Humboldtova univerzita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přesunuto do kategorie Školy založené roku 1809 pomocí Cat-a-lot |
rozšíření značka: nevhodný zdroj |
||
Řádek 1:
{{Infobox - univerzita}}
'''Humboldtova univerzita''' v Berlíně ({{Vjazyce|de}} ''Humboldt-Universität zu Berlin''
Školu tvoří celkem 9 [[Fakulta|fakult]] včetně lékařské fakulty Charité, kterou sdílí se [[Svobodná univerzita Berlín|Svobodnou univerzitou Berlín]], a více než 43 000 studentům, kteří ji navštěvují,<ref name="HU_Berlin_Zahlen">{{cite web |url=https://www.hu-berlin.de/de/ueberblick/humboldt-universitaet-zu-berlin/daten-und-zahlen/standardseite#studierende |titel=Daten und Zahlen zur Humboldt Universität |hrsg=Humboldt-Universität zu Berlin |abruf=2020-01-22}}</ref> nabízí vzdělání ve 189 studijních programech od [[bakalář]]ských po postdoktorandské.<ref>{{Cite web|url=https://www.hu-berlin.de/de/ueberblick/humboldt-universitaet-zu-berlin/daten-und-zahlen/standardseite|title=Daten und Zahlen zur Humboldt-Universität — Humboldt-Universität zu Berlin|last=hu_adm|website=www.hu-berlin.de|language=de|access-date=2018-01-11}}</ref> Model vysokoškolského vzdělání [[Prusko|pruského]] reformátora školství Wilhelma von Humboldta, na jehož základě byla škola vybudována, silně ovlivnil ostatní [[Evropa|evropské]] a [[Amerika|americké]] univerzity. <ref>Connell Helen, ''University Research Management Meeting the Institutional Challenge: Meeting the Institutional Challenge'', p. 137, OECD, 2005, {{ISBN|9789264017450}}</ref> Během 19. a počátkem 20. století měla univerzita celosvětově vedoucí postavení v oboru [[Přírodní vědy|přírodních věd]], neboť byla spojena s významnými průlomy ve fyzice, chemii a dalších vědách.
Mezi významné pedagogy a absolventy školy patřili přední filozofové, sociologové, umělci, právníci, politici, matematici, vědci a státníci, jako byli [[Max Weber]], [[Georg Simmel]], [[Otto von Bismarck]], [[W. E. B. Du Bois]], [[Walter Benjamin]], [[Karl Liebknecht]], [[Arthur Schopenhauer]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Ernst Cassirer]], [[Heinrich Heine]], [[Albert Einstein]] či [[Max Planck]]. Je mezi nimi 55 nositelů [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]].<ref>{{Citation|title=List of Nobel laureates by university affiliation|date=2020-01-19|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=List_of_Nobel_laureates_by_university_affiliation&oldid=936591440|work=Wikipedia|language=en|access-date=2020-01-20}}</ref>
== Název ==
Pruský král a [[Braniborské markrabství|braniborský markrabě]] Fridrich Vilém III. školu založil v roce 1809 jako Berlínskou univerzitu (''Universität zu Berlin''). Od roku [[1828]] do roku [[1945]] nesla na počest svého zakladatele jméno Univerzita Fridricha Viléma (''Friedrich-Wilhelms-Universität'').<ref>{{cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Humboldt-University-of-Berlin|title=Humboldt University of Berlin - university, Berlin, Germany|website=Encyclopedia Britannica}}</ref> V té době se též neoficiálně nazývala Univerzita pod lipami (''Universität unter den Linden'') podle umístění bývalého paláce prince Jindřicha Pruského (1726–1802), který se stal hlavní univerzitní budovou. V roce [[1949]] změnila po odštěpení Svobodné univerzity Berlín jméno na současnou Humboldtovu univerzitu, neboť historické jméno Univerzita Fridricha Viléma mělo příliš feudální původ. Byl tak vzdán hold jednomu z jejích zakladatelů a jeho bratru, přírodovědci [[Alexander von Humboldt|Alexandru von Humboldtovi]].<ref name="dw.com"/>
