Verze z 8. 6. 2019, 15:39 editovat RomanM82 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 44 171 editací obyv. z WD ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 5. 2020, 17:04 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 649 editací napřímení a doplnění odkazů značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 27: == Historie == První zmínka o existenci Novgorodu pochází z roku [[862]] v souvislosti s příchodem [[Varjagové\|varjažského]] náčelníka [[Rurik]]a. Město však vzniklo až později, [[archeologie\|archeologicky doložitelné]] je osídlení v polovině [[10. století]]. Knížecí [[panovnický dvůr\|dvůr]] v polovině [[11. století]] přenesl [[Jaroslav I. Moudrý\|Jaroslav Moudrý]] dolů po proudu řeky [[Volchov]] tak, aby se dala snáze kontrolovat obchodní stezka z Volchova přes blízké jezero [[Ilmeňské jezero\|Ilmeň]] (viz [[Jaroslavův dvorec]]). Ve 40. letech 11. století vznikl původně dřevěný [[Novgorodský dětinec]] s kamenným [[Chrám svaté ~~Žofie~~Sofie (Novgorod)\|~~Chrámem~~chrámem svaté Žofie]], který tvoří [[Historické jádro města\|historické jádro]] současného Novgorodu. V letech [[1015]]–[[1019]] během války Novgorodců s [[Kyjev]]em získala městská bojarská aristokracie silné postavení, srovnatelné s postavením knížete. Toto dvojvládí bylo ukončeno povstáním [[bojar]]ů v roce [[1136]] a vznikem bojarské republiky, která se udržela až do roku [[1478]], kdy byl Novgorod podřízen [[Moskva\|Moskvě]]. Roku [[1570]] utrpělo město těžkou ránu: [[opričnina\|opričníci]] v čele s [[Ivan ~~Hrozný~~IV.\|Ivanem IV. Hrozným]] brutálně povraždili 2000 zdejších obyvatel, především bojarů. V letech [[1611]]–[[1617]] bylo město vyčerpáno [[švédsko]]u [[Vojenská okupace\|okupací]]. Během novověku tak Novgorod postupně ztrácel pozici jednoho z hlavních center východní Evropy; ze třetího největšího města ruské říše se postupně stal sídlem [[gubernie]] ([[1727]]); zastíněn slávou nově budovaného Petrohradu se již nezbavil provinčního rázu. Od roku [[1944]] zde sídlí [[Novgorodská oblast]]. Město bylo těžce poničeno během [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Velké vlastenecké války]]. Poválečnou obnovou městského centra byl pověřen architekt [[Alexej Ščusev]]. Roku [[1992]] byly [[Historické památky Novgorodu a okolí]] zapsány na seznam [[Světové dědictví\|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Řádek 40: == Současnost == Dnes je Novgorod relativně prosperujícím městem a jedním z větších center [[turistika\|turistického ruchu]] v Rusku. Sídlí zde několik muzeí a kulturních institucí, nejvýznamnější školou je univerzita [[Jaroslav I. Moudrý\|Jaroslava Moudrého]]. Ve městě sídlí chemický kombinát ''Akron'', metalurgické a strojírenské závody. Novgorod leží mimo hlavní železniční tahy, spojení s [[Moskva\|Moskvou]] (530 km) a především s [[Petrohrad]]em (180 km) tedy zajišťuje zejména [[federální dálnice M10]]. Dálkové vlaky kromě Moskvy a Petrohradu míří do [[Minsk]]u a [[Murmansk]]u, místní pak do [[Luga\|Lugy]], [[Pskov]]a, [[Čudovo\|Čudova]] a [[Malaja Višera\|Malé Višery]]. V roce [[1995]] byla v Novgorodě zprovozněna síť [[trolejbusová doprava\|trolejbusové dopravy]] (5 linek); stala se tak první sítí, kterou se podařilo dokončit po rozpadu Sovětského svazu. Řádek 71: {{Rusko}} {{Autoritní data}}{{Portály\|Rusko\|Geografie\|Historie}} [[Kategorie:Veliký Novgorod\| ]] [[Kategorie:Města v Novgorodské oblasti]]

Veliký Novgorod: Porovnání verzí