Alžběta Lucemburská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
Doplnění a opravy textu, doplnění nadpisů a odkazů. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28:
| místo pohřbení = [[Katedrála v Székesfehérváru]]
}}
'''Alžběta Lucemburská''' ([[28. únor]]a [[1409]] – [[19. prosinec|19. prosince]] [[1442]], [[Győr]]) byla česká, uherská a římská královna,<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Genealogie Mittelalter |url=http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/elisabeth_deutsche_koenigin_1442_luxemburger_habsburger/elisabeth_von_luxemburg_deutsche_koenigin_+_1441.html |datum přístupu=2009-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071213202726/http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/elisabeth_deutsche_koenigin_1442_luxemburger_habsburger/elisabeth_von_luxemburg_deutsche_koenigin_+_1441.html |datum archivace=2007-12-13 |nedostupné=ano }}</ref> dcera [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] a jeho druhé choti [[Barbora Cellská|Barbory Cellské]]. Byla manželkou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta II. Habsburského]].
==
[[Soubor:304König Albrecht II.jpg|thumb|left|upright|Albrecht II. Habsburský s manželkou Alžbětou Lucemburskou na obraze v [[klášter Klosterneuburg|Klosterneuburgu]]]]
=== Původ ===
Alžběta se narodila v roce 1409 jako první dítě Zikmunda a Barbory a tehdy nikdo nemohl tušit, že bude i dítětem jediným. Byla dědičkou českého a uherského trůnu, na nichž se její otec ocitl jako poslední z rodu [[Lucemburkové|Lucemburků]]. Mezi její předky vzdáleně patřili i český král [[Přemysl Otakar I.]] a jeho druhá manželka [[Konstancie Uherská]], vnučka uherského krále [[Béla III. Uherský|Bély III.]] Příliš společného s původní uherskou královskou dynastií [[Arpádovci|Arpádovců]] už neměla, jejich krev už v této době byla ovšem velmi řídká – ostatní potomci Arpádovců už jim byli zrovna tak vzdálení. Co se týče českých předků, jejím dědem byl [[Karel IV.]], syn poslední [[Přemyslovci|Přemyslovny]] [[Eliška Přemyslovna|Elišky]]. Její babičkou byla poloviční [[Piastovci|Piastovna]] (po [[Alžběta Polská (1326-1361)|matce]]) [[Alžběta Pomořanská]], tudíž Zikmundova dcera měla jisté nároky i na polský trůn.
=== Manželství ===
Roku 1411 byla Alžběta zasnoubena
Boj o [[Trůn|trůny]] a udržení mohutného trojstátí stály Albrechta mnoho sil, ale velkou oporou mu byla jeho žena Alžběta.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Liška
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ženy českých vládců
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 225
| strany =
| isbn = 978-80-7505-156-1
}}</ref> Byla to po své matce velmi rázná, tvrdohlavá a schopná žena. Albrecht jí dost podléhal a měl k ní respekt. Výrazně se to projevilo na jeho kralování v [[Uhersko|Uhrách]], kde uznávanou [[Panovník|panovnicí]] byla Alžběta. Albrecht byl pro Maďary cizinec, který na rozdíl od své manželky ani neuměl [[Maďarština|maďarsky]].
Boj o českou korunu byl také plný intrik a konfliktů. Za Albrechtem stála [[Katolická církev|katolická šlechta]] a proti němu šlechta uznávající [[Husitství|husitské tradice]]. Navíc se o dědictví po Zikmundovi ucházela jeho žena Barbora Cellská, nechtěla je přenechat své dceři Alžbětě. Barbora však tento boj prohrála a odešla do ústraní do svého věnného města [[Mělník]]. Matka s dcerou spolu však přestaly komunikovat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
=== Potomci ===
| příjmení = Karešová
| jméno = Zdena
| příjmení2 = Pražák
| jméno2 = Jiří
| titul = Královny a kněžny české
| vydání =
| vydavatel = X-Egem
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| počet stran = 254
| strany =
| isbn = 80-7199-010-8
}}</ref>
=== Úmrtí manžela ===
V roce 1439 se Albrecht vydal do Uher, odkud chtěl velet výpravě proti [[Turci|Turkům]]. Během tažení však onemocněl [[Úplavice|úplavicí]], na kterou na konci října 1439 skonal ve vojenském táboře nedaleko [[Komárno|Komárna]]. Bylo mu čtyřicet dva let. Po zbytek svého života se královna-vdova Alžběta snažila udržet dědické nároky svého syna Ladislava Pohrobka. V boji o uherský trůn jí pomáhal vynikající český vojevůdce [[Jan Jiskra z Brandýsa]]. I když byl v roce 1440 Ladislav korunován uherskou [[Uherská koruna|svatoštěpánskou korunou]], většina šlechty ho nepřijala. Zvolen byl polský král [[Vladislav III. Varnenčik]].
