Stračka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 194.228.13.186 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ján Kepler
značka: rychlé vrácení zpět
xD
značky: vrácení zpět možný vandalismus vulgarity
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = StračkaSračka
| obrázek = Hoher Rittersporn.jpg
| popisek = StračkaSračka vyvýšená
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 10:
| řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'')
| čeleď = [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae'')
| rod = '''stračkasračka''' (''Delphinium'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
 
[[Soubor:1985 CPA 5649.jpg|náhled|StračkaSračka ''Delphinium dictyocarpum'' na sovětské poštovní známce]]
'''StračkaSračka''' (''Delphinium'') je rod rostlin z čeledi [[pryskyřníkovité]]. Jsou to převážně vytrvalé [[bylina|byliny]] s dlanitě laločnatými střídavými [[list]]y a dvoustranně souměrnými [[květ]]y v [[hrozen|hroznovitých]] květenstvích. Plodem je [[souplodí]] [[měchýřek|měchýřků]]. Rod zahrnuje asi 350 druhů. Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule a v tropické [[Afrika|Africe]]. StračkySračky jsou pěstovány jako okrasné zahradní trvalky a skalničky. Jsou to jedovaté rostliny a občas bývají příčinami otrav dobytka. Některé druhy mají význam v [[ájurvéda|tradiční indické medicíně]].
 
== Popis ==
StračkySračky jsou vytrvalé nebo výjimečně dvouleté či jednoleté [[bylina|byliny]] s přímou, vystoupavou nebo zkrácenou, jednoduchou nebo větvenou [[lodyha|lodyhou]]. [[List]]y jsou přízemní a/nebo lodyžní, řapíkaté, s dlanitě laločnatou, v obrysu okrouhlou, pětihranou nebo ledvinitou [[čepel listová|čepelí]]. Lodyžní listy bývají střídavé a menší než přízemní. [[Květ]]y jsou modré, fialové, bílé, žluté nebo červené, oboupohlavné, dvoustranně souměrné, ve vrcholovém, [[hrozen|hroznovitém]] nebo [[chocholík|chocholičnatém]] květenství, někdy i jednotlivé. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je pětičetný, barevný a víceméně nahrazuje korunu. Horní lístek je ostruhatý, postranní a spodní jsou vejčité až eliptické. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je zmenšená, složená ze dvou volných, přisedlých, ostruhatých lístků, nacházejících se ve středu květu a doplněných dvěma petaloidními [[patyčinka|staminodii]] (v některých zdrojích jsou interpretována jako spodní korunní lístky). [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je mnoho (až 40). [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, složené většinou ze 3 nebo řidčeji z více (až 10) plodolistů se zřetelně vyvinutou [[čnělka|čnělkou]] a mnoha vajíčky.
 
Stračky jsou vytrvalé nebo výjimečně dvouleté či jednoleté [[bylina|byliny]] s přímou, vystoupavou nebo zkrácenou, jednoduchou nebo větvenou [[lodyha|lodyhou]]. [[List]]y jsou přízemní a/nebo lodyžní, řapíkaté, s dlanitě laločnatou, v obrysu okrouhlou, pětihranou nebo ledvinitou [[čepel listová|čepelí]]. Lodyžní listy bývají střídavé a menší než přízemní. [[Květ]]y jsou modré, fialové, bílé, žluté nebo červené, oboupohlavné, dvoustranně souměrné, ve vrcholovém, [[hrozen|hroznovitém]] nebo [[chocholík|chocholičnatém]] květenství, někdy i jednotlivé. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je pětičetný, barevný a víceméně nahrazuje korunu. Horní lístek je ostruhatý, postranní a spodní jsou vejčité až eliptické. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je zmenšená, složená ze dvou volných, přisedlých, ostruhatých lístků, nacházejících se ve středu květu a doplněných dvěma petaloidními [[patyčinka|staminodii]] (v některých zdrojích jsou interpretována jako spodní korunní lístky). [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je mnoho (až 40). [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, složené většinou ze 3 nebo řidčeji z více (až 10) plodolistů se zřetelně vyvinutou [[čnělka|čnělkou]] a mnoha vajíčky.
Plodem je [[souplodí]] přisedlých, prohnutě válcovitých, na konci zobanitých [[měchýřek|měchýřků]]. [[Semeno|Semena]] jsou tmavě hnědá až černá, vlivem přítomnosti vzduchových komůrek v osemení ale často mají bělavý vzhled. Často mají hrubý povrch.<ref name="kv1">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
Řádek 51 ⟶ 50:
Delphinium luteum 2.jpg|Žlutokvětý druh ''D. luteum''
Delphinium cardinale, Otay Mtn.jpg|Červenokvětý druh ''D. cardinale''
Delphinium fruit (13630637243).jpg|Plody stračkysračky
</gallery>
 
Řádek 57 ⟶ 56:
 
