Řeporyje: Porovnání verzí

Původně byla součástí katastrálního území Řeporyje také [[Velká Ohrada|Velká]] a [[Malá Ohrada]], které se později staly součástí katastru Stodůlek. Rozvoji Řeporyj pomohlo hlavně zavedení železnice ke konci [[19. století]] (trať [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchcovské dráhy]] vedená [[Prokopské údolí|Prokopským údolím]] přes Řeporyje do severních Čech a později postavená odbočka do Berouna), na přelomu 19. a [[20. století]] začal rozvoj hlavně díky těžbě vápna[[Vápenec|vápence]] – jihovýchodním směrem od tehdejší obce vznikly na začátku údolí Dalejského potoka lomy (těží se tam dodnes). Příliv dělníků do obce vedl k&nbsp;vybudování nové infrastruktury a rozšiřování obce, která byla roku [[1919]] povýšena na městys.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie Řeporyj |url=http://www.reporyje.com/2006/01/25/historie-mestske-casti-praha-reporyje/ |datum přístupu=2008-11-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080202175025/http://www.reporyje.com/2006/01/25/historie-mestske-casti-praha-reporyje/ |datum archivace=2008-02-02 |nedostupné=ano }}</ref> Počet obyvatel přesáhl tři tisíce. V&nbsp;roce [[1921]] vznikl zdejší fotbalový tým FK Řeporyje.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Informace na stránkách klubu |url=http://fk.reporyje.com/historie |datum přístupu=2008-11-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080510151631/http://fk.reporyje.com/historie |datum archivace=2008-05-10 |nedostupné=ano }}</ref> Původní venkovské domy a dělnické byty začaly postupně doplňovat i malé průmyslové provozy městského typu.