Wikipedie

Wikipedista:OISV/pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
zpřesnění
aktualizace
Řádek 1:
 
{{Infobox - křesťanský vůdce
| typ = kněz
| čestný prefix =
| jméno = R. D. Jan Pacner
| čestný sufix =
| titul =
| obrázek =
| velikost obrázku =
| alt =
| popisek =
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| provincie = [[Moravská církevní provincie|moravská]]
| metropole =
| arcidiecéze =
| diecéze = [[Diecéze brněnská|brněnská]]
| sídlo =
| datum jmenování =
| zvolen = <!-- alternativa k datu jmenování -->
| uveden do úřadu =
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
| kněžské svěcení = 17. 6. 1995
| světitel kněze = Vojtěch Cikrle
| biskupské svěcení =
| světitel biskupa =
| 1. spolusvětitel biskupa =
| 2. spolusvětitel biskupa =
| kardinálská kreace =
| kreoval =
| titul kardinála =
| další úřady = <div>
| [[Vojenský kaplan Armády České republiky|vojenský kaplan]]
</div>
| zúčastnil se =
| rodné jméno =
| jméno v rodném jazyce =
| země =
| datum narození = [[20. listopad]]u [[1964]]
| místo narození = [[Třebíč]],<br />{{Vlajka a název|Československo}}
}}
'''Jan Pacner''' ([[20. listopad]]u [[1964]] [[Třebíč]]) je český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, dlouholetý [[Vojenský kaplan Armády České republiky|vojenský kaplan]].
== Životopis ==
 
Po maturitě na třebíčském gymnáziu začal studovat odbornou matematiku na vysoké škole v Brně. Studium nedokončil, absolvoval dvouletou základní vojenskou službu, dva roky pracoval v nemocnici a poté nastoupil do [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|semináře v Litoměřicích]]. Po listopadu 1989 studoval teologii v Salcburku a promoval v roce 1993 na [[Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého|teologické fakultě v Olomouci]].
 
Knězem byl vysvěcen v roce 1995. Jako novokněz působil v [[Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]] a v [[Římskokatolická farnost Kutná Hora|Kutné Hoře]]. V letech 1998 byl ustanoven administrátorem ve [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|farnosti Brno-Řečkovice]]. Od roku 2005 byl vojenským kaplanem <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = V Bohoslužba vyslání vojenského kaplana | url = https://www.biskupstvi.cz/2005-09-20-bohosluzba-vyslani-vojenskeho-kaplana| datum přístupu = 2020-05-21 | vydavatel = biskupstvi.cz}|}}</ref>, zároveň působil i v pastoraci brněnských vysokoškoláků. V dubnu 2008 se stal kaplanem Univerzity obrany v Brně. V létě 2019 byl jmenován farářem [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|svatojakubské farnosti v Brně]]. Během Pandemie covidu-19 v Česku na jaře 2020 vykonává službu duchovní krizové pomoci po telefonu. <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Duchovní krizová pomoc po telefonu | url = https://www.biskupstvi.cz/2020-03-19-duchovni-krizova-pomoc-po-telefonu| datum přístupu = 2020-05-21 | vydavatel = biskupstvi.cz}|}}</ref>
 
Jeho dva rodní bratři, [[Stanislav Pacner|Stanislav]] a [[Pavel Pacner|Pavel]], jsou rovněž kněžími [[diecéze brněnská|brněnské diecéze]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Nový probošt v Mikulově - Biskupství brněnské|url = http://www.biskupstvi.cz/2012-11-01-novy-probost-v-mikulove|vydavatel = www.biskupstvi.cz|datum přístupu = 2015-12-27}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [https://www.idnes.cz/brno/zpravy/rozhovor-duchovni-bratri-jan-stanislav-pavel-pacner.A161223_2294655_brno-zpravy_vh Vánoce jako oslavu konzumu nevnímáme, tvrdí bratři, kteří slouží jako kněží]
* [https://ze-zivota.signaly.cz/1712/otec-jan-pacner-1-je-pro-me-inspirativni-byt-s-mladymi Otec Jan Pacner: Je pro mě inspirativní být s mladými]
 
{{Portály|Křesťanství|Lidé|Morava}}
 
{{DEFAULTSORT:Pacner, Jan}}
<!--
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Narození 1964]]
[[Kategorie:Narození 20. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v Třebíči]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
-->
 
{{Infobox - osoba
| datum narození = [[1. srpen|1. srpna]] [[1938]]
| místo narození = [[Olomouc]] <br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo úmrtí =
}}
'''Jiří Malášek''' ([[1. srpen|1. srpna]] [[1938]], [[Olomouc]]) je český exilový [[rozhlas]]ový [[novinář]] a manažer.
 
