Kudlanky: Porovnání verzí

Kudlanky se řadí mezi větší hmyz s protáhlým, zploštělým tělem. Přední nohy jsou dokonale přizpůsobeny k lovu. Hlava je pohyblivá. Má krátká tykadla, dvě vypouklé složené oči, tři jednoduchá očka a vyvinutá kusadla. Hruď je obvykle protáhlá a pohyblivá, může však být i štítovitě rozšířená. Přední nohy slouží k uchopování kořisti a mají na sobě ostny, ostatní jsou štíhlé a kráčivé. Přední křídla jsou užší a kožovitá, zadní jsou širší a blanitá. Zadeček je zakončen krátkými [[Štět (zoologie)|štěty]]. Je známý [[pohlavní dimorfismus]] – samička je větší než sameček.

Systematika kudlanek prošla dlouhým vývojem. V roce 1758 je Linné zařadil mezi ''Coleoptera'' (brouci), v roce 1767 potom mezi ''Hemiptera'' (polokřídlí). Až v roce 1802 je Latreille řadí do samostatné skupiny ''Mantides''. Neustálé přesuny dokazují, že si vědci dlouho nebyli jisti, kam tito živočichové patří. Název ''Mantodea'', jak jej známe dnes, poprvé použil [[Hermann Burmeister|Burmeister]] roku 1838. Poté byly kudlanky ještě sloučeny se šváby do řádu ''Oothecaria''. Postupem času se s nově objevenými druhy prosadil názor, že kudlanky a švábi jsou sice značně příbuzní, přesto se však jedná o dva samostatné řády hmyzu.

Starší systematické práce uznávaly v rámci řádu pouze jedinou čeleď ''Mantidae'' s řadou podčeledí, jejichž vzájemné postavení nebylo dostatečně objasněno kvůli komplikované fylogenetice řádu. Obtížné je především spolehlivé rozlišení znaků skutečně příbuzenských od znaků konvergentních a znaků fyletických od adaptivních. Proto se počty čeledí a podčeledí v různých fázích poznání této skupiny hmyzu značně lišily. Aktuální systematické pojetí rozděluje řád do 15 čeledí, které zahrnují 400 rodů a 2500 druhů (Ehrmann 2002).