|
=== Jezuité ===
Po Slavatech připadla zahrada malostranské koleji [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], pro které stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]] vybudoval roku [[1735]] krásný barokní [[pavilon]], řádový dispenzář. Stavba sloužila jako útočiště v době [[Morové epidemie v českých zemích|morových epidemií]], kdy se neprodyšně uzavíraly pražské brány.
=== Botanická zahrada ===
Jezuité drželi zahradu do roku [[1773]], dva roky poté ji pod vlivem osvícenského zájmu o přírodu císařovna [[Marie Terezie]] dala přeměnit na [[Botanická zahrada|botanickou zahradu]]. Roku [[1835]] byla rozšířena i o sousední zahradu Štefskou a zaujímala tak rozlohu 3,5 hektarů.
=== Kartounka ===
Zahradu koupil v roce [[1814]] jako letní sídlo židovský podnikatel [[Aron Beer Přibram]] (1780 - 1866)<ref>Archiv hl.m.Prahy, Soupis pražského obyvatelstva, Pobytové přihlášky pražského policejního komisařství z let 1830-1920.</ref> se svou manželkou Ester, který zde zřídil kartounku, tj. továrnu na barvení a potisk bavlněných látek. V jejím provozování pokračoval jeho syn Salomon Přibram, zanikla až při parcelaci této části Smíchova na činžovní domy a Národní dům v roce [[1890]]. V té době ještě stál u vltavského břehu jeden ze zahradních pavilonků s plastikou [[faun]]a hrajícího nymfám na flétnu. Roku [[1899]] byl Slavatovský letohrádek zbořen, zahrada existovala jen o necelé tři roky déle do r.[[1902]]. [[Botanická zahrada Univerzity Karlovy]] ji nahradila.
=== Novodobá historie ===
Následně zde ještě stál Dienzenhoferův jezuitský dispenzář, ale i ten byl stržen r.[[1930]] v souvislosti se stavbou [[Jiráskův most|Jiráskova mostu]].<ref>[http://smichov.blog.cz/0707/slavatovsky-letohradek-a-zahrada-zanikl Malé dějiny Smíchova a Košíř]</ref>
== Současnost ==
Dnešní Dienzenhoferovy sady vznikly roku [[1929]] úpravou zbytku zahrady v souvislosti s navážkami pro navigaci vltavského nábřeží a budováním předmostí [[Jiráskův most|Jiráskova mostu]]. Zahrada se podle vzácných rostlin někdy nazývala ''Botanická'' a zaujímala rozsáhlou plochu mezi dnešními ulicemi V Botanice, Kořenského, Preslovou a Matoušovou (počítáme-li k ní i roku [[1835]] připojenou zahradu Štefskou).<ref>Urbanistický vývoj města, Výstup pro územně analytické podklady, Textová část, Objednavatel: Útvar rozvoje hl.m. Prahy, Zhotovitel: Ing. arch. Tomáš Havrda, Spolupráce: Ing. arch. Karel Kuča, červen 2010</ref>
== Reference ==
<references />
{{Souřadnice|50.0750122|14.4082881|zobrazení=top}}
== Literatura ==
* [[Jan Jungmann]], ''Smíchov, město za Újezdskou branou''. Praha 2013
| 