== Historie ==
=== Počátky ===
[[Soubor:Wilhelm von Humboldt Denkmal - Humboldt Universität zu Berlin.jpg|náhled|upright|vlevo|Socha Wilhelma von Humboldta před hlavní budovou univerzity od Paula Otta]]
K založení univerzity došlo 16. srpna 1809 především z podnětu Wilhelma von Humboldta. Další významné osobnosti, jež se o založení školy zasloužily, byli přední němečtí učenci té doby, zejména pak filozof [[Johann Gottlieb Fichte]] a protestantský teolog [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher]]. Univerzita obdržela od svého královského zakladatele [[palác]] po jeho zesnulém prastrýci a mladším bratru krále [[Fridrich II. Veliký|Bedřicha Velikého]], princi Jindřichu Pruském, postavený v letech [[1748]]–[[1766]], který stál na [[bulvár]]u Unter den Linden.<ref>{{cite web|url=https://www.hu-berlin.de/en/about/history/huben_html|title=Short History — Humboldt-Universität zu Berlin|last=temp_adm|website=www.hu-berlin.de}}</ref> První, neoficiální [[Přednáška|přednášky]] zde proběhly již v zimě téhož roku, poté co se odstěhovala vdova po princovi a její devadesátičlenný dvůr.<ref name="zeit.de">{{cite web|url=https://www.zeit.de/wissen/2009-10/200-jahre-humboldt-uni/seite-3|title=200 Jahre Humboldt-Uni: Der Ort: Ein Palais Unter den Linden|first=Dorothee|last=Nolte|date=12 October 2009|publisher=|via=Die Zeit}}</ref> První studenti byli přijati 6. října roku 1810 a první [[semestr]] začal hned 10. října s 256 studenty a 52 přednášejícími.<ref name="dw.com">{{cite web|url=https://www.dw.com/en/berlins-oldest-university-faces-new-challenges-as-it-turns-200/a-6106014|title=Berlin's oldest university faces new challenges as it turns 200 - DW - 15.10.2010|first=Deutsche|last=Welle (www.dw.com)|website=DW.COM}}</ref> Školu tvořily 4 fakulty, a sice [[Právnická fakulta|právnická]], [[Lékařská fakulta|lékařská]], [[Teologická fakulta|teologická]] a [[Filozofická fakulta|filozofická]].
Během uplynulých dvou století prošla univerzitou celá řada velkých německých myslitelů, mezi nimi například subjektivně [[Idealismus|idealistický]] filozof Johann Gottlieb Fichte, teolog Friedrich Schleiermacher, absolutně idealistický filozof G. W. F. Hegel, teoretik práva [[Friedrich Carl von Savigny]], [[Pesimismus|pesimistický]] filozof Arthur Schopenhauer, objektivně idealistický filozof [[Friedrich Schelling]], literární kritik [[Walter Benjamin]] a slavní fyzici Albert Einstein a Max Planck. Školu kromě toho navštěvovali i významný lékař první poloviny 19. století Johann Friedrich Dieffenbach, zakladatelé marxismu [[Karel Marx]] a [[Friedrich Engels|Bedřich Engels]], [[básník]] Heinrich Heine, sjednotitel [[Německo|Německa]] Otto von Bismarck, spisovatel a lékař [[Alfred Döblin]], jeden ze zakladatelů [[Strukturalismus|strukturalistické lingvistiky]] [[Ferdinand de Saussure]], bojovník za [[Základní lidská práva|lidská práva]] W. E. B. Du Bois a zakladatel [[Evropská unie|Evropské unie]] [[Robert Schuman]].
