Baddeleyho model pracovní paměti: Porovnání verzí

 

[[Psycholog]]ové '''Alan Baddeley''' a '''Graham Hitch''' roku 1974 představili svůj '''model [[pracovní paměť|pracovní paměti]]'''. Jejich model vycházel z toho, že v pracovní paměti se skladuje mnoho různých typů informací, které je zapotřebí ke komplexnějším úlohám, a rozdílné oblasti mozku se těmto typům informací věnují. Proto také vykonání dvou úloh najednou je efektivnější a rychlejší u úloh, které užívají jiných oblastí mozku a tedy jiných druhů pracovní paměti, než u úloh, které využívají stejných oblastí mozku. Pracovní paměť původně rozdělili na tři hlavní části: optickoprostorový náčrtník, fonologickou smyčku a centrální exekutivu, která tyto dvě podřadné části, označované jako '''otroci''', řídí. Tento původní model se také nazývá '''tříjednotkový model pracovní paměti'''. Roku 2000 k modelu Baddeley přiřadil další otrocký systém, epizodický buffer.<ref>BADDELEY, Alan. The episodic buffer: a new component of working memory? ''Trends in Congnitive Sciences'' [online]. Listopad 2000, 11, [cit. 2011-01-25]. Dostupný z WWW: [www.nbu.bg/cogs/events/2002/materials/Markus/ep_bufer.pdf PDF]</ref>

Fonologická smyčka pracuje s fonologickými a zvukovými informacemi. Je zodpovědná za ukládání zvukových a slovních informací do pracovní paměti a za neustálé opakování těchto informací, aby zůstaly v pracovní paměti, dokud pro nás přestanou být potřebné nebo dokud je nevystřídají nové informace. U člověka se projevuje jako vnitřní hlas, který mu zní v hlavě, když ukládá informace do krátkodobé paměti – když čte, když počítá v duchu, když si v mysli opakuje telefonní číslo, které se hodlá vytočit.

 

 

# Vliv délky slova: <br />Alan Baddeley pojí pravidlo '''[[Millerovo magické číslo|pravidlo 7+-2 položek]]''' k rychlosti opakování slov ve fonologické smyčce: 7+-2 je podle něj počet jednotek, které je člověk za dvě sekundy schopen v duchu vyslovit. Řetězec delších slov je těžší si zapamatovat než řetězec slov krátkých. Ve studii, v níž měly bilingvisté, kteří uměli přibližně stejně dobře angličtinu a velštinu, za úkol si zapamatovávat série čísel nejprve v jednom jazyce a poté v druhém, si série anglických číslovek zapamatovávali dobrovolníci lépe, než série číslovek velšských, neboť anglické číslovky jsou kratší než velšské.

# Vliv artikulačního potlačení:<br />Když je člověku zamezeno opakování si položek v duchu tím, že člověk musí nahlas opakovat irelevantní slabiku, zapamatuje si značně méně položek, než kdyby nic opakovat nemusel.