V roce 1441 se Alžběta vrátila do [[Čechy|Čech]], aby usilovala o dědická práva svého syna na český trůn. Na její stranu se postavila vlivná skupina umírněné [[Utrakvismus|utrakvistické]] šlechty vedená Hynkem Ptáčníkem z Pirkštejna. Také [[Jiří z Poděbrad]] jí pomáhal v prosazení jejích nároků. V té době se usmířila se svojí matkou Barborou, která jí pak pomáhala v boji o český trůn pro svého vnuka.
=== Úmrtí Alžběty ===
▲Svému choti Alžběta porodila čtyři děti, z toho dva syny. Prvorozený Jiří již roku 1435 zemřel, poslední [[Ladislav Pohrobek|Ladislav zvaný Pohrobek]] se narodil až koncem února 1440, to znamená po smrti svého otce. Alžběta jistě doufala, že se narodí mužský potomek, ale byla přesvědčená, že vládnout bude sama jako regentka.
Alžběta Lucemburská zemřela v roce 1442 v uherském [[Győr]]u, zřejmě přirozenou smrtí. Některé prameny uvádějí, že byla otrávena. Jejímu synovi Ladislavu Pohrobkovi nebyly ani tři roky, nejstarší dceři Anně deset let. Poručníkem malého chlapce se stal z její vůle římský král Fridrich III. Štýrský, neboť Alžběta doufala, že se mu z jeho pozice podaří pro jejího syna získat dědičné trůny. Matka Barbora přežila svou dceru Alžbětu téměř o deset let. Stáhla se však do ústraní svého věnného města Mělníka a již nikdy nespatřila svého vnuka Ladislava Pohrobka.
=== Syn Ladislav Pohrobek ===
▲== Dědictví dětí Alžběty a Albrechta ==
Ladislav Pohrobek (1440-1457) se nakonec v roce 1444, po smrti Varnenčika, stal uherským králem. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal sedmihradský vojvoda [[János Hunyady]]. Na Moravě byl přijat v srpnu 1453 k nelibosti českých stavů. V Čechách byla situace složitější, neboť zemi spravovaly [[Český zemský sněm|zemské sněmy]]. Českým králem byl Ladislav uznán až v listopadu 1453. Správcovskou funkci vykonával [[Jiří z Poděbrad]]. Roku 1457 přijel Ladislav do Čech, aby se ujal vlády a seznámil se s českou společností. V [[Praha|Praze]] se též měla uskutečnit jeho [[svatba]] s [[Francie|francouzskou]] princeznou [[Magdaléna Francouzská|Magdalenou]], dcerou krále [[Karel VII. Vítězný|Karla VII.]] Během příprav na svatbu však sedmnáctiletý král náhle onemocněl a po třech dnech zemřel. Vzhledem k tomu, že se dosud těšil plnému zdraví, vzniklo mnoho dohadů o příčině jeho smrti. Teprve v roce 1985 dospěl [[Antropologie|antropolog]] [[Emanuel Vlček]] po vyšetření králových kosterních pozůstatků k názoru, že Ladislav trpěl vzácnou formou [[Leukemie|leukémie]].
=== Dcery Anna a Alžběta ===
Dcera [[Anna Habsburská (1432-1462)|Anna]] (
== Potomci ==
| |||