Kazatelna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 15:
== Historie ==
Kazatelny se v kostele stavěly od pozdního středověku, a to na severní straně, v místě s výbornou akustikou, aby bylo [[kněz]]e co nejlépe slyšet po celém prostoru kostela. V době husitské, když se kostelů zmocnila reformovaná církev, začali katolíci stavět kamenné kazatelny na vnější straně kostela, například dosud zachovaná kazatelna Jana Kapistrána v Brně.
Hojně byly využívány od 16. století. V době [[reformace]] se římsko-katolickářímskokatolická církev snažila o posílení katolického povědomí lidí a protestantská naopak o získání co nejvíce původně [[katolictví|katolických]] věřících do svého středu. Nejhonosnější kazatelny pocházejí ze 17.-18. století a jsou provedeny v barokním slohu, bývají mramorové, štukové nebo řezané ze dřeva, štafírované a zlacené, obložené sochami.
 
Po [[liturgická reforma|liturgické reformě]] [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] ([[1962]]–[[1965|65]]) se kazatelna v katolických kostelích již obvykle přestala používat, někde byla úplně odstraněna. Homilii kněz přednáší od [[ambon]]y, což bylo umožněno pokrokem ozvučovací techniky. Kněz tak už není „nad“ lidmi, ale s nimi ve stejné rovině. V nových kostelích se kazatelny již nestaví a ve starých katolických chrámech se již většinou neužívají, v některých protestantských ano.
Řádek 23:
 
== Jiné významy ==
* ''Posvátná kazatelna'' byl římsko-katolickýřímskokatolický časopis, který od roku [[1864]] v Praze na [[Vyšehrad]]ě vydával [[Beneš Metoděj Kulda]]
* Kazatelnou se v přeneseném slova smyslu nazývá:
** myslivecký posed
Řádek 34:
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|Pulpits}}
 
 
{{pahýl}}