Východní fronta (druhá světová válka): Porovnání verzí

V následujících bitvách Němci obklíčili a zničili v sériích bojů na západním a později i na východním břehu [[Dněpr]]u, sovětskou 6. a 12. armádu bránící se v oblasti [[Umaň|Umaně]]. Hitler v té době nařídil zastavit postup na Moskvu přes [[Smolensk]] odkud přesměroval 2. tankovou skupinu generála [[Heinz Guderian|Guderiana]] směrem na Kontop a vrhl své tankové skupiny na [[Kyjev]], v jehož okolí zbývalo stále velké množství sovětských vojsk. Vedle Guderianova útoku ze severozápadu se k městu blížiliblížila německá vojska [[Ewald von Kleist|Ewalda von Kleista]] od [[Kremenčuk]]u z jihozápadu. Bránící se vojska Jihozápadního frontu nesměla na Stalinův rozkaz opustit své pozice v ohybu Dněpru, ve kterých jim hrozilo obklíčení. O ústup přitom žádal i velitel fronty a Stalinovi blízký maršál [[Semjon Buďonnyj|Buďonnyj]]. 14. září německé tankové jednotky pronikly na jihu k městu [[Romny]] a nakonec se 19. září spojily a sevřely čelisti obklíčení u [[Lochvica|Lochvice]], čímž v oblasti Kyjeva odřízli přes 600 000 mužů sovětské 5., 21., 26. a 37. armády, tvořící převážnou část Jižního frontu. Sovětské jednotky se však nevzdaly hned a Němci byli nuceni na mnoha místech překonávat silný odpor. Navzdory tomu, že Kyjev padl již 19. září, poslední ohniska odporu v kotli se vzdala nebo byla zničena až 26. září. Němci následně soustředili své tankové jednotky skupin Sever a Střed a zaútočili opět v oblasti [[Smolensk]]a. Tyto boje byly počátkem útoku směrem na Moskvu. Skupina Jih zatím udeřila na zeslabený Jihozápadní front a obsadila [[Charkov]] a postupovala na [[Donbas]]. Na určitý čas obsadili Němci i [[Rostov na Donu]] a nezadržitelně pronikli na Krym, kde odřízli námořní základnu [[Sevastopol]]. V tomto období byla obsazena většina nejzápadnější části SSSR.