Pivo: Porovnání verzí

Odebráno 271 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava IABota dle žádosti ze dne 21. 4. 2020; kosmetické úpravy
m (Robot: oprava IABota dle žádosti ze dne 21. 4. 2020; kosmetické úpravy)
}}
'''Pivo''' je [[kvašení|kvašený]] [[alkoholický nápoj]] hořké chuti vyráběný v [[pivovar]]u z [[Obilniny|obilného]] [[slad]]u, [[voda|vody]] a (nikoli nezbytně, ale většinou) [[chmel]]e pomocí [[Pivovarské kvasinky|pivovarských kvasinek]] (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v [[Česko|Česku]] i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název ''[[České pivo]]'' chráněno jako zeměpisné označení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Ministerstvo zemědělství ČR - České pivo je jen naše
| url = http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41684&ids=0
| datum vydání = 2008-07-31
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-9
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref><ref>http://www.ceskepivo.cz</ref>
 
Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí [[Mezopotámie]], a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Ale možná [[Sumer]]ové připravovali pouze [[kvas]].<ref>http://vtm.zive.cz/jake-pivo-pili-stari-sumerove - Jaké pivo pili staří Sumerové?</ref> Pivo je staroslověnské slovo,<ref>znamenající "pitivo"[http://jaromir-slomek.blog.tyden.cz/clanky/6778/pivo.html] od "pít" [http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Proto-Slavic/pivo] {{Wayback|url=http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Proto-Slavic/pivo |date=20140522175407 }}</ref> které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.<ref name="prazdroj">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Prazdroj.cz - Pivo a původ
| url = http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/pivni-zajimavosti, http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-9
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku [[2008]] drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf |datum přístupu=12-03-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110911132155/http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf |datum archivace=11-09-2011 |nedostupné=ano }}</ref> Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry,<ref>Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky 2002, str. 21 - http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf {{Wayback|url=http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf |date=20120308230714 }}</ref> což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv), respektive 100 litrů ročně. Podle [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo za rok.<ref>Global status report on alcohol and health str. 274 - http://www.who.int/substance_abuse/publications/global_alcohol_report/msbgsruprofiles.pdf</ref>
 
== Charakteristika ==
Pivo je tradičním a populárním [[nápoj]]em, který má na území Česka dlouhou tradici. Řadí se mezi [[Alkoholický nápoj|alkoholické nápoje]] s relativně nízkým obsahem alkoholu (30–50 [[gram|g]] v jednom [[litr]]u).<ref name="21stoleti">{{Citace elektronické monografie
|příjmení příjmení = Koukal
|jméno jméno = Milan
| titul = 21stoleti.cz - Metabolický syndrom se bojí piva!
| url = http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007101902
| datum vydání = 2007-10-19
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-10
| vydavatel = 21stoleti.cz
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081205160928/http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007101902
| datum archivace = 2008-12-05
| nedostupné = ano
}}</ref> Kromě alkoholu obsahuje pivo také přibližně 2&nbsp;000 dalších látek. Obsahuje významné množství [[voda|vody]],<ref name="21stoleti"/> takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj,<ref name="obsahpiva">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz - Pivo a zdraví
| url = http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/pivo-a-zdravi
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Prazdroj.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> dále obsahuje také [[sacharidy]] v&nbsp;podobě „rychlých kalorií“, [[bílkovina|bílkoviny]], hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, [[oxid uhličitý]], [[vitamín]]y a [[minerál|minerální látky]].
 
{{Podrobně|Voda}}
Voda je při výrobě piva nejdůležitější ze základních surovin, která je využívána pro samotnou výrobu nápoje, tak i v procesech, které s [[výroba|výrobou]] souvisí, z čehož vyplývá, že pro výrobu piva je potřeba velké množství vody – na 1 litr vystaveného piva je spotřebováno čtyřikrát až osmkrát více vody. Její použití přímo ovlivňuje kvalitu výsledného produktu.<ref name="tradicnitechnologie">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = TRADIČNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PIVA
| url = http://www.sci.muni.cz/mikrob/kvasbiotech/pivo/tradpiv.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = sci.muni.cz
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080621020531/http://www.sci.muni.cz/mikrob/kvasbiotech/pivo/tradpiv.html
| datum archivace = 2008-06-21
| nedostupné = ano
}}</ref> Pivovary jsou tak budovány v místech, kde jsou výrazné zdroje kvalitní vody.
 
