Mozkomíšní mok: Porovnání verzí

'''Mozkomíšní mok''' ([[Latina|latinsky]] ''liquor cerebrospinalis'', ''CSF'') či také '''likvor''' je čirá a bezbarvá [[Tělní tekutiny|tělní tekutina]], která obklopuje, chrání proti [[Infekční onemocnění|infekci]] a [[výživa|vyživuje]] a zabezpečuje [[mozek]] a [[mícha|míchu]]. Je přibližně [[izotonikumTonicita|izotonický]], obsahuje na rozdíl od [[krev|krve]] jen málo [[Bílkovina|proteinů]] a téměř žádné [[Buňka|buňky]] (téměř žádné [[erytrocytČervená krvinka|červené krvinky]]). Lidské tělo obsahuje v průměru asi 150 [[litr#Mililitr|ml]] mozkomíšního moku.

Asi z jedné poloviny se mok produkuje v ''[[Choroidní plexus|plexus choroideus]]'' [[mozkovéMozková komorykomora|mozkových komor]], z druhé poloviny v okolí mozkových kapilár a podél komorových stěn, zejména v postranních komorách (až 95 % z této části). Z místa vzniku pak mok odtéká skrze intraventrikulární otvor (foramen monroi) do ''III. komory'' a pak dále ''Sylviovým kanálkem'' (''aquaeductus mesencephali cerebri'') do ''IV. komory''. Odtud se dostává přes ''apertura mediana'' (''Magendiho otvor'') a ''aperturae laterales'' (''Luschkovy otvory'') do subarachnoidálních prostorů a volně komunikuje s extracelulární mozkovou tekutinou.

V arachnoidálních klcích (''granulationes arachnoidales'') se mozkomíšní mok vstřebává do žilních splavů (sinů, tak se označují mozkové žíly) v denním množství asi 0,5 litru. Toto vstřebávání přímo závisí – na rozdíl od jeho produkce – na intrakraniálním tlaku v komorách. Při nízkém tlaku kolem 0,67 [[KilopascalPascal (jednotka)|kPa]] (cca 68 mm sloupce H₂O) se resorpce moku zastaví, kdežto při tlaku nad 1 kPa (cca 112 mm H₂O) se nachází tvorba a vstřebávání moku v rovnováze.

|počet buněk ([[Bílá krvinka|leukocyty]])

|[[Hustota|specifická hmotnost]]

{{Autoritní data}}{{Portály|medicína}}