Bitva u Marenga: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Napoleon Bonaparte: - napoleonova historie před bitvou
značky: možné subjektivní formulace možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
→‎Anton Zach: - dodání biografie generála Desaixe, generála Victora a podmaršálka O´Reillyho budu ještě muset vyhledat
Řádek 112:
 
===== Andreas O´Reilly =====
 
===== Anton Zach =====
 
==== Francouzská strana ====
Řádek 124 ⟶ 122:
 
===== Louis Charles Antoine Desaix =====
[[Soubor:Louis-Charles-Antoine Desaix.jpg|náhled|151x151pixelů|Louis Desaix, aristokrat způsoby, duší republikán]]
Divizní generál Louis Desaix, dvaatřicetiletý muž, pocházel ze šlechtického rodu des Aix, ale přidal se k myšlenkám revoluce a svůj rodový titul spojil do svého příjmení Desaix. Byl to mladý pohledný muž galantních způsobů, s aristokratickým stylem chování. Díky svému rodu obdržel přiměřené vojenské vzdělání, díky kterému již v patnácti odešel ze školy jako podporučík. Když mu bylo 19, proběhla ve Francii revoluce. Tou dobou už byl Desaix znalý svého řemesla velmi dobře, jak ze stránky taktické, tak strategické. Jeho bratr již dva roky po revoluci emigroval, Louis Antoine však zůstal ve Francii a postupoval vojenskou hierarchií. Už v roce 1793 byl divizním generálem - v této pozici velel divizím v Rýnské i Moselské armádě, v armádě Sambry a v armádě Meusy. Roku 1798 se nechal strhnout Napoleon k výpravě do Egypta, kde se zúčastnil mnoha bitev a stal se správcem Horního Egypta. Po Napoleonově odjezdu Egypt spravoval a vysloužil si přezdívku ''Sultan Juste'', spravedlivý sultán. Byl oblíben jak mezi vojskem, tak i z větší části mezi obyvatelstvem, Napoleon jej však potřeboval v Evropě. Po uzavření dohody s Brity byl na povolení Sidneyho Smitha, britského velitele v Egyptě, Desaix poslán zpět do Francie. Po cestě ho sice znovu zajal britský admirál Keith a internoval v Livornu, nakonec však byl propuštěn, a po povinné měsíční karanténně chvátal na bojiště k prvnímu konzulovi. V Itálii dostal velení celého levého uskupení Záložní armády, jelikož i Napoleon si Desaixe velmi cenil a hýčkal si ho (navíc měl výčitky svědomí kvůli opuštění celé Orientální armády v Egyptě, jelikož se Desaixovi po příjezdu několikrát omlouval a svou pozici mu vysvětloval. Louis Charles se svým uskupením tedy směřoval k jihu, proti princi Hohenzollern - Hechingenovi, a od místa bojiště se vzdaloval hodinu za hodinou.
 
===== Claude-Victor Perrin (řečený Victor) =====
 
===== Jean Lannes =====
 
== Bitva ==
<br />
 
== Následky ==
Rakušané, kteří se nakonec dali na útěk, měli v bitvě 6500 mrtvých a raněných, přišli o 2900 zajatců a téměř celé dělostřelectvo, Napoleon ztratil asi 5600&nbsp;vojáků. V&nbsp;téže době vpadla další francouzská armáda do Bavorska a Rakouska a&nbsp;9.&nbsp;února 1801 rakouský císař [[František I. Rakouský|František I.]] uzavřel s&nbsp;Napoleonem [[mír v Lunéville|mír v&nbsp;Lunéville]], kterým odstoupil Francii levý břeh [[Rýn]]a a&nbsp;Belgii a uznal severoitalské republiky. Postupně mír s&nbsp;Francií uzavřeli i&nbsp;ostatní členové koalice, takže [[válka druhé koalice]] skončila.