=== Rozšiřování ===
Kromě vyučování zavedených tradičních oborů, jako je [[přírodopis]], [[právo]], [[filozofie]], [[dějepis]], [[teologie]] a [[lékařství]], se Berlínská univerzita stávala též průkopnicí v zavádění četných nových [[Přírodní vědy|přírodovědných]] oborů. Vděčila za to zejména podpoře bratra svého zakladatele, přírodovědce [[Alexander von Humboldt|Alexandera von Humboldta]]. Výstavbu moderních výzkumných pracovišť v druhé polovině [[19. století]] rychle následovala i výuka těchto oborů. K vědecké proslulosti školy přispívali i přední badatelé, jako byli chemik [[August Wilhelm von Hofmann]], matematici [[Ernst Eduard Kummer]], [[Leopold Kronecker]] a [[Karl Weierstrass]] nebo lékaři [[Hermann von Helmholtz]], [[Johannes Peter Müller]], Albrecht von Graefe, [[Rudolf Virchow]] a [[Robert Koch]].
Během tohoto období se univerzita postupně rozrůstala a včleňovala do svých řad i jiné, dříve samostatné koleje a školy. Příkladem je lékařská fakulta Charité, kterou v roce [[1709]] založil za berlínskými hradbami král [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] jako [[Karanténa|karanténní]] zařízení proti [[mor]]ové epidemii. Roku [[1727]] ji král [[Fridrich Vilém I.]] překřtil na ''Charité'' ({{Vjazyce|fr}} charita). Během dvou let se stala nemocničním zařízením Lékařské fakulty Univerzity Fridricha Viléma, jímž zůstala až do roku [[1927]], kdy byla vybudována modernější univerzitní nemocnice.
Univerzitní přírodopisná sbírka vznikla v době založení univerzity. Do roku [[1889]] se natolik rozrostla, že potřebovala novou budovu. Tak se zrodilo berlínské [[Museum für Naturkunde|Muzeum přírodní historie]]. Zvěrolékařská škola založená již v roce [[1790]] se roku [[1934]] stala základem fakulty veterinární medicíny. Podobně Vysoká škola polnohospodářská v Berlíně, založená roku [[1881]] a v roce [[1918]] přejmenovaná na Zemědělskou univerzitu v Berlíně, byla v roce 1934 sloučena s Agrotechnickou fakultou Univerzity Fridricha Viléma.
=== Období Třetí říše ===
Také Univerzita Fridricha Viléma byla po roce [[1933]] jako všechny německé vysoké školy ovlivněna nacistickým režimem. Desátého května téhož roku bylo na náměstí mezi univerzitní knihovnou a Berlínskou státní operou [[Pálení knih nacisty|spáleno]] 20 000 knih takzvaných [[Zvrhlé umění|zvrhlých autorů]] a [[Německý odboj během druhé světové války|odpůrců režimu]]. Při této akci v režii [[Sturmabteilung|SA]] pronesl řeč říšský ministr propagandy [[Joseph Goebbels]]. Dnes se uprostřed náměstí nachází [[památník]] této smutné události tvořený bílým prostorem s prázdnými policemi pro 20 000 knih krytým skleněným panelem a [[Pamětní deska|pamětní deskou]] s textem: „To byla jen předehra, tam, kde se pálí knihy, pálí se posléze i lidé.“ ({{Vjazyce|de}} ''Das war ein Vorspiel nur, dort wo man Bücher verbrennt, verbrennt man am Ende auch Menschen''), jehož autorem je básník Heinrich Heine (1820).
Podle Zákona o státní službě schváleného 7. dubna 1933, jen 2 měsíce po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem, bylo z Univerzity Fridricha Viléma v období 1933/1934 vypuzeno 250 [[Židé|židovských]] profesorů a zaměstnanců, jakož i celá řada studentů. Ať se jednalo o osoby takzvaně neárijského původu, nebo o politické odpůrce režimu, všichni museli školu opustit. Řada z nich byla posléze [[Deportace|deportována]] do [[koncentrační tábor|koncentračních]] a [[vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborů]]. Nacisté tak vyhnali téměř třetinu osazenstva univerzity.
