Dobře uspořádaná množina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Příklady: typografické úpravy |
Odstraněna vágní poznámka o Soritově paradoxu, která nemá v článku rigorózní opodstatnění, a duplicitní informace (princip dobrého uspořádání zmíněn již v úvodu) s podobně hovorovou a podobně irelevantní poznámkou o tématu jiného článku (axiomu výběru). |
||
Řádek 3:
Má-li každá neprázdná část A první prvek,
[[Ernst Zermelo]] dokázal, že při přijmutí [[axiom výběru|axiomu výběru]] do [[Zermelova-Fraenkelova teorie množin|Zermelo-Fraenkelovy axiomatizace]] [[teorie množin]] je možno dokázat, že každou množinu lze dobře uspořádat. Tento princip je znám jako [[Zermelova věta|princip dobrého uspořádání]].
== Příklady ==
Řádek 15 ⟶ 13:
* Ačkoli celá čísla s uspořádáním menší nebo rovno nejsou dobře uspořádaná, lze na nich vytvořit dobré uspořádání. Například následující [[Relace (matematika)|relace]] je dobré uspořádání: ''x'' <<sub>z</sub> ''y'', právě když |''x''| < |''y''| [[disjunkce|nebo]] (|''x''| = |''y''| [[Konjunkce (matematika)|a]] ''x'' ≤ ''y''). Uspořádání pak vypadá následovně:
0 -1 1 -2 2 -3 3 -4 4 …
Pokud je množina dobře uspořádaná, lze v ní použít důkazy pomocí [[transfinitní indukce]].
|