů, levicových i pravicových, protimoderních i promoderních, aby se artikulovala jako soustava idejí, hesel a doktrín. V meziválečném období se projevila především v podobě elitou vedené ,ozbrojené strany‘, jež se – většinou neúspěšně – pokoušela vytvořit populistické masové hnutí pomocí liturgického stylu politiky a radikálního programu, slibujícího přemoci hrozbu mezinárodního socialismu, ukončit degeneraci postihující národ ovládaný liberalismem a uskutečnit radikální obnovu národního sociálního, politického a kulturního života v rámci toho, co si běžně představovala jako počínající novou éru západní civilizace. Ústředním mobilizačním mýtem fašismu, ovlivňujícím jeho ideologii, propagandu, politický styl i činy, je vize bezprostředně nastávajícího znovuzrození upadajícího národa.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Griffin
| jméno = Roger
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = The palingenetic core of generic fascist ideology
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Campi
| jméno sestavitele = Alessandro
| sestavitel =
| sborník = Che cos'è il fascismo? Interpretazioni e prospettive di ricerche
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Ideazione editrice
| odkaz na vydavatele =
| místo = Roma
| rok vydání = 2003
Řádek 48:
| url =
| kapitola =
| strany = 97–122
| jazyk = anglicky
}}</ref>}}
Řádek 83:
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 95–108
Řádek 91:
</ref> Sdílený jazyk, kultura a tradice v jejich očích vytvářely „společenství osudu“, s nímž se mohli identifikovat a které se stalo klíčovou veličinou politiky. Moderní [[vědecký rasismus]] a [[antisemitismus]], který chtěl doposud intuitivní či nábožensky odůvodňované předsudky povýšit na vědu, vznikl kolem poloviny 19. století. [[Arthur de Gobineau]] tehdy vydal ''[[Esej o nerovnosti lidských ras]]'', v němž obhajoval přednost bílé „árijské“ rasy nad ostatními a kritizoval míšení ras. Na Gobineaua navazovala řada dalších autorů, například v Německu působící [[Houston Stewart Chamberlain]], který navíc vyzvedl [[Germáni|Germány]] jako prý nejlepší „árijce“, schopné ochránit civilizaci před zhoubným působením Židů a dalších údajně méněcenných ras. Tyto a podobné pseudobiologické a pseudohistorické teorie se pak staly pevnou součástí zejména nacistické ideologie.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vincent
| jméno = Andrew
| odkaz na autora =
| titul = Modern Political Ideologies
Řádek 97:
| místo = Chichester
| rok = 2010
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 153
Řádek 116:
| místo = Brno
| rok = 1995
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 114
Řádek 149:
| překladatelé =
| vydavatel = Routledge
| místo = London
| rok = 2002
| isbn = 0-415-26038-8
Řádek 165:
[[Soubor:Llegada de integrantes de la División Azul a la estación del Norte (33 de 40) - Fondo Marín-Kutxa Fototeka.jpg|náhled|Španělé zdraví fašistickým pozdravem [[Modrá divize|Modrou divizi]] odjíždějící na [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní frontu]] do boje proti [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]], 1942]]
V meziválečném Maďarsku byl pravděpodobně největší počet krajně pravicových a fašistických skupin vůbec.<ref name="Pa267">Payne, s. 267</ref> Ze všech států ztratilo první světovou válkou nejvíc území a etnických Maďarů ve prospěch jiných zemí, dále zde vznikla krátkodobá [[Maďarská republika rad]] (1919), řízená komunisty často židovského původu, což vedlo k vybičování nacionalistických antisemitských vášní, navíc po Uherské říši zbyla rozsáhlá střední úřednická vrstva trpící nyní nezaměstnaností.<ref name="Pa267"/> Rysy fašismu měla již raná poválečná skupina radikálních důstojníků kolem [[Gyula Gömbös|Gyuly Gömböse]], který však přešel na stranu konzervativního diktátora [[Miklós Horthy|admirála Horthyho]] a své hnutí rozpustil.<ref name="paxton33" /> Později vzniklo přes půl tuctu nacionálně socialistických stran, z nichž nejvýznamnější byla [[Strana Šípových křížů]] založená [[Ferenc Szálasi|Ferencem Szálasim]] roku 1934. Tomu se podařilo maďarské fašisty postupně sjednotit,<ref>Payne, s. 273–274</ref> ovlivňovat vnitrostátní politiku a 16. října 1944 s pomocí Němců násilně uchopit moc; [[Vláda národní jednoty (Maďarsko)|Szálasiho vláda]] trvala jen do března 1945, kdy Maďarsko obsadili Sověti, a aktivně se podílela na [[holokaust|vyvražďování Židů]]. Hnutí Ference Szálasiho vycházelo z vágní socialistické filosofie tzv. hungarismu, která se snažila odstranit překonaný systém soukromého kapitálu.<ref name="jmuravchik">{{Citace monografie
| příjmení = MURAVCHIK
| jméno = Joshua
| rok = 2003
Řádek 173:
| místo = Praha
| stran = 375
| isbn = 80-7341-016-8
}} s. 151-152</ref>
 
Řádek 220:
 
V Německu větší část hospodářství zůstala v soukromých rukou, ale pod státní kontrolou v podobě čtyřletých plánů (napodobenina sovětských pětiletek). I nacisté zavedli sociální opatření a podporovali socialistický a rovnostářský národní étos. Hitler sám razil heslo: rovnost všech rasových Němců. Legální rozdíl mezi dělníkem a úředním stavem byl zrušen a docházelo ke glorifikaci [[dělník]]a. Pracovní zákoník z roku [[1935]] nařizoval každému mladému muži, aby se "německé mládeži vštípil kolektivní duch a opravdová představa důstojnosti práce a především správná úcta k tělesné práci."<ref>Muravchik, s. 154</ref> Po roce [[1939]] došlo k socializaci hospodářství a zavedení centrálního plánování.<ref name="weucken">{{Citace monografie
| příjmení = EUCKEN
| jméno = Walter
| rok = 2004
Řádek 228:
| místo = Praha
| stran = 500
| isbn = 80-86389-32-4
}}</ref>
 
Řádek 307:
| vydání =
| vydavatel = KMa
| místo = Praha
| počet stran = 1032
| isbn = 80-7309-264-6
Řádek 323:
| url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/kovar%202005.pdf
| formát = PDF
| idisbn = ISBN 80-7308-093-1
}}
* {{Citace periodika
Řádek 337:
| url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/kovar_3.pdf
| formát = PDF
| idisbn = ISBN 80-7308-118-0
}}
* {{Citace periodika
Řádek 350:
| url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/Kov%C3%A1%C5%99.pdf
| formát = PDF
| idisbn = ISBN 80-7308-161-X
}}
* {{Citace monografie
Řádek 372:
| místo = Brno
| rok = 1995
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
Řádek 386:
| místo = Oxon
| rok = 2001
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn = 1-85728-595-6
| jazyk = anglicky
}}
Řádek 421:
| překladatelé = David Maisel
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton, N.J.
| rok = 1994
| isbn = 0-691-03289-0