=== Chmel ===
{{Podrobně|Chmel otáčivý}}
Chmel je jedna ze základních surovin pro výrobu piva, která mu dodává charakteristickou nahořklou chuť pomocí chmelových [[pryskyřice|pryskyřic]] a chmelové aroma vlivem [[silice|silic]]. Pro přípravu piva se používají samičí chmelové hlávky,<ref name="tradicnitechnologie"/> které se zpracovávají na tzv. ''chmelové produkty''. Jedná se o granule připravené z hlávek po usušení, rozemletí a následné [[peletizace|peletizaci]].<ref name="bestofthebest">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wagner
| jméno = Michal
| odkaz na autora =
| titul = Kam na Pivo - Chmel a jeho účinky
| url = http://www.kamnapivo.sk/webtron/chmel-a-jeho-ucinky.html
| datum vydání = 2007-09-06
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
Pro výrobu českých piv se používá česká odrůda chmele tzv. [[žatecký poloraný červeňák]], který bývá řazen mezi nejkvalitnější na světě.<ref name="bestofthebest"/> Řadí se do skupiny jemných aromatických chmelů. Chmel je na území Česka pěstován ve třech hlavních oblastech – žatecké, úštěcké a tršické,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Pivni-tacky.cz - Chmel
| url = http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=4
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> a to již od 8. století.<ref name="encyklopeie18">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref> Chmelové hlávky jsou chemicky složité, jelikož obsahují např. alfa kyseliny známé jako [[humolony|humulony]].
[[Soubor:Sjb whiskey malt.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Slad]]
 
=== Slad ===
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref> které mají výrazný podíl na výsledné [[chuť|chuti]] piva, jeho [[barva|barvě]] a [[aroma]]tu.<ref name="voda">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Zajimavosti-pivo.estranky.cz: Výroba piva - sklizeň
| url = http://www.zajimavosti-pivo.estranky.cz/stranka/vyroba-piva---sklizen
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Rozlišuje se ''světlý'' a ''tmavý slad'' (slad plzeňský a bavorský) podle barvy a dále jsou slady speciální (karamelový, pražený, diastatický apod.). Pro výrobu piva se využívá ječné zrno, tzv. obilka, která se skládá z obalu, zárodku klíčku a [[endosperm]]u. U sladu se následně sleduje hlavně [[klíčivost]] a [[klíčivá energie]].<ref name="tradicnitechnologie"/> Příprava sladu probíhá ve [[sladovna|sladovnách]], kde je sklizené obilí v případě světlého sladu nejprve přibližně po 3 dny máčeno v měkké vodě, aby se dosáhlo toho, že zrna vstřebají přibližně 45 % své váhy vody. Následně je rozloženo ve vrstvě silné mezi 10 a 15&nbsp;cm a nechává se naklíčit. V průběhu klíčení se zrno několikrát obrací. Klíčení zrna končí v době, kdy klíček dosahuje přibližně ¾ délky zrna. Vzniká tak ''zelený slad'',<ref name="tradicnitechnologie"/> který podstupuje několik fází sušení nejprve o teplotě 35, pak 50 a 60&nbsp;°C, na závěr se provádí závěrečná fáze sušení za stálého větrání, kdy se pohybuje teplota mezi 75–80&nbsp;°C.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Výroba sladu
| url = http://pivo.misto.cz/_MAIL_/vyroba.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Kvalitní sladovnický ječmen po vysušení obsahuje 62–65 % škrobu v sušině.<ref name="tradicnitechnologie"/>
 
Nejnižší teplotou sušený světlý slad je vyráběn v Česku pro piva plzeňského typu. Při použití vyšší teploty se získává slad vhodný pro výrobu piva [[Pale Ale Malt|pale ale malt]] či alternativního pojmenování „vídeňského“ typu. Pokud je použitá teplota ještě vyšší, vzniká slad pro bavorský typ. Při nárůstu teploty následuje tmavý slad zbarvený do hnědé až karamelové barvy, užívaný pro výrobu tmavých piv. Malá část sladu se také praží ve speciálních pražících bubnech a je následně využívána k dochucení tmavých piv.<ref name="encyklopeie9"/>
 
Tímto procesem se získá škrobovitý roztok, který je důležitý pro uvolnění [[fermentovaný cukr|fermentovaných cukrů]].<ref name="encyklopeie9"/>
== Historie piva ==
=== Historie piva ve světě ===
[[Soubor:DBP 1983 1179 Reinheitsgebot Bier.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Západoněmecká poštovní známka s motivem „Zákona o čistotě piva“.]]
Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině [[19. století]] průmyslová výroba.
 
