Temno (román): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Dílo dostupné online: - úprava odkazu z Krameria v4 na v5; doplnění odkazu na další vydání |
m doplnění citace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21:
== Zajímavosti ==
* Ve fasciklu studijních materiálů, který se zachoval v Jiráskově pozůstalosti, je mnoho výpisků k ''Temnu''. Tento román psal v době, kdy byl již v důchodu, a připravoval se na něj s mimořádnou svědomitostí. Jak naznačují výpisy ve studijních materiálech, znal Jirásek všechnu dostupnou historickou literaturu k tomuto tématu.<ref>VORLÍČKOVÁ, Marie. Tou cestou jsem šel: nástin životopisu Aloise Jiráska. 3. díl, V Praze. In: MIKULÁŠEK, Alexej, ed. ''Sborník Společnosti Aloise Jiráska. 3.'' Praha: Společnost Aloise Jiráska, 1998. 245 s. ISBN 80-86117-12-X. [Viz str. 85–87.] </ref> ''„Ze srovnání historických dokumentů s Jiráskovým románem Temno je patrné, že autor velmi pečlivě studoval archiválie, aby vytvořil realistický obraz doby, prostředí, lidí i událostí."<ref>KOBLÍŽEK, Vladimír. K některým stránkám Jiráskova románu Temno ve světle historických dokumentů. In: FETTERS, Aleš, ed. ''Alois Jirásek dnes: sborník přednášek z literárně vědního semináře konaného 24.-26. května 1996 v Hronově.'' Hronov: Občanské sdružení Kruh, 2000. 63 s.ISBN 80-238-6629-X. [Studie otištěna na str. 43–47; citovaný text je na str. 46.]</ref>''
* Postavu myslivce Svobody nalezl Jirásek v díle svého přítele [[Antonín Rezek|Antonína Rezka]] ''Dějiny prostonárodního hnutí náboženského v Čechách'' z roku 1887 a v práci [[Tomáš Václav Bílek|T. V. Bílka]] ''Reformace katolická'' z roku 1892. Oba prameny vypravují o myslivci Svobodovi, který žil na panství hraběte Šlika a kterého dvakrát přistihli při čtení nekatolických knih; byl proto hrabětem odevzdán soudu a pro křivou přísahu popraven. Jeho synové a dcery, rovněž nekatolíci, nemohli snést útisk a uprchli do [[Žitava|Žitavy]]. Také postava Machovce byla – s určitými úpravami – převzata z uvedeného díla Rezkova, kde se o něm praví, že utekl s celou rodinou do Saska.<ref>Ve skutečnosti nešlo o myslivce, ale o nevolníka, který pro víru zakusil vězení a pronásledování. Blíže o něm → ŠŮLA, Jaroslav. Jiráskovo Temno, Skalka a „myslivec" Machovec. In: ''Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Roč. 4.'' 1. vyd. Praha: Orbis, 1969. 284 s. [Studie J. Šůly je otištěna na str. 246–268.]</ref> Rovněž jezuité Firmus a Mateřovský nejsou postavy vymyšlené, ale jejich existence je doložena v díle Rezkově, kde je popsán i nelidský způsob, jímž přiváděli nekatolíky zpět do lůna církve.<ref>KLEINSCHNITZOVÁ, Flora, Prameny „Temna". In: HÝSEK, Miloslav, ed. a [[Karel Boromejský Mádl|MÁDL, Karel Boromejský]], ed. ''Alois Jirásek: sborník studií a vzpomínek na počest jeho sedmdesátých narozenin.'' Praha: J. Otto, 1921. 510 s. [Studie „Prameny »Temna«" je otištěna na str. 159–171; viz str. 160 a 162.]</ref> Podrobnosti ze života pátera Koniáše čerpal Jirásek z článku [[Antonín Podlaha|Antonína Podlahy]]<ref>PODLAHA, Antonín. Život a působení Antonína Koniáše. In: ''Sborník Historického kroužku, č. 2, 1893,'' str. 3-48.</ref> a u téhož autora našel též informace o dlouho marném úsilí získat obyvatele pražských vinic znovu katolické církvi.<ref>
| příjmení = Podlaha | jméno = Antonín | titul = Z dějin zápasu katolického náboženství s jinověrectvím v Čechách v letech 1700–1756 | | datum vydání =
| ročník = 1898
| číslo = 7
| strany = 25–62
| url = http://librinostri.catholica.cz/download/SbHiKrS7-r.pdf
}}</ref><ref>PODLAHA, Antonín. Bludařství ve vinicích kolem Prahy ve stol. XVIII. (1725–1726). In: ''Sborník Historického kroužku, VI., 1905''.</ref>
* ''Temno'' četli za [[První světová válka|1. světové války]] čeští vojáci na frontách i lidé v zázemí a všude posilovalo vůli k odboji proti útisku a k boji za národní svébytnost. První knižní vydání v dubnu 1915 bylo během tří týdnů rozebráno a již 4. 6. 1915 vychází vydání druhé, které je vyprodáno ještě před Vánocemi. V březnu 1916 vychází vydání třetí a pak ještě tři do konce světové války. Profesor [[Arne Novák]] napsal v roce 1915 v časopise ''Květy'': ''„Jedno jest nepochybno: udeřila hodina, v níž také ten, kdo Jiráska jako umělce a básníka přijímal vždy pouze s výhradami, přimyká se k němu vděčně jako k učiteli národní energie a národní víry. A jím jest také v »Temnu«; zvláštním paradoxem kniha, jejíž rekové jsou většinou trpní, volá k činu a učí stránkami, na nichž se šeří zánik češství, věřiti v mravní sílu a lepší budoucnost národa..."''.<ref>[[Zdeněk Pešat|PEŠAT, Zdeněk]]. ''Boj o Aloise Jiráska v zrcadle kritiky.'' Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1954. 125 s. [Viz str. 67–68, 70.]</ref><ref>NOVÁK, Arne. ''Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé: [dvě knihy studií a podobizen].'' Praha: Novina, 1940. 371 s. [Článek „Jiráskovo »Temno«", který byl původně otištěn v časopise „Květy" v roce 1915, je přetištěn na str. 109–132; citovaný text je na str. 132.]</ref> Rakousko-uherské úřady na tento velký ohlas Jiráskova románu reagovaly tím, že Zemská školní rada vydala v lednu 1917 zákaz nákupu ''Temna'' pro školní knihovny. Pokyn k tomu jí dalo Místodržitelství přípisem z 15. 12. 1916.<ref>VORLÍČKOVÁ, Marie. Tou cestou jsem šel: nástin životopisu Aloise Jiráska. 3. díl, V Praze. In: MIKULÁŠEK, Alexej, ed. ''Sborník Společnosti Aloise Jiráska. 3.'' Praha: Společnost Aloise Jiráska, 1998. 245 s. ISBN 80-86117-12-X. [Viz str. 120.]</ref>
{{Citát|Celý národ veřejně by se měl Vám poděkovat za dílo tak krásné, jak jest Vaše Temno. Jest to snad nejkrásnější dílo, které jste napsal.| [[Max Švabinský]] v dopise Jiráskovi<ref>Max Švabinský Aloisu Jiráskovi 14. 6. 1915. Citováno dle → MAŇÁKOVÁ, Marcela, ed. a MIKULÁŠEK, Alexej, ed. ''Sborník Společnosti Aloise Jiráska. III.'' Praha: Společnost Aloise Jiráska, 1998. 245 s. [Citovaný text je na str. 118.]</ref>}}
| |||