== Život ==
Narodil se v Olomouci, kde byl jeho otec profesorem matematiky na církevním gymnáziu. V roce 1941 se rodina přestěhovala do Brna, po válce v roce 1947 pak do Prahy, kde jeho otec začal pracovat na ministerstvu školství. Po únoru 1948 byl ale zatčen a odsouzen na doživotí za velezradu. Po základní škole se Jiří Malášek v roce 1955 vyučil nástrojařem, další čtyři roky studoval Vyšší průmyslovou školu strojnickou. Po maturitě narukoval na základní vojenskou službu. Po ní pracoval jako pomocný dělník a poté konstruktér. V roce 1964 spolu s manželkou emigrovali do Rakouska. <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Malášek Jiří| url = http://www.on-lineastrology.com/encyclopedia/08-01.html| datum přístupu = 2020-05-23 | vydavatel = on-lineastrology.com}}</ref> Následující rok se stal zaměstnancem československého oddělení [[Svobodná Evropa|Rádia Svobodná Evropa]] v Mnichově, konkrétně v redakci zpravodajství. Působil zde do roku 1994.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Rozhovor s Jiřím Maláškem| url = http://www.zabcice.cz/data/3415.pdf| datum přístupu = 2020-05-23 | vydavatel = Obec Žabčice}}</ref>
V letech 1981 až 1989 byl členem redakčního kruhu exilového časopisu pro českou národní a duchovní obnovu Nové obzory <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Nové obzory| url = http://scriptum.cz/cs/periodika/nove-obzory| datum přístupu = 2020-05-23 | vydavatel = scriptum.cz}}</ref>
 
Po skončení práce ve Svobodné Evropě přivedl na jižní Moravě několik zahraničních investorů z Německa a Švédska. V roce 1995 se podílel na založení výrobní společnosti Gemi, Westfalia, Linden v Hustopečích a firmy Cromtryck v Hrušovanech u Brna.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Rozhovor s Jiřím Maláškem| url = http://www.zabcice.cz/data/3415.pdf| datum přístupu = 2020-05-23 | vydavatel = Obec Žabčice}}</ref>
 
V roce [[2006]] se stal laureátem [[Cena Jihomoravského kraje|Ceny Jihomoravského kraje]] jako „osobnost, jejíž život a jednání výrazným způsobem reprezentuje [[Jihomoravský kraj]] a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Předání Ceny Jihomoravského kraje| url = https://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/linux/aktuality/2006/060927%20Cena%20JMK.htm| datum přístupu = 2020-05-13 | vydavatel = Jihomoravský kraj}}</ref>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://www.katyd.cz/clanky/pratelstvi-je-to-nejcennejsi.html Rozhovor v Katolickém týdeníku 34/2006]
* [http://www.zabcice.cz/data/3415.pdf Rozhovor s Jiřím Maláškem]
{{Pahýl}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Morava}}
 
{{DEFAULTSORT:Malášek, Jiří}}
<!--
[[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]]
[[Kategorie:Čeští novináři]]
[[Kategorie:Nositelé Ceny Jihomoravského kraje]]
[[Kategorie:Narození 1938]]
[[Kategorie:Narození 1. srpna]]
[[Kategorie:Narození v Olomouci]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
-->
 
{{Infobox - osoba
Řádek 183 ⟶ 81:
'''Bohumil Robeš''' ([[1. srpen|1. srpna]] [[1930]] [[Holubice]] – [[31. leden|31. ledna]] [[2019]]<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = | titul = Parte – Bohumil Robeš | url = http://www.sdruzenipamet.cz/ospamet/images/akce/2019/20190131_parte_robes/parte_robes.jpg | datum přístupu = 2020-05-27 | vydavatel = sdruzenipamet.cz}}</ref> ) byl [[Česko|český]] [[spisovatel]], vězněný v době komunistického režimu .
 
