|
[[ImageSoubor:Georgische Heerstraße Kasbek.jpg|thumbnáhled|Pohled ze stanice ISS od severu na cestu procházející sídlem Stepancminda. Vpravo je hora Kazbek.]]
'''Gruzínská vojenská cesta''' ({{Vjazyce|ka}} {{CizojazyčněVjazyce2|ka|საქართველოს სამხედრო გზა}} ''[Sakartvelos samchedro gza]'', {{Vjazyce|ru}} {{CizojazyčněVjazyce2|ru|Военно-Грузинская дорога}} ''[Vojenno-Gruzinskaja doroga]'') je historický název hlavní cesty přes [[Velký Kavkaz]] spojující město [[Tbilisi]] v [[Gruzie|Gruzii]] a město [[Vladikavkaz]] v [[Severní Osetie-Alanie|Severní Osetii]] ([[Rusko|Rusku]]). Alternativními cestami přes Kavkaz západně od Gruzínské vojenské cesty jsou [[Transkavkazská magistrála]] ([[Rokský tunel|Rokským tunelem]] nedaleko [[Rokský průsmyk|Rokského průsmyku]] do [[Cchinvali]]) a [[Osetská vojenská silnice]] (přes [[Mamisonský průsmyk]] do [[Kutaisi]]).
== Popis ==
Vybudována byla po roce [[1783]], kdy se [[Kartli-kachetijské carství]] (dnešní východní Gruzie) stalo na vlastní žádost ruským protektorátem. Současně byla založena i pevnost [[Vladikavkaz]] v [[Severní Osetie-Alanie|Severní Osetii]], výchozí bod cesty. Výstavba byla dokončena roku 1799. Poté, co byla východní Gruzie roku 1801 připojena k ruskému impériu, začala rekonstrukce povrchu silnice, která trvala do roku [[1863]]. Cesta sehrála významnou roli v rozvoji hospodářských vztahů mezi Ruskem a [[Zakavkazsko|Zakavkazskem]].
I v 21. století je významnou dopravní trasou spojující Rusko nejenom s Gruzií, ale i s [[Arménie|Arménií]], blokovanou z východu nepřátelským [[Ázerbájdžán]]em. Od 11. července 2006 byla cesta Ruskem uzavřena. Formálním důvodem byla rekonstrukce pohraničního přechodu [[Vrchní Lars]] ({{Vjazyce|ru}} {{CizojazyčněVjazyce2|ru|Верхний Ларс}} ''[Věrchnij Lars]'').<ref>[http://www.newsru.com/finance/12mar2007/lars.html Российско-грузинский таможенный пункт «Верхний Ларс» будет закрыт до 2008 года]</ref><ref>[https://archive.is/20120909044007/www.rbcdaily.ru/2006/11/15/cnews/249789 Дороги смерти. Составлен рейтинг самых опасных дорог на планете]</ref><ref>[http://www.rian.ru/world/20090523/172061988.html Армения надеется, что Грузия откроет КПП «Верхний Ларс»]</ref> Průjezd byl opět možný od 1. března 2010, avšak pouze pro občany Společenství nezávislých států a Gruzie, tj. turisté ze zemí EU, včetně České republiky, jej využívat nemohli.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=РФ открыла прямое сухопутное сообщение с Грузией |url=http://ossetia.ru/news/politics/detail.php?ID=3347 |datum přístupu=2012-05-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140518224352/http://www.ossetia.ru/news/politics/detail.php?ID=3347 |datum archivace=2014-05-18 |nedostupné=ano }}</ref> Od srpna 2012 byl přechod otevřen i pro občany třetích zemí.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Otevření hraničního přechodu mezi Gruzií a Ruskou federací pro občany třetích zemí | datum_vydání = 2012-08-16 | datum_přístupu = 2013-08-17 | url = http://www.mzv.cz/tbilisi/cz/viza_a_konzularni_informaceotevreni_hranicniho_prechodu_mezi_gruzii.html | korporace=Velvyslanectví České republiky v Tbilisi}}</ref>
{{viz též|Stepancminda}}
[[FileSoubor:TsmindaSameba.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Symbol Gruzie [[kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti)|Cminda Sameba]] na úpatí hory [[Kazbek]]]]
== Pozoruhodnosti ==
* Hydroelektrárna [[Vodní elektrárna Zahesi|Zahesi]] na řece [[Kura]] u města [[Mccheta]]
[[Soubor:Gudauri (4).jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Lyžařský areál Gudauri v nadmořské výšce 2196 m]]
Výhledy na horské panoráma podél cesty jsou úchvatné. V místech, kde je vozovka vytesána do skalního masívu se z jedné strany tyčí do závratné výše skály, které z druhé strany cesty padají do hlubokého údolí.
Nedaleko bývalé poštovní stanice v [[Gudauri]] postavili rakouští a švédští investoři v nadmořské výšce 2196 m čtyřhvězdičkový sportovní hotel s tenisovou halou a lyžařskými vleky. Areál zahrnuje i chatky pro lyžařské svazy provozující [[heliskiing]] (sjezdové lyžování mimo rekreační areály používající vrtulník místo lyžařského vleku).
Spisovatelé [[Alexandr Sergejevič Puškin]], [[Michail Jurjevič Lermontov]] a [[Alexandre Dumas starší]] cestu procestovali a zvěčnili ve svých povídkách.
| 