Městské opevnění (Bardejov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Renesanční bašta: linkfix |
Odkazy, typografie, citační šablony, commonscat z WD |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Bardejov_ruiny_zamku_16.08.08_p.jpg
[[Soubor:Bartfeld_-_Stadtmaurer.jpg
'''Městské opevnění''' [[Bardejov|Bardejova]] tvoří zachovalý obranný systém sestávající z hradeb a bašt, pocházející z druhé poloviny 14.
== Historie vzniku opevnění ==
Už začátkem 14.
Opevňování Bardejova představovalo významnou nákladnou záležitost, která se z tohoto důvodu protáhla na několik století. Postup prací byl současně ovlivňován naléhavostí zabezpečení jednotlivých exponovaných úseků. Jako jedna z nejdůležitějších součástí opevnění byly městské brány. Ty se začaly budovat v průběhu 14.
[[Soubor:Bartfeld_-_Wehrturm.jpg|left|thumb
V důsledku [[Husitství|husitského]] ohrožení a okupace severních hranic [[Uhersko|Uherska]] polskými vojsky začátkem 15.
V další fázi opevňování byly postaveny bašty, doplňující pevnostní systém na nejvíce ohrožených úsecích. Podle záznamů z roku 1440 se postavili čtyři věže. Vystavěním důmyslně konstruovaných [[
== Vzhled pevnostního systému ==
Opevnění Bardejova tvoří jedinečný komplex zdí, bašt a bran, který se zachoval téměř v původní podobě a z velké části nad terénem. Zaniklé úseky jsou prokazatelně doloženy pod terénem. Téměř v původním profilu se zachovaly i vodní příkopy na východní a jihozápadní straně. Městské brány se nedochovaly; dnes jsou patrné pouze zbytky jejich vnějších zdí. Za unikátní lze považovat počet zachovaných středověkých bašt: devět se zachovalo v téměř původní podobě, dvě byly v pozdějším období zabudovány do novějších objektů.
[[Soubor:Bardejov_baszta_16.08.08_p2.jpg
Opevnění, které se začalo budovat po udělení privilegia v roce 1352 se sestávalo z dvojité obranné zdi zabezpečené baštami a vodními příkopy. Bezpečnost bran byla zesílena
Hlavní obranná zeď, stavěná z lomového [[Pískovec|pískovce]], měla ze strany města dřevěný ochoz, původně otevřený, později překrytý dřevěnou stříškou. Na nejexponovanějších úsecích byly vystavěny na kruhových nebo čtyřhranných půdorysech bašty. Vstup do bašt zajišťovaly ze strany města těžké kované brány. Jejich vzhled odpovídal funkci: některé sloužily pouze pro potřeby lehkooděnců, v dalších, mohutnějších se soustřeďovalo dělostřelectvo. Některé z bašt byly doplněny uměleckou, zejména [[Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou. Byly dvou až čtyřpodlažní. Podlaží byla zaklenuta klenbou nebo překryta trámovými stropy. Na každém podlaží byly ve zdech střílny podle druhu používaných zbraní. Pozoruhodné bylo pojmenování jednotlivých bašt.
V souvislosti s městskými branami, podle dobového dokumentu z roku 1665
{{Citace monografie▼
| příjmení = Frický
| jméno =
▲ | titul = Bardejov kultúrne pamiatky
| url = ▼
| vydavatel = Východoslovenské vydavateľstvo
| místo = Košice
| rok = 1976
| počet stran = 160
|
| strany = 19
}}</ref>
| isbn = ▼
| jazyk = ▼
}}▼
▲</ref>, zajímavě vyznívá skutečnost, že z obranných důvodů byla otevřena vždy jen jedna brána, a to každý den jiná.
== Bašty městského opevnění ==
Jsou nejpozoruhodnějším pozůstatkem městského opevnění. Mezi opevněními středověkých měst na Slovensku se jich zachoval největší počet a všechny v téměř původním stavu.
Jejich výstavba navazovala na ukončení stavebních prací na základních obranných zařízeních. Podle dochovaných zpráv z první poloviny 15.
=== Čtyřhranná bašta ===
Bašta s jehlancovou střechou a vikýři stojí na čtyřhranném půdorysu. Nejjižnější postavená bašta byla funkčně zaměřena na posilování obrany strategické Horní brány. V některých pramenech se označuje jako Prašná bašta, což nasvědčuje, že sloužila jako výrobna a skladiště zbraní a střelného prachu. V padesátých letech 20.
=== Klášterní bašta ===
Řádek 73 ⟶ 67:
Malá bašta tvoří jeden stavební celek s Hrubou baštou. Postavili ji na polokruhovitém půdorysu a sloužila jako sklad střeliva.
Kromě dodnes zachovaných městských bašt byly součástí obranného systému i další, dnes již neexistující bašty. Většina z nich už neexistuje vůbec, z některých se zachovaly terénní základy (např. nárožní bašta). Některé zanikly
== Brány městského opevnění ==
Středověký Bardejov byl přístupný původně čtyřmi hlavními branami a několika malými brankami pro pěší. Jejich výstavba patřila mezi priority stavebních prací na městském opevnění. Začaly se budovat v průběhu 14.
Ani jedna z městských bran se do dnešních dnů nedochovala.
=== Dolní brána ===
Nacházela se na severovýchodě města a její součástí byl
=== Horní brána ===
Z jihu uzavírala vstup do města Horní brána, kterou v letech
Z
=== Západní brána ===
Tato brána zajišťovala vstup do města ze západní strany. Nazývala se i Stará nebo Wallova brána
Od roku 1725 byly na ní umístěny věžní hodiny. Jako "Hodinová brána" sloužila do roku 1878, kdy byla po požáru zbourána.
Poslední z hlavních městských bran byl menší průchod v severních hradbách zvaný prostě Branka
== Odkazy ==
Řádek 101 ⟶ 95:
<references />
=== Literatura ===
▲* {{Citace monografie
| příjmení = Hromadová
| jméno = Ľ.
| příjmení2 = Hriadelová
| titul = Bardejov
| vydavatel = Tatran
| místo = Bratislava
| počet stran = 176
▲ | jazyk = slovensky
▲}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Frický
| jméno = Alexander
| titul = Bardejov. Kultúrne pamiatky
| vydavatel = Východoslovenské vydavateľstvo
| místo = Košice
| rok = 1976
| počet stran = 160
| jazyk = slovensky
}}
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat
{{Portály
[[Kategorie:Stavby v Bardejově]]
|