Za kolébku piva se považuje [[Mezopotámie]], oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami [[Eufrat]]em a [[Tigris|Tigridem]]. Již v 7. tisíciletí před n. l.<ref name="historieprazdroj">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Prazdroj.cz - Historie piva
| url = http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-9
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> zde pěstovali obilí [[Sumer]]ové, [[Akkadové]], [[Babyloňané]] a [[Asyřané]]. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení, jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí.<ref name="pivnihistorie">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Pivni-tacky.cz - Historie piva
| url = http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=1
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný ''kaš'', Babyloňany ''šikarum''. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou [[žena|žen]].<ref name="pivnihistorie"/>
 
 
Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou se využívalo pražení [[chleba]] v horkém [[popel]]u či přidávání [[zelená hořčice|zelené hořčice]] či [[sezamové semínko|sezamových semínek]].<ref name="kapitolaprvni">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Houser
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Něco málo z historie piva
| url = http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/50A61557F1BDCE42C1256E9700489BCD?OpenDocument&cast=1
| datum vydání = 2001-06-05
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Scienceworld
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081205040540/http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/50A61557F1BDCE42C1256E9700489BCD?OpenDocument&cast=1
| datum archivace = 2008-12-05
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
Po objevení kvašení sladu začalo vznikat mnoho druhů piva, které se lišily od sebe barvou a chutí. Okolo roku 3000 př. n. l. bylo pití piva rozšířeným zvykem. Tehdejší pivo nepodstupovalo proces filtrace, což mělo za následek přítomnost velkého množství mechanických částic a to, že pivo nebylo čiré. Z tohoto důvodu se pro pití využívalo obilné stéblo, které fungovalo jako [[slámka]].<ref name="kapitolaprvni"/> O tisíc let později v [[Chammurapiho zákoník]]u z 2. tisíciletí př. n. l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Zákoník upravoval tresty pro nepoctivé šenkýřky, pro které mělo být [[trest]]em vhození do vody nebo dokonce [[poprava utopením|smrt utopením]].<ref name="kapitolaprvni"/>
 
Další záznamy o přípravě piva pocházejí ze [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], který je občas považován za původní zemi objevu piva. Staří Egypťané používali pro kvasicí nádobu používanou při výrobě slovo ''namset'', které nejspíše pochází z akkadského slova ''namzítu''.<ref name="kapitolaprvni"/> Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice namísto chmele. Absence chmelu pak měla za následek, že pivo mělo nasládlou chuť, podobnou spíše dnešnímu [[Kvas|kvasukvas]]u.<ref name="tradicnitechnologie"/>
 
V době [[Starověk|antiky]] se pivo nacházelo na okraji zájmu, jelikož konzumaci v oblasti [[Středomoří]] jasně dominovalo [[víno]]. Staří Řekové pivo nepili vůbec, mezi Římany bylo oblíbeno pouze u vojáků, zvlášť v pohraničních oblastech, kde panoval nedostatek vína. V oblastech Evropy obývané [[Keltové|Kelty]] se piva pilo více, ale nejváženějším nápojem Keltů byla [[medovina]]. Oproti tomu [[Germáni|germánské]] kmeny i nadále preferovaly výrobu a konzumaci piva.<ref name="kapitolaprvni"/> Mezi další oblasti, kde byla konzumace piva hojně rozšířená, patří oblasti pod nadvládou [[Vikingové|Vikingů]] v oblastech [[Severní Evropa|severní Evropy]]. Pivo se zde ale konzumovalo teplé, což např. v Polsku přetrvalo i do mnohem pozdější doby. Současně zde došlo k objevení metody, která umožňovala výrobu silnějšího piva. Jednalo se o metodu tzv. ''vymrazování piva'', během kterého pivo [[mráz|zmrzlo]] a vzhledem k rozdílné [[teplota tání|teplotě tání]] vody a alkoholu došlo k nárůstu obsahu alkoholu v pivě. Předpokládá se, že se obsahem alkoholu blížilo k dnešním ležákům. Předpokládá se, že právě Keltové a Germáni krátce po změně letopočtu začali do piva přidávat [[chmel]].<ref name="kapitolaprvni"/>
 