=== Období studené války ===
Po skončení 2. světové války byla univerzita, jejíž areál se nacházel na území [[Východní Berlín|Východního Berlína]], znovuotevřena v roce [[1946]] jako Berlínská univerzita. Již od samého počátku se však musela potýkat s nevraživostí ze strany vojenské vlády [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]]. Ta zahrnovala i neustálé [[Perzekuce|pronásledování]] svobodomyslných a sociálně demokratických studentů. Sovětská správa začala téměř okamžitě pronásledovat nekomunisty a omezovat [[Akademická svoboda|akademické svobody]] na univerzitě, mimo jiné tím, že vyžadovala, aby byly veškeré přednášky předkládány ke schválení funkcionářům [[Sjednocená socialistická strana Německa|Sjednocené socialistické strany Německa]], a prováděla na akademické půdě prosovětskou [[Propaganda|propagandu]]. To vyvolalo vážné protesty mezi studenty a akademiky. V březnu [[1947]] pozatýkala [[NKVD]] řadu studentů. Sovětský vojenský tribunál je obvinil z [[Podvracení|podvratné činnosti]] a špionáže a odsoudil je k 25 letům nucených prací. V průběhu let 1945 až [[1948]] byli uvězněni či odvlečeni další studenti a pedagogové, někteří z nich byli odvezeni do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a tam [[Poprava|popraveni]]. Mnozí studenti, kteří se stali cílem sovětské perzekuce, se aktivně účastnili [[Liberalismus|liberálního]] či [[Sociální demokracie|sociálně demokratického]] odporu proti sověty dosazené komunistické „[[Diktatura|diktatuře]]“. Německá komunistická strana totiž považovala sociální demokraty za své hlavní nepřátele již od počátků [[Výmarská republika|Výmarské republiky]].<ref name=":0">{{Cite book|last=Schrader|first=Helena P.|url=http://worldcat.org/oclc/893685205|title=The blockade breakers : the Berlin Airlift|isbn=978-0-7524-6803-7|oclc=893685205}}</ref>
Během [[Berlínská blokáda|Berlínské blokády]] byla v roce 1948 s podporou Spojených států založena [[Svobodná univerzita Berlín]] coby [[de facto]] nástupce Berlínské univerzity v [[Západní Berlín|Západním Berlíně]]. Podržela si přitom tradice a učitelský sbor staré Univerzity Fridricha Viléma. Název Svobodná univerzita je odkazem na status Západního Berlína jako součásti svobodného západního světa v protikladu s nesvobodným světem komunismu jako takovým a zejména pak s nesvobodnou, komunisty ovládanou univerzitou ve Východním Berlíně.<ref name=":0" /> Berlínská univerzita se tak v období [[Studená válka|studené války]] prakticky rozdělila na dvě svébytné [[Vysoká škola|vysoké školy]].
