Glosa: Porovnání verzí

Dnes je glosa rovněž [[NovinyŽurnalistika|novinářským]] literárním útvarem. Jedná se o útvar subjektivní, podobně jako [[fejeton]] nebo [[sloupek (žurnalistika)|sloupek]]. Novinářská glosa je krátký polemický [[komentář]] s osobním pohledem, obvykle věnovaný jedinému základnímu tématu, naznačenému v titulku nebo na začátku textu.

Glosa je krátký postřeh a zamyšlení psaná slohovým postupem úvahovým. Od poznámky se liší nepřímým pojmenováním a užitím syžetu[[syžet]]u. Je obdobná sloupku (bezfabulový). Je zde přítomná [[ironie]], pointování, [[sarkasmus]], vyjádření svého vztahu k tématu. Oproti [[Sloupek (žurnalistika)|sloupku]] je to kratší připomínka k zásadnímu společenskému problému.<ref>{{Citace monografie

| titul = Žurnalistické texty jako výsledek p°usobenípůsobení jazykových a mimojazykových vliv°uvlivů

Biblické glosy jsou však známé především z křesťanského [[středověk]]u. Původně chaotické a neuspořádané krátké glosy se rozšiřovaly, až se z nich vyvinul pravidelný a uspořádaný systém komentáře na posvátný text. Glosované rukopisy [[Bible]] existovaly již od dob [[Karel Veliký|Karla Velikého]], ale první opravdu systematickou úplnou glosu vytvořil [[Anselm z Laonu]] (+† [[1117]]) a jeho bratr Radulf (+† [[1131]]/[[1133]]). Jejich dílo se nazývá obvykle '''Glossa ordinaria''' a mělo velký vliv na veškerou pozdější [[Exegeze|exegezi]] Bible. Velmi často byla tato glosa tištěna spolu s [[Vulgata|Vulgátou]].

Anselmův komentář bývá nazýván také ''glossatura minor'' („malá glosa“), neboť byl později rozšířen magistrem a Anselmovým spolupracovníkem [[Gilbert Porrée|Gilbertem Porretánským]] (tzv. ''glossatura media'' čili „střední glosa“) a nakonec [[Petr Lombardský|Petrem Lombardským]] (''glossatura maior'' neboli „velká glosa“).

Od''Glossa 16.ordinaria'' stoletíje byloprvní totosystematickou, dílonejznámější omylema připisovánove nikolistředověku Anselmovinejrozšířenější zglosou Laonu,na aletéměř celou Bibli. Její autorství bývalo od 16. století omylem připisováno [[WalafridusWalafrid Strabo|Walafridu Strabonovi]] ([[11. století]]), [[opat]]ovi z [[Klášter Reichenau|Reichenau]]. Pod tímto jménem se nachází také v [[Jacques Paul Migne|Migneho]]ho vydání latinské [[patrologie]] ''Patrologiae latinae cursus completus'', sv. 113–114. Nachází se zde však pouze ''glossa marginalis'', chybí zde, z praktických důvodů, celá ''glossa interlinearis''.

Glosy uvnitř biblického textu se podle svého typu a obsahu dělí několika způsoby.:

Komentování biblického textu pomocí glos začalo ustupovat s nástupem nové [[Scholastika|scholastiky]] a osamostatňováním teologických diskuzí od biblického textu od konce 12. století. Bible sice i nadále zůstávala hlavním pramenem teologického poznání, ale začal se měnit postup: zatímco původně se komentoval biblický text, a teologické otázky se řešily, když se přišlo na nějaké obtížné nebo teologicky významné místo v textu, nyní se kladly teologické otázky a řešily se za pomocí biblických textů. Z glos se začalo přecházet na [[sentence]] a [[quaestiones]]. Významnou osobou v tomto ohledu byl [[Petr Lombardský]] (+† [[1160]]) a jeho [[Čtyři knihy sentencí]]. Přesto se již existující glosy, zvláště Anselmova Glossa ordinaria, i nadále hojně používaly.

== Externí odkazyOdkazy ==