V roce 1516 byl vypracován bavorský Reinheitsgebot („záruka čistoty“), aby zajistil produkci kvalitního piva. „''[[Zákon o čistotě piva]]''“ ([[Němčina|německy]] ''Reinheitsgebot'', ''Deutsche Reinheitsgebot'' nebo ''Bayerische Reinheitsgebot'') znamená, že pivo obsahuje pouze [[chmel]], [[slad]], [[Pivovarské kvasinky|kvasinky]] a [[Pitná voda|vodu]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Zákon o čistotě - Reinheitsgebot. |url=http://www.pivoerdinger.cz/clanky/zakon-o-cistote |datum přístupu=2014-04-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120531163010/http://www.pivoerdinger.cz/clanky/zakon-o-cistote |datum archivace=2012-05-31 |nedostupné=ano }}</ref>,<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Zákon o čistotě piva - Reinheitsgebot. |url=http://www.vysebrodskypivovar.cz/novinky/21 |datum přístupu=2014-04-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140413142219/http://www.vysebrodskypivovar.cz/novinky/21 |datum archivace=2014-04-13 |nedostupné=ano }}</ref>,<ref>[http://www.novinky.cz/zena/styl/271400-tajemstvi-nemeckych-piv-s-prichutemi-bez-umelych-ochucovadel.html Tajemství německých piv s příchutěmi bez umělých ochucovadel.]</ref>
O velkou reformu výroby sladu a piva, která byla prvním krokem v rozvoji typických vlastností současných českých piv, se zasloužil v [[18. století]] český [[sládek]] [[František Ondřej Poupě]] ([[1753]]–[[1805]]). Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva, přesvědčoval sládky, aby používali výhradně [[ječmen|ječný slad]], upravil dávkování chmele. Na sklonku života založil v [[Brno|Brně]] pivovarskou školu, která byla zřejmě první svého druhu v [[Evropa|Evropě]] a absolvovala ji řada nejen českých sládků, ale i pivovarníků ze zahraničí.
 
[[Soubor:Pilsner-Urquell-Main-Gate.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|200px|Vstupní brána plzeňského pivovaru postavená k 50. výročí jeho založení]]
Významným mezníkem v českém [[pivovarství]] bylo založení Měšťanského pivovaru v [[Plzeň|Plzni]] (dnešního [[Plzeňský Prazdroj|Prazdroje]]) v roce [[1842]], který vyráběl výhradně spodně kvašená piva. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] zavedly tuto technologii výroby.
 
 
V roce [[1918]] nová [[Československo|Československá republika]] převzala z bývalé habsburské monarchie asi 60 % výrobního potenciálu pivovarů, celkem 562 pivovarů bylo v poměrně špatném stavu. Katastrofu českému pivovarnictví jako veškerému světovému vývoji přinesla [[druhá světová válka]]. Po válce řada uzavřených pivovarů již neobnovila svoji činnost. Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celé Československé republice zestátněn a centrálně řízen.
[[Soubor:Čh pivo za totáče.jpg|thumbnáhled|Nálepky piv z pivovaru Černá Hora z dob komunistického režimu]]
V době socialistického režimu nebyly do pivovarů a [[Sladovna|sladoven]] vkládány potřebné finanční prostředky na modernizaci. Přesto pivovarský obor zajistil na domácím trhu dostatek piva a byl schopný vyvážet pivo a slad nejen do tzv. socialistických zemí, ale i na náročný trh [[kapitalismus|kapitalistických]] oblastí světa.
 
Po 2. světové válce byly v českých zemích postaveny pouze dva pivovary: [[Radegast (pivo)|Radegast]] a [[Most (pivovar)|Most]]. Druhý jmenovaný byl v roce [[1998]] uzavřen. Sladoven bylo postaveno pět. Na [[Slovensko|Slovensku]] bylo postaveno v období socialistického Československa osm pivovarů.
 
Po roce [[1989]] proběhla [[privatizace]] pivovarů, mnohé zanikly, do některých vstoupil zahraniční [[kapitál]]. V roce [[2003]] bylo v České republice 36 sladoven, které vyrobily 483&nbsp;693 [[kilogram|tun]] sladu. Z toho vývoz činil 213&nbsp;324 tun (44,10 %). Činných průmyslových pivovarů bylo v roce [[2007]] 48,<ref name="nejvetsiproducenti">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Průzkum: ČR byla loni 16. největším producentem piva na světě
| url = http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Pr%F9zkum%3A+%C8R+byla+loni+16.+nejv%ECt%B9%EDm+producentem+piva+na+sv%ECt%EC+Pivovary+mohou+za%E8%EDt+%BE%E1dat+o+registraci+ozna%E8en%ED+%C8esk%E9+pivo+&id=17004&foodnet=734b1d1a98710fcc8cd816e1e1301861
| datum vydání = 2008-07-25
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = ČTK
| místo =
| jazyk =
}}</ref> vyrobily 18&nbsp;548&nbsp;314&nbsp;hl piva, z toho bylo vyvezeno 2&nbsp;129&nbsp;848&nbsp;hl (11,48 %), roční spotřeba na jednoho obyvatele činila 160,9&nbsp;l piva. Sedm největších pivovarů pokrývá 84 % produkce českého piva<ref name="nejvetsiproducenti"/> (jedná se o pivovary [[Plzeňský Prazdroj]], [[Budějovický Budvar (podnik)|Budějovický Budvar]], [[Staropramen]], [[Královský Pivovar Krušovice]], [[PMS Přerov]], [[Drinks Union]] a [[Pivovar Starobrno|Starobrno]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fencl
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = Cena piva se zvyšuje, jeho prodej také
| url = http://www.e15.cz/burzy-trhy/cena-piva-se-zvysuje-jeho-prodej-take-4863/
| datum vydání = 2007-12-13
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-11
| vydavatel = E15
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080512231731/http://www.e15.cz/burzy-trhy/cena-piva-se-zvysuje-jeho-prodej-take-4863/
| datum archivace = 2008-05-12
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
== Dělení piva ==
[[Soubor:Policce.jpg|thumbnáhled|220px|Sklenice Měšťanského pivovaru v Poličce]]
{{Podrobně|Druhy piv}}
 