Historické jméno Univerzita Fridricha Viléma mělo pro nové mocipány příliš feudální kořeny, proto byla škola v roce 1949 oficiálně přejmenována. Správa sovětské okupační zóny se sice snažila pojmenovat univerzitu po některém z komunistických vůdců, vedení školy se však podařilo prosadit pojmenování po bratřích Humboldtových, Wilhelmovi a Alexandrovi, jejichž jméno bylo [[Kontroverze|nekontroverzní]] i na Západě a odkazovalo na Humboldtovský model vysokoškolského vzdělání, jenž ovlivnil evropské a americké univerzity. <ref>{{cite web|url=https://www.hu-berlin.de/pr/medien/publikationen/regelmaessig/blz/2009/interview_hansen |title=Die Umbenennung zur "Humboldt-Universität" — Presseportal |language=de|website=Hu-berlin.de |date= |accessdate=2016-08-28}}</ref>
=== Znovusjednocené Německo ===
Po [[znovusjednocení Německa]] došlo k radikální reorganizaci Humboldtovy univerzity. [[Pracovní poměr]]y všech zaměstnanců byly ukončeny a na uvolněná místa byla vypsána [[Výběrové řízení|výběrová řízení]]. Důvodem pro ukončení pracovních poměrů bylo, že univerzitní činnost byla za komunistického režimu silně zpolitizovaná a že hlavním měřítkem pro zaměstnání bylo členství v komunistické Sjednocené socialistické straně Německa, čímž byli nekomunisté systematicky [[Diskriminace|diskriminováni]]. Profesorský sbor byl téměř kompletně nahrazen západoněmeckými profesory (několik jich přišlo ze západoberlínské Svobodné univerzity), kteří nebyli spojeni s komunismem. Řada obzvlášť zpolitizovaných a komunistickou ideologií pošramocených fakult, jako právnická, filozofická, historická a ekonomická, byla zcela zrušena a nahrazena novými, jež neměly žádnou spojitost s předchozím obdobím. Výsledkem této čistky byla nová univerzita podle [[Západní Německo|západoněmecké]] tradice s minimální návazností na školu, která existovala ve [[Německá demokratická republika|Východním Německu]].
Humboldtova univerzita má dnes tři [[kampus]]y, a sice Mitte (Střed), Nord (Sever) a Adlershof. Hlavní budova je umístěna v srdci kampusu Mitte na bulváru Unter den Linden v centru Berlína. Kolem ní se nacházejí veškerá zařízení [[Společenské vědy|společenskovědních]] a [[Humanitní vědy|humanitních]] [[Katedra|kateder]] včetně právnické a ekonomické fakulty. Kampus Nord je situován severně od hlavní budovy poblíž nového [[Berlin Hauptbahnhof|berlínského hlavního nádraží]] a soustřeďuje fakulty [[Biologie|biologických]] přírodních věd a sdílenou lékařskou fakultu Charité. Nebiologické přírodní vědy sídlí společně s [[Matematická informatika|počítačovou vědou]] a [[Matematika|matematikou]] v areálu kampusu Adlershof na jihovýchodě Berlína.
== Fakulty ==
Humboldtova univerzita je rozdělena na následujících 9 fakult:<ref>{{cite web|title=Faculties and Departments|url=https://www.hu-berlin.de/en/institutions/faculties-and-departments/standardseite?set_language=en|publisher=Humboldt-Universität zu Berlin|accessdate=2015-08-22}}</ref>
* Právnická fakulta
* Fakulta matematiky a nebiologických přírodních věd ([[geografie]], matematická informatika, matematika, [[chemie]], [[fyzika]])
* Fakulta biologických přírodních věd a psychologie ([[zemědělství]] a [[zahradnictví]], biologie, [[psychologie]])
* Lékařská fakulta Charité – univerzita ji sdílí se Svobodnou univerzitou Berlín.
