Wikipedie

Slovenské národní povstání: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
- Soubor:Přikryl_Vladimír.jpg (na Commons smazal commons:User:De728631, důvod: per c:Commons:Deletion requests/Files uploaded by JensiD)
KhamulBot (diskuse | příspěvky)
6 120 editací
m →‎Čatlošův plán: Robot: oprava pravopisu
Řádek 79:
 
Šmidkeho mise vyslaná z Banské Bystrice začátkem 4. srpna byla po příletu do Moskvy izolována a hlídána strážemi [[NKVD]] a zabránily setkání s oficiálními vyslanci čs. vlády v Moskvě. Až v polovině srpna jim byl umožněn omezený kontakt, avšak pod přísným dohledem sovětské rozvědky. Jejich přítomnost v Moskvě [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] Benešovým vyslancům dva týdny tajil a bez jeho vědomí sověti tajně vyjednávali. Dne 15. srpna odeslal Londýn dotaz [[Heliodor Píka|gen. Heliodoru Píkovi]], zda delegace Šmidkeho dorazila do Londýna. Píka však pouze zopakoval, že ví jen o [[misi npor. Koreckého]] a o přítomnosti Ferjenčíka ani Šmidkeho vůbec neví. Dne 18. srpna se Beneš dotázal velvyslance [[Zdeněk Fierlinger|Zdeňka Fierlingera]], zda sovětská vláda dala souhlas s poskytnutím britské vojenské pomoci. Londýn však na odpověď od Stalina čekal marně. [[Edvard Beneš]] si proto předvolal vyslance SSSR v Londýně a žádal vysvětlení narušení diplomatických dohod a pravidel uzavřených ve smlouvě ze strany SSSR. Velvyslanec potvrdil postup [[NKVD]], avšak jakékoliv jednání se Slovenskou vládou negoval.<ref>[https://books.google.cz/books/about/P%C5%99es_krvav%C3%A9_%C5%99eky.html?id=GmVgDwAAQBAJ&printsec=frontcover&source=kp_read_button&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false books.google.cz]</ref> Až 27.srpna vyslal Beneš svého vládního delegáta [[František Němec (politik)|Františka Němce]] do Moskvy, který mimo jiné zjistil, že Slovenskou národní radu neřídí Vavro Šrobár, ale komunisté. Následkem dalších jednání bylo, že sověti přerušili počátkem září jednání se slovenskými zástupci s odůvodněním, že jednání nevedla sovětská vláda, nýbrž sami komunisté.<ref>Kubelková Radka, Edvard Beneš mezi Londýnem a Moskvou, Epocha 2018 </ref> [[Soubor:Jozef Tiso (Berlin).jpg|náhled|242x242bod|Jozef Tiso a Adolf Hitler]]
Po zvýšení aktivity partyzánů vyslaných z Ukrajiny od konce července a zcela nevídaném teroru proti německému civilnímu obyvatelstvu, příslušníkům Hlinkovy gardy, některým katolickým kněžím i slovenským občanům došlo k zhroucení bezpečnosti Tisova státu.<ref group="Poz">Ukrajinský štáb v Kyjevě, který neustále vysílal partyzánské jednotky záměrně destabilizovaly slovenský stát. Tím defactode facto přivolaly německá vojska před dokončením příprav povstání čs. vládou a slovenskou národní radou. Již od počátku partyzánské činnosti se Golian neúspěšně pokusil zastavit partyzánský teror nejdříve na východním a středním Slovensku. [[Ján Golian]] 13. srpna osobně intervenoval u velitele kpt. [[Piotr Alexejevič Veličko|P. A. Veličky]] zastavení všech vojenských aktivit nejen v oblasti Turce, kde jeho skupina působila. Stejným způsobem neúspěšně žádal u Veličky zastavení všech akcí 21. srpna osobně Gustáv Husák. Husák ve svých pamětech považuje partyzánskou činnost za jednu z hlavních příčin neúspěchu povstání.</ref> Proto byla klerofašistická vláda nucena vyhlásit 12. srpna na celém území [[stanné právo]]. Zavražděním členů německé vojenské skupiny pplk. Otto Waltera<ref>[https://www.fronta.cz/kalendar/masakr-v-martine Masakr v Martině]</ref> vracející se z Rumunska v martinských kasárnách, obsazením Ružomberku i dalších měst a dalšími vojenskými incidenty po celém Slovensku dospěla situace do kritického stavu. Již po obsazeni Sklabině 21. srpna partyzány [[kpt. P. A. Veličky]] německý vyslanec v Bratislavě [[Hanns Ludin]] ihned požádal Berlín o vojenský zásah.<ref group="Poz">Již za dva dny později se německé jednotky prvního sledu daly do pohybu a některé byly aktivovány v polovině srpna. Pluk SS Schill již 11. srpna, jednotka Junck byla sestavena v polské Vratislavi, některé v Hannoveru a Hamburku.</ref>O přípravě vojenského povstání a svržení vlády Jozefa Tisa se Němci dozvěděli prostřednictvím zpravodajských služeb.vedené Deutsche Partei a poradce HG plk. SS Nagelera a kpt.Herberta Bürsche. Ten dokonce pronikl do americké mise na Slovensku a poté odletěl na základnu Bari v Itálii. Zabránit SNP se mu již nepodařilo, přijel několik hodin po zahájení povstání.<ref>Archiv bezpečnostních služeb MV v Bratislavě fond 325-39-6 Sonnberger Felix.</ref>
 
== Politické pozadí ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovenské_národní_povstání“