 
=== Způsoby kvašení ===
* Svrchně kvašená piva – svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15 – 20 &nbsp;°C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae. [[Ale (druh piva)|Ale]], [[pšeničné pivo]], [[stout]], [[Porter (pivo)|porter]], [[Trapista (pivo)|trappist]]
* Spodně kvašená piva ([[Ležák (pivo)|ležáky]]) – spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8 – 14 &nbsp;°C. Kvašení se účastní kvasinky Saccharomyces pastorianus – [[Pivo plzeňského typu|Pilsner]], [[Bock (pivo)|Bock]], [[Märzen]], [[piva bavorského typu]]
* Spontánně kvašená piva – v historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se tím, co je ve vzduchu a tím, co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii, v některých částech Francie a Nizozemí. [[Lambik]], [[Gueuze]], [[Kriek]], [[Frambozen]], [[Faro (pivo)|Faro]]
 
==== Svrchně kvašená piva ====
 
'''Svrchně kvašená piva''' obvykle kvasí při teplotách kolem 15-20 &nbsp;°C, někdy však i vyšších. Ve většině případů vytváření na povrchu kvasícího piva pěnu způsobenou stoupajícím CO<sub>2</sub> spolu s kvasnicemi. Od toho se tato piva nazývají svrchně kvašená. Doba kvašení těchto piv se obvykle pohybuje kolem tří týdnů, v některých případech však mohou kvasit i několik měsíců.
 
* '''Ale''' („Ejl“) – jedná se o nejběžnější styl svrchně kvašený piv. Piva můžou mít rozličnou barvu i stupňovitost. '''„Ejly“''' se vyznačují širokou škálou chutí a vůní, často zanechávají po vypití tóny citrusů či rozličných koření. S označením ''ale'' se lze setkat i v souvislosti s označením i celé skupiny svrchně kvašených piv. '''„Ejly“''' se dělí především podle oblastí, kde byly uvařeny.
** '''Ale anglo-amerického typu'''
*** ''Pale Ale (světlý ejl)'' – plné pivo se zlatou až tmavě měděnou barvou a s plnou chutí s ovocnými tóny
*** ''Brown Ale (tmavý ejl)'' – plné až silné pivo tmavě jantarové až hnědé barvy, chuť obvykle zabarvena čokoládově či oříškově, vařeno z tmavých sladů
*** ''Mild Ale (mladý či lehký ejl)'' – výčepní pivo obvykle světlé barvy s nižším obsahem alkoholu
*** ''India Pale Ale (světlý chmelený ejl)'' – vychází k klasického ''pale ale'', ale je více chmelené, čemuž odpovídá i jeho chuť, v amerických verzích má pak toto pivo mnohem vyšší obsah alkoholu
*** ''Old Ale (starý ejl)'' – silné pivo tmavě jantarové až skoro černé barvy, sladová chuť s podtóny rybízu či hrozinek, proces kvašení může trvat i několik let
*** ''Cascadian Dark Ale (tmavý ejl)'' – silné pivo tmavé barvy, jedná se o tmavou verzi Indian Pale Ale
*** ''Strong Ale (silný ejl)'' – silné pivo tmavé jantarové barvy s vyšším obsahem alkoholu
*** ''Amber Ale (polotmavý ejl)'' – plné až silné pivo měděné až hnědé barvy s chmelovou chutí
** '''Ale belgicko-francouzského typu'''
*** ''Tripel'' – silné pivo žluté až zlaté barvy, s vysokým obsahem alkoholu, chuť kvasnicová, kořenná
*** ''Strong Dark Ale (silný tmavý ejl)'' – silné pivo tmavé jantarové barvy s vyšším obsahem alkoholu
*** ''Dubbel'' – klášterní silné pivo, tmavé barvy s výraznou ovocnou a obilnou chutí
*** ''Saison''
*** ''Flanders Red Ale (vlámský červený ejl)'' – plné pivo tmavě červené až hnědé barvy, trpké až kyselé chuti
*** ''Quadrupel'' – velmi silné pivo, tmavší barvy vyzrálé ovocné chuti
** '''Ale německého typu'''
*** ''Altbier (staré pivo)'' – pivo bronzové čiré barvy, jemné nahořklé chuti
*** ''Kölsch (kolínské pivo)'' – pivo s bledou slámově žlutou barvou a jemnou ovocnou chutí a vůní
*** ''Roggenbier (žitné pivo)'' – pivo vařené ze sladu, který obsahuje vysoký podíl žita (okolo 50 %, někdy i 65 %)
* '''Stout''' – tato piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být i 8%).
*** ''Imperial Stout (silný stout)'' – pivo černé barvy s čokoládovými tóny
*** ''Milk/Cream Stout (mléčný/krémový stout)'' – pivo černé barvy s výrazně nasládlé
*** ''Extra/Foreign Stout'' – plné pivo černé barvy
*** ''Dry Stout (suchý stout)'' – silné pivo černé barvy
*** ''Oatmetal Stout (ovesný stout)'' – pivo černé barvy s použitím ovesných sladů
* '''Pšeničné pivo''' – při vaření těchto piv se užívá také pšeničných sladů (minimálně 30 %). Piva vynikají hustou pěnou, zpravidla kalnou barvou a obilnou příchutí často ovocným podtónem (citron, banán).
*** ''WitBier (bílé pivo)'' – plné nebo výčepní pivo, bledé barvy, ovocné chuti, při vaření se používá nesladovaná pšenice
*** ''Dunkelweizen (tmavé pšeničné pivo)'' – tmavé pšeničné pivo vařené za užití tmavých sladů
*** ''Hefewizen/Weissbier (pšeničné pivo)'' – klasické pšeničné pivo původem z Bavorska
*** ''Kristalweizen (čiré pšeničné pivo)''
*** ''Weizenbock (pšeničný kozel)''
 