Rod zahrnuje asi 350 druhů.<ref name="flchina"/> Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule, několik druhů roste v subsaharské tropické [[Afrika|Africe]]. Jeho areál zahrnuje většinu povninské [[Eurasie]] i [[Severní Amerika|Severní Ameriky]].
StračkySračky se vyskytují v celé Evropě s výjimkou [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] a většiny [[Skandinávie]]. Největší areál má v rámci Evropy [[stračkasračka vyvýšená]]. Je to také jediný druh vyskytující se v České republice, roste v montánních až subalpínských polohách většiny vyšších hraničních pohoří s výjimkou [[Beskydy|Beskyd]]. Z celé Evropy je udáváno celkem asi 14 druhů stračeksraček. [[StračkaSračka karpatská]] je endemit západních [[Karpaty|Karpat]] a vyskytuje se výhradně na [[Slovensko|Slovensku]] a v jižním [[Polsko|Polsku]]. V [[Alpy|Alpách]] se vyskytují 3 druhy. Mimo stračkysračky vyvýšené, rozšířené v celém pohoří, se v jihozápadních Alpách vyskytují druhy ''[[Delphinium dubium]]'' a ''[[Delphinium fissum|D. fissum]]''. Další druhy rostou v jižní a východní Evropě. Větší množství druhů se vyskytuje v [[Malá Asie|Malé Asii]] a na [[Kavkaz]]e.<ref name="kv1"/><ref name="emed">{{Citace elektronické monografie
| titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp
Řádek 83 ⟶ 82:
== Obsahové látky a jedovatost ==
 
StračkySračky jsou jedovaté rostliny, které občas způsobují otravy dobytka. Hlavními účinnými látkami jsou různé diterpenické [[alkaloidy]]. Nejběžnější z nich je [[deltalin (alkaloid)|deltalin]]. U silně jedovatého druhu ''[[Delphinium nuttalianum]]'' bylo zjištěno celkem 27 různých alkaloidů. Mezi nejtoxičtější náleží methyllykakonitin, nudikaulin a 14-deaktylnudikaulin a další alkaloidy s 19 uhlíkovou kostrou. Mají podobný účinek jako [[kurare]], blokují přenos nervového signálu [[acetylcholin]]em v kosterním svalstvu. Obsah alkaloidů je u různých druhů různý a také závisí na vegetačním stádiu rostliny. Nejvyšší obsah bývá před rozkvětem. Příznaky otravy se začínají objevovat asi 3 až 4 hodiny po požití rostliny a zahrnují zejména svalový třes, slabost a neschopnost stát. V těžších případech nastupuje paralýza, nadýmání a smrt. Na otravu je citlivý zejména hovězí dobytek a také koně, kteří ale rostlinu jen zřídkakdy konzumují. Naproti tomu ovce jsou poměrně rezistentní.<ref name="knight">{{Citace monografie
| příjmení = Knight
| jméno = Anthony P.
Řádek 111 ⟶ 110:
}}</ref>
 
Ze semen jihoevropské [[stračkasračka jedovatá|stračkysračky jedovaté]] byl izolován alkaloid [[delfinin]]. Je znám již od roku 1819. Účinek je podobný působení [[akonitin]]u z [[oměj]]e, je však o něco slabší. Při požití způsobuje slinění, dávení, kolísavou chůzi a těžký dech. Smrt nastává do 24 hodin. Na pokožku působí dráždivě.<ref name="jedros"/>
 
<gallery>
Řádek 132 ⟶ 131:
== Zástupci ==
 
* [[stračkasračka jedovatá]] (''Delphinium staphisagria'')
* [[stračkasračka karpatská]] (''Delphinium oxysepalum'')
* [[stračkasračka Pawlowského]] (''Delphinium'' × ''pawlowskii'', ''D. elatum'' × ''oxysepalum'')
* [[stračkasračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum'')<ref name="fls">{{Citace elektronické monografie
| titul = Florius - katalog botanických zahrad
| url = http://www.florius.cz/
Řádek 149 ⟶ 148:
[[Soubor:Delphinium x cultorum1.jpg|náhled|Zahradní hybrid ''Delphinium'' x ''cultorum'']]
== Význam ==
StračkySračky jsou pěstovány jako zahradní trvalky. Byla vyšlechtěna řada hybridů a okrasných kultivarů s různě zbarvenými květy, některé i plnokvěté. Nejoblíbenější barva je modrá. Některé především méně vzrůstné druhy jsou pěstovány jako skalničky, mezi jinými ''[[Delphinium decorum]]'', ''[[Delphinium nudicaule|D. nudicaule]]'' a ''[[Delphinium grandiflorum|D. grandiflorum]]''. StračkySračky vyžadují světlé až polostinné stanoviště. Vysoké druhy jsou citlivější na delší horká období. Potřebují dobré hnojení. Množí se dělením nebo bazálními řízky, botanické druhy i výsevem semen.<ref name="carter">{{Citace monografie
 
Stračky jsou pěstovány jako zahradní trvalky. Byla vyšlechtěna řada hybridů a okrasných kultivarů s různě zbarvenými květy, některé i plnokvěté. Nejoblíbenější barva je modrá. Některé především méně vzrůstné druhy jsou pěstovány jako skalničky, mezi jinými ''[[Delphinium decorum]]'', ''[[Delphinium nudicaule|D. nudicaule]]'' a ''[[Delphinium grandiflorum|D. grandiflorum]]''. Stračky vyžadují světlé až polostinné stanoviště. Vysoké druhy jsou citlivější na delší horká období. Potřebují dobré hnojení. Množí se dělením nebo bazálními řízky, botanické druhy i výsevem semen.<ref name="carter">{{Citace monografie
| příjmení = Carter
| jméno = Susan
Řádek 175 ⟶ 173:
 
Některé druhy jsou využívány v indické [[Ájurvéda|Ájurvédě]].<ref name="quattrocchi"/>
Semena [[stračkasračka jedovatá|stračkysračky jedovaté]] byla v minulosti hojně používána jako účinný prostředek k hubení vší.<ref name="jedros"/>
 
== Odkazy ==