Alexej Alexejevič Brusilov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m (GR) File renamed: File:AA Brusilov 02.jpg → File:Brusilov, Aleksey Alekseyevich (Niva magazine, 1914).jpg Criterion 4 (harmonizing names of file set) · Proposed designation in line to the Images from Niva magazine, 1914, as well as individual, depicted |
m typo |
||
Řádek 46:
=== Rok 1917 a později ===
Po únorové revoluci [[1917]] byl jmenován vrchním velitelem, který se snažil upevnit morálku rozkládající se ruské armády tresty smrti pro mírové agitátory. V průběhu nezdařené letní „Kerenského
.
„Červencové události“ přiměly [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Alexandra Fjodoroviče Kerenského]], jediného faktického vůdce vlády, aby nahradil [[Georgij Lvov|Georgije Lvova]] ve funkci premiéra. Jako ministerský předseda také rozhodl Brusilova nahradit, ačkoliv jej předtím v květnu jmenoval vrchním velitelem.
Po listopadovém [[říjnová revoluce|bolševickém převratu]] v roce 1917 se odmítl přidat k „bílým“ a odmítl i opakované výzvy, pravděpodobně protože v roce 1919 byl jeho syn, kapitán bolševické rudé jízdy, zajat
Zemřel roku [[1926]]. Bolševická vláda mu nechala uspořádat státní [[pohřeb]], jehož se účastnili zástupci jak bolševické strany a Rudé armády, tak přežívající kněží, někteří aristokraté a jeho blízcí přátelé.{{Doplňte zdroj}} Jeho druhá žena Naděžda (1864 - 1938) je pohřbena v blízkosti [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov)|chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice]] na pražských [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].
== Vztah k vojákům ==
Jako jeden z mála ruských generálů měl Brusilov velmi citlivý vztah k řadovému vojáku. Ve svých Pamětech dostatečně popsal, jakým utrpením musel voják carské armády projít: „Začali jsme si také stěžovat na nedostatek oděvů, obuvi a výstroje a nakonec začala být nedostatečná i strava. Byli jsme nuceni svou technickou zaostalost v nástrojích nahrazovat zbytečnou krví, kterou jsme hojně zalévali bojiště, nemajíce jiných prostředků boje. Armády, které v roce 1916 projevily zázraky statečnosti a neomezené oddanosti Rusku, spatřily jako výsledek svých bojů žalostný konec, který přičítaly nerozhodnosti a neschopnosti nejvyššího velení. Temné jitření všech myslí v zázemí mimoděk se odráželo na frontě a lze říci, že v únoru [[1917]] celá armáda byla připravená k revoluci, na jedné frontě více, na druhé méně. Hesla vydaná později bolševiky „za dělnickorolnickou
== Použitá literatura ==
|