V začátku samotné výroby piva se [[slad]] šrotuje (rozemele) a smísí se s vodou. V této směsi se za zvyšující se teploty vlivem enzymů štěpí v zrně obsažený škrob na zkvasitelné [[cukry]], které přecházejí do roztoku. Tato procedura je prováděna v provozu nazývaném [[varna (pivovar)|varna]].<ref name="encyklopeie9"/>
 
V závislosti na zemi původu se využívají rozdílné metody. Na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] je oblíbená metoda spařování, která je velmi podobná přípravě [[čaj]]e. Během jedné až tří hodin je slad vystavován teplotě okolo 65 – 68&nbsp;°C. V kontinentální Evropě oproti tomu převládá tzv. [[dekokční proces]], který je proti spařování složitější procedurou. (Jeho výsledkem je roztok, ve kterém došlo k důslednějším přeměnám škrobu na cukry a štěpení bílkovin.) Proces je založen na přečerpání části várky z ''vystírací kádě'' do zvláštní nádoby ''rmutovacího kotle''''' '''(pánve), kde je tato část uvedena do [[bod varu|varu]] a dojde v ní k narušení škrobnatých útvarů, což umožňuje lepší přístup enzymů k molekulám škrobu po opětovném smíchání s chladnější částí. Začíná se zpravidla na teplotě 35&nbsp;°C. Postupným zvyšováním teploty se dosáhne až maximální teploty okolo 76&nbsp;°C.<ref name="encyklopeie9"/>. Při rmutování (klasickém i dekokčním) se zařazují prodlevy při jednotlivých teplotách (cukrotvorná, bílkovinoštěpná atd., kvůli [[enzym]]atickým procesům – např. enzymů alfa a beta amyláza).
 
=== Scezování ===
== Značení piva ==
 
Vedle obecných náležitostí pro označení piva (dle vyhlášky č. 324/1997 Sb.) je nutno podle vyhlášky č. 335/1997 Sb. pivo označit: názvem druhu a skupiny (např. pivo ležák), obsahem alkoholu v procentech, zda jde o světlé, či tmavé pivo, a některými dalšími údaji. Přesný údaj o extraktu původní mladiny není nutno povinně zveřejňovat.
 
(Označení stupňovitostí bylo opuštěno v devadesátých letech [[20. století]]). Místo stupňů je nutno uvádět tzv. extrakt původní mladiny (EPM) – a to v procentech hmotnostních (např. 12% pivo; pozor – tato procenta si nelze plést s procenty alkoholu, která se u běžných piv pohybují mezi 4–5 %), za podmínky, že ho výrobce zaručuje. Není-li ve výrobě zaručena přesnost EPM (resp. z jiných důvodů, rozhodne-li se tak výrobce, např. z důvodů daňových), postačí uvedení druhu piva podle vyhlášky (viz výše druhy piva podle míry EPM). Označení druhu piva je ale nutno použít vždy (i při uvedení EPM).
 
