Alfred Wegener vystudovalstudoval [[astronomieFyzika|fyziku]], [[Meteorologie|meteorologii]] a [[Astronomie|astronomii]] (Ph.D.,na Univerzitauniverzitách v [[Humboldtova univerzita|Berlíně]], [[1904Univerzita Heidelberg|Heidelbergu]]) a zabýval[[Univerzita Innsbruck|Innsbrucku]]. Doktorát z astronomie získal na Humboldtově univerzitě v roce [[1905]]. Zabýval se také [[geofyzika|geofyzikou]]. Oženil se s dcerou slavného [[klimatolog]]a [[Wladimir Köppen|Wladimira Köppena]]. Účastnil se několika expedic do [[Grónsko|Grónska]], poprvé roku [[1906]]. Po návratu z Grónska přijal místo na univerzitě v [[Univerzita Marburg|univerzitě v Marburgu]]u.
Jeho nejvýznamnějším přínosem byla teorie [[kontinentální drift|kontinentálního driftu]]. Důkazy k teorii kontinentálního driftu shromažďoval od podzimu roku [[1911]], kdy porovnával [[fosilie|fosílie]] ve sbírkách paleontologického ústavu UniversityUniverzity v Marburgu[[Marburg]]u. Dále teorii rozpracoval v [[nemocnice|nemocnici]], kde se roku [[1914]] zotavoval ze zranění, jež utrpěl jako [[voják]]. Tak jako jiní před ním si povšiml tvaru východního [[pobřeží]] [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a západního pobřeží [[Afrika|Afriky]], ale na základě fosilních nálezů ji vysvětlil zcela originálním způsobem. Teorii publikoval následujícího roku [[1915]] jako ''[[:s:de:Die Entstehung der Kontinente und Ozeane|Die Entstehung der Kontinente und Ozeane]]'' („Vznik pevnin a oceánů“). Po válce se vrátil na Marburskou univerzitu.
Roku [[1924]] se stal profesorem meteorologie a klimatologie na univerzitě ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] (Grazu) v [[Rakousko|Rakousku]].
