Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/3: Porovnání verzí

| významná díla = ''[[Mysterium Cosmographicum]]'', ''[[Astronomia nova]]'', ''[[Dioptrice]]'', ''[[Harmonices mundi]]'', ''[[Epitome Astronomiae Copernicanae]]'', ''[[Tabulae Rudolphinae]]''

Keplerova žádost o uvolnění k práci v Praze se u štýrských představitelů setkala s odmítnutím. Keplerovi naopak doporučili, aby začal studovat medicínu. Selhal rovněž Keplerův pokus stát se matematikem na dvoře arcivévody Ferdinanda II. Dne 2. srpna 1600 Ferdinand ze Štýrského Hradce definitivně vykázal všechny protestanty, kteří odmítli konvertovat ke katolictví, mezi něž patřil i Kepler. Do čtyřiceti pěti dnů město musel navždy opustit. Čekání na vypršení této lhůty si krátil výzkumy [[Zatmění Slunce|zatmění Slunce]] a lunárních jevů, které se později staly základem jeho díla ''[[Astronomiae Pars Optica]]''.<ref>Caspar, s. 108−112.</ref><ref>Connor, s. 135−139.</ref> Dohoda se císařem Rudolfem sice byla zmařena, ale i přesto Tycho Keplera opět pozval do Čech. Koncem září Keplerovy opožděně opustili Štýrský Hradec. Manželku, nevlastní dceru i domácí zařízení Johannes prozatímně ponechal v [[Linec|Linci]] a sám pokračoval do Prahy. Poté, co se konečně ukázalo, že se Kepler nemůže stát profesorem v Tübingenu, do Prahy převezl i svou rodinu. Na cestě do Lince Kepler dostal vysokou horečku, která ho poté s přestávkami poté trápila téměř ještě roktři čtvrtě roku. V Praze se Keplerových ujal laskavý baron Hoffman.<ref>Fergusonová, s. 287−291.</ref> Odchodem ze Štýrského Hradce začala nejdůležitější etapa Keplerova života.<ref>Caspar, s. 96−97, 116.</ref>

Ke konci října 1600 nemocný Kepler nastoupil do práce k Tychonovi, jehož Rudolf II. nedávno přinutil se z Benátek odstěhovat do Prahy. Kepler se tenkrát musel Věnovatvěnovat sepisování již zmíněného ''Sporu mezi Tychonem a Ursem kvůli Hypotézám'', který ale nikdy nedokončil, kvůli čemuž vyšel až roku 1858. Jedná se o prvotřídní analýzu vědecké metodologie. Ursus tou dobou již stejně byl mrtvý.<ref>Caspar, s. 118.</ref> Ačkoli Rudolf II. Keplerovi na plat nakonec kývl, peněz se Johannovi stále nedostávalo, pročež jeho rodina v Praze žila velmi chudě. Jeho manželka Barbara zvyklá na pohodlné živobytí značně trpěla.<ref>Fergusonová, s. 291−299.</ref> Situaci mu příliš nezlepšilo ani to, že se s rodinou nastěhoval do nového Brahova příbytku − takzvaného Kurzova domu čp. 76 na [[Nový Svět (Hradčany)|Novém Světě]] na [[Hradčany|Hradčanech]].<ref>Horský (1980), s. 130−131.</ref>

V dubnu 1601 Kepler na čas odcestoval zpět do Štýrského Hradce, aby se zde pokusil zachránit manželčino dědictví po otci, který nedávno zemřel. Do Čech se ovšem počátkem září vrátil s nepořízenou.<ref>Caspar, s. 119−120.</ref> Brahe ho následně představil císaři Rudolfovi, jemuž při té příležitosti přednesl návrh, že spolu s Keplerem vypracuje rozsáhlý katalog hvězd i planet, který pojmenuje ''[[Tabulae Rudolphinae]]'' (''Rudolfínské tabulky'').<ref>Horský (1980), s. 140.</ref>