== Konzumace piva ==
[[Soubor:Alcohol belt.PNG|rightvpravo|thumbnáhled|225px|Pásy dle typického druhu alkoholu, které se na daném území konzumuje. <br />{{legenda|#0047AB|Pás [[Vodka|vodky]]}}{{legenda|#964B00|Pás piva}}{{legenda|#800020|Pás [[Víno|vína]]}}]]
[[Soubor:Beer Consumption by Country (with legend).svg|thumbnáhled|rightvpravo|225px|Mapa světa podle spotřeby piva]]
 
Pivo je celosvětově rozšířený nápoj, který se těší velké oblibě hlavně v oblastech střední Evropy, jmenovitě na území Česka, [[Slovensko|Slovenska]], [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. Dále pak v zemích západní a severní Evropy, jako jsou [[Dánsko]], [[Belgie]], [[Holandsko]], [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Irsko]].
 
=== Ve světě ===
Největším celosvětovým producentem piva je Čína, která v roce [[2007]] vyrobila 470 milionu hektolitrů piva, což odpovídá přibližně 21,1 % světové produkce. Na druhém místě se nachází [[Spojené státy americké|USA]] s 232,8 miliony hektolitry, následované Ruskem s 109,8 miliony hektolitry.<ref name="nejvetsiproducenti"/> Nejprodávanějším pivem na světě je holandské pivo [[Heineken]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Starobrno a.s. - O společnosti
| url = http://www.starobrno.cz/doc/cms/21/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Starobrno a.s.
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081202001231/http://www.starobrno.cz/doc/cms/21/
| datum archivace = 2008-12-02
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
 
=== V Česku ===
Podle českých předpisů se pivem rozumí: ''pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého [[Ethanol|alkoholu]] ([[ethanol]]u) a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu'' (§ 11 písm. a/ vyhlášky č. 335/1997 Sb.).
 
==== Nejznámější pivovary ====
==== Zdanění piva ====
Z [[daně|daňových]] zákonů se pivem zabývá především zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, který upravuje v § 80 a násl. ''spotřební daň z piva''. Daň není povinna odvádět osoba, která v domácnosti vaří pivo pro osobní potřebu do 200 litrů za rok a pivo neprodává za podmínky, že to oznámí celnímu úřadu. Zvláštní daňové podmínky jsou stanoveny pro malé nezávislé pivovary. Základem daně je množství piva v hektolitrech, základní ''daňová sazba'' za jeden hektolitr a celé procento EPM je 24 Kč.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Sazba daně z piva
| url = http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dan-pivo/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-11
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Při prodeji piva se také vedle spotřební daně uplatňuje [[daň z přidané hodnoty]] (DPH) podle zákona č. 235/2004 Sb.
 
| datum archivace = 2014-01-16
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
==== Vývoj ceny ====
Cena piva zažila v 90. letech 20. století značný nárůst. V době komunismu byla průměrná cena piva dlouhodobě až na dvě zdražení téměř neměnná. První z těchto dvou zdražení proběhlo v roce [[1965]], kdy se cena 10° lahvového piva zvedla z 1,4&nbsp;[[Koruna československá|Kčs]] na 1,7&nbsp;Kčs, a druhé v roce [[1984]], kdy cena narostla z 1,7&nbsp;Kčs na 2,5&nbsp;Kčs. Největší nárůst ceny začal od roku [[1992]] a trval až do roku [[2003]], kdy se cena dostala na 8,59 [[Koruna česká|Kč]]. V následujících letech docházelo k mírnému poklesu ceny až na nejnižší hodnotu k roku [[2006]]. V této době stálo pivo 8,4 Kč.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Vývoj ceny lahvového piva 1960 - 2007
| url = http://www.czso.cz/csu/grafy.nsf/graf/pivo_1960_2007
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-11
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
</timeline>
 
