Země (Česko): Porovnání verzí

'''Země''' byly od středověku do roku [[1948]] nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní [[Česko|České republiky]] členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do roku [[1918]] jádro zemí [[země Koruny české|Koruny české]]. Související termín '''„[[české země]]“''' pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]] a pozdějšího [[Rakouské Slezsko|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Slezska]]. Tato část historického Slezska, je téměř totožná s územím bývalého [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]]. Obvykle jsou do ní zahrnovány i [[moravské enklávy ve Slezsku]]. Zabírá asi 11 % z jeho rozlohy a patří České republice. Většinu historického [[Slezsko|Slezska]] (asi 89 %) zabírá [[Polské Slezsko]] patřící [[Polsko|Polsku]]. Do roku [[1635]] byla součástí českých zemí i obojí markrabství [[Lužice]] ([[Horní Lužice]] a [[Dolní Lužice]]). I po zrušení zemského uspořádání ([[1949]]) jsou jednotlivé české země stále vnímány jako historicko-kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů staré zemské hranice nerespektují. Na řadě míst jsou zemské hranice překročeny hranicemi současných [[obec|obcí]] či [[katastrální území|katastrálních území]].

 

 

Jednotlivé české země měly v různých historických dobách různou míru [[autonomie]]. Samotná Koruna česká byla součástí vyššího politického celku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Nejvyšší autonomii měly jednotlivé české země v krátkém období od roku [[1619]] do bitvy na Bílé hoře v listopadu [[1620]], kdy se český stát přetvářel ve volnou [[Česká konfederace|Českou konfederaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace Česká ústava z roku 1619]</ref>. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava i Slezsko měly jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] (1627/28) omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor (v [[země Česká|Čechách]]), zemský výbor (na [[země Moravská|Moravě]]) a zemská správní komise (ve [[České Slezsko|Slezsku]]). Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem, jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické|prezidenti]].

Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko|rakouské]] země [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko (dnes nazývané [[Vitorazsko]]), a k Moravě [[Valticko]] a [[Dyjský trojúhelník]]. Ke Slezsku bylo téhož roku od [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] připojeno [[Hlučínsko]], nicméně samo Slezsko přišlo ve prospěch [[Polsko|Polska]] o polovinu [[Těšínsko|Těšínska]]. Ve velkém státním znaku byly jednotlivé země zastoupeny svými zemskými [[znak (heraldika)|znaky]]. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z [[Čechy|Čech]] usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne [[29. únor]]a [[1920]] schválení [[zákon]]a „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“,<ref>{{Citace monografie | rok = 1920 |titul = Zákony Československé republiky | vydavatel = Československý Kompas | místo = Praha | svazek = II. Číslo 3 | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e3ec2960-398b-11e4-8e0d-005056827e51 | počet stran = 68 | kapitola = Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé | typ kapitoly = Část | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:fa58b4f0-50f3-11e4-b281-005056825209 | strany = 3-57 }}</ref> který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla.

 

 

== Reference ==