* 1. filozofická fakulta ([[filozofie]], [[dějiny]], evropská [[etnologie]], [[knihovnictví]] a [[informační věda]])
* 2. filozofická fakulta ([[literatura]], [[lingvistika]], [[nordistika]], [[románské jazyky]] a [[romanistika]], anglistika a [[amerikanistika]], [[slavistika]], [[klasická filologie]])
* Fakulta humanitních a společenských věd (společenské vědy, [[kulturální studia]], afroasijská studia, [[archeologie]], sportovní studia, [[rehabilitační lékařství]], [[vzdělávání]], [[management kvality]] ve vzdělávání)
* Teologická fakulta
* Fakulta [[ekonomie]] a podnikové ekonomiky
Součástí univerzity jsou mimo to ještě tři nezávislé instituce:
* Centrum pro britská studia (pro mezioborové studium zaměřené na Spojené království)
* Humboldt-inovace (Humboldt-Innovation – společnost pro přenos znalostí a technologií z vědy do praxe)
* Späthovo [[arboretum]]
== Nositelé Nobelovy ceny ==
Mezi absolventy, přednášejícími a badateli spjatými s univerzitou je celkem 55 nositelů Nobelovy ceny:
* 1901 [[Jacobus Henricus van 't Hoff]] – [[Nobelova cena za chemii]]
* 1901 [[Emil Adolf von Behring]] – [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství]]
* 1902 [[Hermann Emil Fischer]] – Nobelova cena za chemii
* 1902 [[Theodor Mommsen]] – [[Nobelova cena za literaturu]]
* 1905 [[Adolf von Baeyer]] – Nobelova cena za chemii
* 1905 [[Robert Koch]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1907 [[Albert Abraham Michelson]] – [[Nobelova cena za fyziku]]
* 1907 [[Eduard Buchner]] – Nobelova cena za chemii
* 1908 [[Paul Ehrlich]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1909 [[Karl Ferdinand Braun]] – Nobelova cena za fyziku
* 1910 [[Otto Wallach]] – Nobelova cena za chemii
* 1910 [[Albrecht Kossel]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1910 [[Paul Heyse]] – Nobelova cena za literaturu
* 1911 [[Wilhelm Wien]] – Nobelova cena za fyziku
* 1914 [[Max von Laue]] – Nobelova cena za fyziku
* 1915 [[Richard Willstätter]] – Nobelova cena za chemii
* 1918 [[Fritz Haber]] – Nobelova cena za chemii
* 1918 [[Max Planck]] – Nobelova cena za fyziku
* 1920 [[Walther Nernst]] – Nobelova cena za chemii
* 1921 [[Albert Einstein]] – Nobelova cena za fyziku
* 1925 [[Gustav Ludwig Hertz]] – Nobelova cena za fyziku
* 1925 [[James Franck]] – Nobelova cena za fyziku
* 1925 [[Richard Adolf Zsigmondy]] – Nobelova cena za chemii
* 1928 [[Adolf Otto Reinhold Windaus]] – Nobelova cena za chemii
* 1929 [[Hans von Euler-Chelpin]] – Nobelova cena za chemii
* 1931 [[Otto Heinrich Warburg]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1932 [[Werner Heisenberg]] – Nobelova cena za fyziku
* 1933 [[Erwin Schrödinger]] – Nobelova cena za fyziku
* 1935 [[Hans Spemann]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1936 [[Peter Debye]] – Nobelova cena za chemii
* 1939 [[Adolf Butenandt]] – Nobelova cena za chemii
* 1944 [[Otto Hahn]] – Nobelova cena za chemii
* 1945 [[Ernst Boris Chain]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1950 [[Kurt Alder]] – Nobelova cena za chemii
* 1950 [[Otto Diels]] – Nobelova cena za chemii
* 1953 [[Fritz Albert Lipmann]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1953 [[Hans Adolf Krebs]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 1954 [[Max Born]] – Nobelova cena za fyziku
* 1956 [[Walther Bothe]] – Nobelova cena za fyziku
* 1991 [[Bert Sakmann]] – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
* 2007 [[Gerhard Ertl]] – Nobelova cena za chemii
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Berlin Universitaet um 1850.jpg|Univerzita Fridricha Viléma v roce 1850
Soubor:Hauptgebäude der Humboldt-Universität mit Alexander von Humboldt Denkmal - Berlin.jpg|Humboldtova univerzita s pomníkem svého zakladatele
Soubor:Humboldt-Universität zu Berlin 04.JPG|Humboldtova univerzita
Řádek 22 ⟶ 111:
== Reference ==
{{Překlad | jazyk = en | článek = Humboldt University of Berlin | revize = 955218552 | jazyk2 = de | článek2 = Humboldt-Universität zu Berlin | revize2 = 199458935}}
<references />
== Související články ==
* [[Museum für Naturkunde]]
{{Portály|Německo}}
| |||