Česko se drží dlouhodobě na přední pozici v množství vypitého piva na hlavu, které zahrnuje všechny obyvatele Česka včetně kojenců a dětí. Prvenství však před 2. světovou válkou držela [[Belgie]] (z důvodu vysokých daní na víno).<ref>http://belgium.beertourism.com/about-beer/history-of-beer - History of Beer</ref> Například roce [[1931]] tam byla spotřeba na jednoho obyvatele 228 litrů.<ref>Sociální ústav Československé republiky, Spotřeba piva, vína a alkoholu na 1 obyvatele. Belgie 228,64 litru [http://books.google.cz/books?ei=Nex9U7XtN6jU4QSk-4DYCw&hl=cs&id=X61CAQAAIAAJ&dq=%22193-66+20902+228-64+%E2%80%94+.+5-52+512+4-35+%E2%80%94+%22&focus=searchwithinvolume&q=Belgie+%22193-66+20902+228-64%22]</ref> Spotřeba piva však v Belgii neustále klesá<ref>http://www.econ.kuleuven.be/licos/publications/discussion-papers/dp/dp271.pdf - Graf na obrázku 1 na str. 31</ref>, zatímco v ČR se v šedesátých letech 20. století zdvojnásobila.<ref>Spotřeba piva celkem v ČR v letech 1948–2009 [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/trendy_ve_spotrebe_potravin/$File/csu_trendy_ve_spotrebe_potravin_021611.ppt#271,17,Snímek 17]</ref> V roce [[1980]] ještě vedla [[Západní Německo|NSR]] se 145 litry.<ref>http://www.pivniobzor.cz/clanky/2008-08-26-pivni-deni-v-letech-1981-1983/ - Pivní dění v letech 1981–1983</ref> Každoročně každý Čech vypije dle statistik přibližně okolo 160 litrů piva. V roce 2005 bylo dosaženo lokálního maxima, kdy připadala na každého obyvatele 163,5 litru piva, o rok později následoval propad na 159,1 litru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Český statistický úřad: Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 1999–2006
| url = http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A3002B6A5B/$File/300407_02.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Odhaduje se, že 15–20 % se na domácí spotřebě piva podílejí zahraniční turisté.<ref name="pohlceni">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Heineken pohltí Zlatopramen
| url = http://www.e15.cz/byznys/heineken-pohlti-zlatopramen-18421/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = e15
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Česko si tak udržuje přední pozici i nadále, na druhém místě ve spotřebě piva se nově nacházejí Irové se 130 litry,<ref name="bulvar">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Máme skoro 500 druhů piv. Vybrané kuriozity
| url = http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/mame-skoro-500-druhu-piv-vybrane-kuriozity.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Nova.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> kteří tak na třetí místo odsunuli Němce, kteří v roce [[2007]] vypili 111,7 litru piva. Německý trh se v současnosti ale nachází v útlumu a množství vypitého piva zde postupně klesá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Německému trhu s pivem hrozí největší propad v poválečné historii
| url = http://www.ct24.cz/ekonomika/17816-nemeckemu-trhu-s-pivem-hrozi-nejvetsi-propad-v-povalecne-historii/
| datum vydání = 2008-06-06
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = ČT24
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
=== Literatura ===
* Michael Jackson: ''Pivo – Průvodce světem piva pro laiky i odborníky'', Fortuna Print [[2001]], ISBN 80-86144-17-8, EAN 9788086144177,
* Gregg Smith, Carrie Getty: ''Bible pijáků piva'', Pragma [[2003]], ISBN 80-7205-669-7, EAN 9788072056699,
* Berry Verhoef: ''Kompletní encyklopedie piva'', Rebo Productions [[2004]], ISBN 80-7234-116-2, EAN 9788072341160,
* Věnek Zýbrt: ''Velká kniha piva – Vše o pivu'', Rubico [[2005]], ISBN 80-7346-054-8, EAN 9788073460549,
* Hana Večerková, Jan Kiss: ''Abeceda piva'', Rubico [[2007]], ISBN 978-80-85005-86-8, EAN 9788085005868,
* David Kenning, Robert Jackson: ''Pivo'', Slovart Praha [[2007]], ISBN 978-80-7209-775-3, EAN 9788072097753,
* {{Citace monografie
| titul = Malý katechismus pivovarnictví
* [http://www.techlib.cz/cs/82966-roztocte-pipy Historické knihy s tématem piva a pivovarnictví] v [[Národní technická knihovna|Národní technické knihovně]] v Praze
* [http://eurodenik.cz/veda/10-nejzajimavejsich-faktu-o-pivu 10 nejzajímavějších faktů o pivu]
* [https://alkoholia.cz/magazin/co-znamena-stupnovitost-piva-obsah-alkoholu-to-neni Co znamená stupňovitost piva? Obsah alkoholu to není (Alkoholia.cz)]
* [http://www.zapivem.cz/ Pivní portál ZaPivem.cz - objevujte s námi svět piva]
* [http://ceskepivo-ceskezlato.cz Pivní portál České pivo - České zlato]
* [http://www.pivni-lazne.eu Pivni-lazne.eu - magazín o pivních lázních]
* [http://pivka.cz Pivka.cz – 1. katalog českých piv s hodnocením a komentáři]
 
{{Pivo ve světě}}
421 379

editací