Narodil se v Holubicích na Vyškovsku. K jeho zájmům od mládí patřila literatura a divadlo, byl členem řady ochotnických souborů. Hlásil se na AMU, nebyl však přijat kvůli špatnému kádrovému posudku. <ref> {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Míček
| jméno = Tomáš
Řádek 202 ⟶ 100:
}}</ref>
 
Začátkem padesátých let se zapojil do odbojové skupiny SODAN (Skautská organizace demokracie a nezávislosti). V říjnu 1953 byl zatčen a poté odsouzen na pět let do vězení. Vězněn byl mj. v uranových dolech na Jáchymovsku, táboře Vojna na Příbramsku a v Leopoldově. Protože i vězení protestoval pro nespravedlnostem, byl mu trest dvakrát prodloužen na celkových 13,5 roku.
PO propuštění v roce 1967 se začal věnovat kulturním aktivitám, tvořil recenze divadelních představení, filmových premiér a televizních pořadů, spolupracoval s brněnským rozhlasem. Psal básně, povídky, úvahy a eseje. Od nástupu normalizace v 70. letech mu takovéto veřejné aktivity byly znemožněny.
Po sametové revoluci se začala angažovat v komunální politice, byl opakovaně zvolen členem obecního zastupitelstva v Holubicích, pracoval jako kronikář obce, knihovník, založil pobočku Konfederace politických vězňů ve Vyškově. Dále pokračoval v literární tvorbě, tématem jeho básní a povídek byly především vzpomínky na léta strávená v komunistických žalářích a vnitřní svět vězňů.
 
Od roku [[1968]] začal shromažďovat materiály k objasnění „babického případu“; písemná svědectví i vzpomínky pamětníků. Spolu s [[Luděk Navara|Luďkem Navarou]] napsali knihu ''Mlynáři od Babic'', jež tuto tragickou událost mapuje. I v další knize autorské dvojice Navara – Kasáček ''Příběhy třetího odboje'' vzpomínají na tragické události lidé, s nimiž se osobně seznámil v šedesátých letech či později při svém sběru informací o protikomunistickém odboji a následné perzekuci. V roce 2016 vydali Miroslav Kasáček a Luděk Navara knihu ''A přece budou žít'', věnovanou životu a mučednické smrti kněží [[Jan Bula|Jana Buly]] a [[Václav Drbola|Václava Drboly]], která byla představena u příležitosti otevření pamětní síně P. Jana Buly 10. září 2016.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = CENU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE LETOS PŘEVZALO CELKEM 10 OSOBNOSTÍ JIŽNÍ MORAVY| url = https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=351292&TypeID=2| datum přístupu = 2020-04-07 | vydavatel = Jihomoravský kraj}}</ref>
 
== Ocenění ==
 
 
V roce [[2017]] se stal nositelem [[Cena Jihomoravského kraje|Ceny Jihomoravského kraje]] za činnost, která výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = CENU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE LETOS PŘEVZALO CELKEM 10 OSOBNOSTÍ JIŽNÍ MORAVY| url = https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=351292&TypeID=2| datum přístupu = 2020-05-27 | vydavatel = Jihomoravský kraj}}</ref>
== Reference ==
Řádek 213 ⟶ 114:
== Externí odkazy ==
* {{NK ČR|mzk2002142190}}
* [https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2487658-nedokazal-o-bezpravi-mlcet-v-komunistickych-lagrech-proto-bohumil-robes-stravil ReportážvReportáž v ČT]
* [https://www.mistapametinaroda.cz/?lc=cs&id=658 Profil na pametnaroda.cz]
 
* [https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pribehy-20-stoleti-bohumil-robes.A140321_161852_domaci_cen Reportáž na idnes.cz]
 
{{Pahýl}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:OISV/pískoviště“