Glosa: Porovnání verzí

Odebráno 477 bajtů ,  před 8 měsíci
odkazy, typografie, sekce, -duplicity
m (Robot: -nevhodná url)
(odkazy, typografie, sekce, -duplicity)
'''Glosa''' (z [[řečtina|řeckého]] γλώσσα ''glóssa'' „jazyk“ [starší γλώττα ''glótta'']) je ve středověké literatuře a v [[exegeze|exegezi]] poznámka na okraji nebo uvnitř textu, jejímž úkolem je blíže objasnit nebo upřesnit význam nesnadno pochopitelné pasáže či slova. Písař, který opatřuje text glosami, se nazývá obvykle ''glosátor''.
 
Dnes je glosa rovněž [[NovinyŽurnalistika|novinářským]] literárním útvarem. Jedná se o útvar subjektivní, podobně jako [[fejeton]] nebo [[sloupek (žurnalistika)|sloupek]]. Novinářská glosa je krátký polemický [[komentář]] s osobním pohledem, obvykle věnovaný jedinému základnímu tématu, naznačenému v titulku nebo na začátku textu.
 
== Žurnalistický žánr ==
Glosa je krátký postřeh a zamyšlení psaná slohovým postupem úvahovým. Od poznámky se liší nepřímým pojmenováním a užitím syžetu[[syžet]]u. Je obdobná sloupku (bezfabulový). Je zde přítomná [[ironie]], pointování, [[sarkasmus]], vyjádření svého vztahu k tématu. Oproti [[Sloupek (žurnalistika)|sloupku]] je to kratší připomínka k zásadnímu společenskému problému.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Viktor
| jméno = Jílek,
| titul = Žurnalistické texty jako výsledek p°usobenípůsobení jazykových a mimojazykových vliv°uvlivů
| oclc = 836961220
| vydavatel = Univ. Palackého, Filoz. Fak
 
=== Glossa ordinaria ===
Biblické glosy jsou však známé především z křesťanského [[středověk]]u. Původně chaotické a neuspořádané krátké glosy se rozšiřovaly, až se z nich vyvinul pravidelný a uspořádaný systém komentáře na posvátný text. Glosované rukopisy [[Bible]] existovaly již od dob [[Karel Veliký|Karla Velikého]], ale první opravdu systematickou úplnou glosu vytvořil [[Anselm z Laonu]] (+ [[1117]]) a jeho bratr Radulf (+ [[1131]]/[[1133]]). Jejich dílo se nazývá obvykle '''Glossa ordinaria''' a mělo velký vliv na veškerou pozdější [[Exegeze|exegezi]] Bible. Velmi často byla tato glosa tištěna spolu s [[Vulgata|Vulgátou]].
 
Anselmův komentář bývá nazýván také ''glossatura minor'' („malá glosa“), neboť byl později rozšířen magistrem a Anselmovým spolupracovníkem [[Gilbert Porrée|Gilbertem Porretánským]] (tzv. ''glossatura media'' čili „střední glosa“) a nakonec [[Petr Lombardský|Petrem Lombardským]] (''glossatura maior'' neboli „velká glosa“).
 
Od''Glossa 16.ordinaria'' stoletíje byloprvní totosystematickou, dílonejznámější omylema připisovánove nikolistředověku Anselmovinejrozšířenější zglosou Laonu,na aletéměř celou Bibli. Její autorství bývalo od 16. století omylem připisováno [[WalafridusWalafrid Strabo|Walafridu Strabonovi]] ([[11. století]]), [[opat]]ovi z [[Klášter Reichenau|Reichenau]]. Pod tímto jménem se nachází také v [[Jacques Paul Migne|Migneho]]ho vydání latinské [[patrologie]] ''Patrologiae latinae cursus completus'', sv. 113–114. Nachází se zde však pouze ''glossa marginalis'', chybí zde, z praktických důvodů, celá ''glossa interlinearis''.
 
''Glossa ordinaria'' je první systematickou, nejznámější a ve středověku nejrozšířenější glosou na téměř celou Bibli. Jejím autorem je [[Anselm z Laonu]] (+ [[1117]]), jeho bratr Radulf (+ [[1131]]/[[1133]]). Rozšířili ji další jejich spolupracovníci ([[Gilbert Porrée]], [[Petr Lombradský]]). Její autorství bývalo od 16. století nesprávně připisováno [[Walafridus Strabo|Walafridu Strabonovi]], [[opat]]ovi z [[Reichenau]].
 
Text této glosy je možné najít v MIGNE. ''Patrologiae latinae cursus completus'', sv. 113-114. Zde je ještě připisována Walafridovi a chybí zde, z praktických důvodů, celá ''glossa interlinearis''.
 
Tato Glossa ordinaria se nachází (pouze však glossa marginalis; její glossa interlinearis tiskem nevyšla) v: MIGNE. ''Patrologiae latinae cursus completus'', sv. 113-114).
 
=== Struktura a typy glos ===
Glosy uvnitř biblického textu se podle svého typu a obsahu dělí několika způsoby.:
 
* ''Glossa interlinearis'' je glosa vepisovaná do textu mezi řádky. Většinou obsahuje údaje o významu slov, další možné významy nebo překlady, výklad jmen, parafráze textu apod.
* ''Glossa marginalis'' je glosa psaná na kraj textu. Obsahuje většinou komentáře [[Církevní otcové|církevních Otců]], tedy starší tradicí uznávané výklady textu.
 
=== Zánik glosování ===
Komentování biblického textu pomocí glos začalo ustupovat s nástupem nové [[Scholastika|scholastiky]] a osamostatňováním teologických diskuzí od biblického textu od konce 12. století. Bible sice i nadále zůstávala hlavním pramenem teologického poznání, ale začal se měnit postup: zatímco původně se komentoval biblický text, a teologické otázky se řešily, když se přišlo na nějaké obtížné nebo teologicky významné místo v textu, nyní se kladly teologické otázky a řešily se za pomocí biblických textů. Z glos se začalo přecházet na [[sentence]] a [[quaestiones]]. Významnou osobou v tomto ohledu byl [[Petr Lombardský]] (+ [[1160]]) a jeho [[Čtyři knihy sentencí]]. Přesto se již existující glosy, zvláště Anselmova Glossa ordinaria, i nadále hojně používaly.
 
Na úrovni komentářů byly glosy nahrazeny [[postila]]mi, souvislými komentáři.
 
== Externí odkazyOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Otto|heslo=Glossa}}
* {{TDKIV|000002155}}
 
== Reference ==
<references />
{{Autoritní data}}