Josef Manďák: Porovnání verzí

Byl vysvěcen tajně biskupem [[Štěpán Trochta|Trochtou]] v Litoměřicích 8. dubna 1950, necelý týden před [[Akce KinternacíK|internací řeholníků]]. Pět dní po kněžském svěcení byl internován po dobu 5 měsíců v klášteře v Oseku a pak povolán k prezenční vojenské službě u PTP až do roku 1954. Potom pracoval v civilních zaměstnáních. <ref name="sal">{{Citace elektronické monografie | autor = | titul = Manďák Josef Václav

V dubnu roku 1958 byl odsouzen na tři roky do vězení za kněžskou a salesiánskou činnost. Krajský soud v Uherském Hradišti ji totiž posoudil jako rozvracení republiky. <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Statistika perzekuce mužských řádů a kongregací v českých zemích 1948–1964 | url = https://www.ustrcr.cz/uvod/odboj-a-perzekuce-krestanu-v-dobe-nacismu-a-komunismu/rimskokatolicka-cirkev/statistiky-seznamy-rimskokatolicka-cirkev/| datum přístupu = 2020-05-11 | vydavatel = ustrcr.cz}}</ref>

V roce 1960 byl amnestován prezidentem republiky a pracoval opět v civilních zaměstnáních. Od srpna 1969 působil ve Starém Hobzí jako varhaník a učitel hudby. Po odchodu do důchodu v dubnu 1984 působil jako výpomocný duchovní v [[Kostel svatého Leopolda (Brno)| kostele sv. Leopolda u Milosrdných bratří v Brně]]. Rád vypomáhal podle svého zdravotního stavu zejména ve zpovědnici. V roce 1999 prodělal těžkou plicní chorobu. Po několikaměsíční hospitalizaci se mohl v listopadu téhož roku nastěhovat do salesiánského domu v Brně-Žabovřeskách. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně. <ref> {{Citace kvalifikační práce