| standard FCI = http://www.fci.be/uploaded_files/215gb98_en.doc
| commonscat = Bichon Frisé
}}
'''Bišonek ''' (jinak také '''Bišon''' nebo '''Bichon à poil frisé''') je malé [[plemena psů|psí plemeno]] původem z [[Francie]] a [[Belgie]]. Bišonek je vhodný pes pro alergiky.
Řádek 20:
== Historie ==
Existují i zmínky, že tito psíci (barbichoni) existovali už za vlády [[Starověký Egypt|egyptské]] královny [[Kleopatra VII.|Kleopatry]] ([[69 př. n. l.|69]]–[[30 př. n. l.]]), která jich prý pár sama měla.{{Fakt/dne|20121206195337}} Dokazuje to i vypodobení na egyptských sarkofázích.
Odborníci{{kdo?}} se shodují, že nejčastěji a nejdříve se objevovali ve [[Středomoří|Středozemí]]. Jisté však je, že se objevovali v době renesance ([[14. století|14.]]-–[[16. století]]) v [[Itálie|Itálii]], kde se stali vyhledávanými psy tamější šlechty.{{Fakt/dne|20121206195337}} Na přelomu [[16. století|16.]] a [[17. století]] byli po francouzské invazi odvezeni jako trofej do [[Francie]]. Již za vlády [[František I. Francouzský|Františka I.]] ([[1515]]–[[1547]]) byli velmi populární. Ale asi největší úspěch získal bišonek v letech [[1574]]-–[[1589]] za vlády [[Jindřich III. (král francouzský)|Jindřicha III.]] z Valois, protože sám král byl jedním z největších obdivovatelů toho plemene. Miloval své bišonky natolik, že museli být všude s ním. Nosil je prý v košíčcích, které měl zvláště upravené, se stuhou kolem krku. Ani dámy nezůstaly pozadu. Bišonci byli bezmezně hýčkáni, opečováváni a rozmazlováni. Je možné, že zde vzniklo jejich jméno bichonne, které v překladu znamená hýčkat, krášlit. Období [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] znamenalo pro bišonky obrovský zlom. Rázem se tito „šlechtičtí psi“ ocitli na ulici, odkázáni sami na sebe. A tak se brzy tito psi stali společníky různých kejklířu a flašinetářů, kteří v nich objevili jejich temperament pro veselé kousky. Bišonci tak celkem velmi dobře zvládli přechod z paláce na ulici. Vzestup i pád se opakoval. Když se k moci dostal [[Napoleon Bonaparte|Napoleonův]] synovec [[Napoleon III.]] ([[1808]]-–[[1873]]), popularita bišonků opět stoupla.{{Fakt/dne|20121206195337}} Po jeho svržení se bišonek znovu stal „psem ulice“ a zůstal jím v podstatě až do počátku dvacátého století. I když jim nebyl osud příznivě nakloněn, bišonci byli všude vítáni pro jejich přirozenou inteligenci. Po [[První světová válka|první světové válce]] byli „znovu objeveni“. Několik nadšenců z Francie a Belgie shromáždilo z válkou zdevastovaných zemí přežívající potomky tohoto plemene a pokusilipokusilo se vypracovat chovatelský program.
Jejich snažení přineslo úspěchy: po první světové válce bišonek získal status ušlechtilého psa{{Fakt/dne|20121206195337}} a dnes ho jako plemeno uznávají všechny světové chovatelské organizace.
