Jaderný pohon v kosmu: Porovnání verzí

'''Jaderný pohon''' zahrnuje širokou škálu metod pohonu, které jako primární zdroj energie používají různé druhy [[Jaderná reakce|jaderné reakce]]. Využití [[jaderný pohon|jaderných pohonů]] '''v kosmu''' je přitom oproti užití na Zemi poněkud specifické (způsob užití, váhové limity, teplota prostředí, kosmické záření apod.). Pohony pro kosmos lze rozdělit podle určení na ty, které slouží k výrobě elektrické energie a na pohony využívané k vlastnímu pohybu v kosmu. Myšlenka použití jaderného materiálu pro pohon v kosmu se datuje již do počátku 20. století.

== Historie ==

}}</ref>

== Tepelné pohony ==

=== Rover/NERVA ===

}}</ref>

Principem tohoto pohonu bylo ohřátí plynu ([[vodík]]) na velmi vysoké teploty (2700 &nbsp;°C) pomocí [[štěpná reakce|štěpné reakce]] jaderného paliva ([[uran (prvek)|uran]]). Po ohřátí plynu tento odchází z prostoru motoru, přes expanzní trysky. Tato expanze způsobuje tah a pohyb lodi.

První testovací motor KIWI A1 dovedl po prvotních nezdarech vytvořit tepelný výkon 100 MW a výstupní teplotou okolo 2500 &nbsp;°C. Poslední testovaný model Phoebus 2A dosahoval tepelného výkonu 4100 MW a výstupní teplotou 2500 &nbsp;°C. Tento motor vydržel v ustáleném stavu po dobu 744 sekund a vytvořil tah 91 tun.

=== Jaderná žárovka ===

Pohon tzv. jaderné žárovky (Nuclear Lightbulb) je pouze teoretický a nikdy nebyl testován. V návrhu tohoto motoru se předpokládají tak vysoké teploty, při kterých by se všechny v současnosti známé materiály vypařily.

Tento pohon funguje na podobném principu jako výše zmíněné pohony Rover/NERVA, ale na rozdíl od nich se zde neuvažuje o palivu v pevném skupenství, ale o palivu kapalném nebo plynném. To jim umožňuje dosahovat vyšších výkonů a také vyšší výstupní teploty pohybující se okolo 23000 &nbsp;°C. Tento motor dosahuje takto vysokých teplot díky uranovému plazmatu, který je umístěn v průhledné nádobě, podobně jako je tomu u klasické žárovky. Toto uranové plazma předává svou tepelnou energii plynu (vodík) skrze průhlednou nádobu pomocí záření. Ohřátý plyn expanduje za expanzními tryskami a způsobuje tah. <ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

=== RTG ===

[[Radioizotopový termoelektrický generátor|RTG]] (Radioisotope Thermoelectric Generator) je takzvaný radioisotopový termoelektrický generátor, který je jediným zástupcem jaderných pohonů sloužících k výrobě elektrické energie. Tyto pohony mají za úkol zásobovat elektrickou energií primární systémy jako je komunikace, odesílání dat a obrázků atd. Další funkcí je zahřívání důležitých elektronických komponentů, které by mohly za velmi nízkých teplot ztrácet svou funkčnost. RTG pohon je úspěšně používán v kosmu již od roku 1961. Byl použit například u [[Apollo 11|Apolla 11]], [[Pioneer 10]], obou sond Voyager ([[Voyager 1|1]] a [[Voyager 2|2]]) nebo vozítka [[Curiosity]].

}}</ref>

}}</ref>

| datum_aktualizace = 2. 3. 2011

| url = http://solarsystem.nasa.gov/scitech/display.cfm?ST_ID=705

| jazyk = English

| titul = {title}

| datum přístupu = 2015-02-17

| url archivu = https://web.archive.org/web/20060929173722/http://solarsystem.nasa.gov/scitech/display.cfm?ST_ID=705

| datum archivace = 2006-09-29

| nedostupné = ano

}}</ref>

== Pulzní pohony ==

=== VASIMR ===

}}</ref>

=== Jaderný pulzní pohon ===

S tímto nekonvenčním pohonem přišli vědci ve 40. letech 20. století, prakticky se jím pak začali zabývat v 50. letech. I když byl navržen zadní štít pohonu, jde pouze o teoretickou práci a pohon nebyl nikdy testován. Připravovaným projektem byla loď pojmenovaná Orion.

Principem tohoto pohonu je vypouštění malých jaderných náloží za kosmickou loď. Při explozi by se vytvořená tlaková vlna opřela do lodi a tím by byl vytvořen impuls k pohybu. Toto kosmické plavidlo by mělo ve své zadní části upevněn velký tlumič, který by zabránil zničení lodi i poškození zdraví případné posádky vlivem velkého zrychlení. V úvahu přicházely dva typy náloží. Při použití štěpných jaderných náloží by měla loď dosáhnout 3–5 % [[Rychlost světla|rychlosti světla]] (299 792 458 m/s). Při použití termojaderných hlavic by teoreticky mohla rychlost stoupnout až k 10 % rychlosti světla.

}}</ref>