Český Krumlov (hrad a zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: Nadpis |
Návštěvnost |
||
Řádek 38:
Zbytkové statky a živé objekty na velkostatku Český Krumlov v majetku Jana ze Schwarzenbergu nabídl Státní pozemkový úřad v přídělovém řízení do vlastnictví (popřípadě pachtu) v termínu od 7. srpna do 14. srpna 1923. Jednalo se o zbytkové statky [[Plavnice]] 158 ha, »Ovčín« u Plavnice ve výměře 46 ha, [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Bartochov]] u Kamenného Újezdu o výměře 44 ha, [[Holkov]] 40 ha, [[Římov (okres České Budějovice)|Hamr]] u Římova o rozloze 15 ha, [[Chlumeček]] 48 ha, [[Chlum (Křemže)|Chlum]] 35-51 ha, [[Lhotka (Křemže)|Lhotka]] 54 ha, [[Koroseky]] 129 ha, dále o pivovar na 10.000 hl s hostincem v Plavnici, nedíl 85 ha tzv »Bezpalec« v Plavnici, nedíl tzv. »Bednář« 55 ha v Plavnici, nedíl u dvora Chlumeček 6 ha, nedíl »Ovčín« u Korosek 15 ha.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 07.08.1923, s. 10. ISSN 1805-0905. </ref>
Majetek v Plavnici byl odprodán za přídělovou cenu 700.000,- Kč nově založenému družstvu, zbytkový statek Bartochov za přídělovou cenu 135.000,- Kč (Husinecký K.), zbytkový statek Holkov za 130.000,- Kč (Berna František), zbytkový statek Chlumeček o rozloze 48 ha za 210.000,- Kč (Bukovský Josef), zbytkový statek Chlum I o rozloze 32 ha za 110.000,- Kč (Hořejš Jaroslav), zbytkový statek Lhotka o rozloze 52 ha za 135.000,- Kč (Keller Josef) a [[Koroseky]] koupilo město České Budějovice za 400.000,- Kč. Zbytkový statek Nový Dvůr [[Vyšný (Český Krumlov)|ve Vyšném]] (Český Krumlov) o rozloze 173 ha byl prodán za 520.000,- Kč zaměstnaneckému družstvu, zbytkový statek [[Zlatá Koruna]] o rozloze 20 ha odprodán za přídělovou cenu 80.000,- Kč (Vilhum Josef) a zbytkový statek Černice o rozloze 24 ha za 120.000,- Kč (Pecht Josef).<ref name="www.psp.cz"/>
| titul = NS RČS 1925-1929, PS, tisk 301▼
| url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0301_00.htm▼
| periodikum = www.psp.cz▼
| datum přístupu = 2019-10-09▼
}}</ref>▼
== Popis ==
Řádek 49 ⟶ 44:
Hrad stojí na strmém a dlouhém skalním ostrohu, který z jihu obtéká [[Vltava]] a ze severu [[Polečnice]]. Do [[předhradí]] (hospodářského dvora) se vstupuje ze čtvrti [[Latrán (Český Krumlov)|Latrán]], z jihu Zámeckými schody nebo z východu Červenou branou. Na severní straně je obdélná budova solnice (kolem [[1500]]), na jižní straně [[renesance|renesanční]] konírny, uprostřed kamenná [[kašna]] z roku [[1561]]. Most přes Medvědí příkop vede průjezdem do Dolního hradu, po levé (jižní) straně je nejstarší část hradu (''Hrádek''), starý [[palác]] s věží ze [[13. století]] s renesanční nástavbou a malbami z roku [[1580]]. Z ochozu věže je krásná vyhlídka na hrad i město. Východní a severní křídlo nepravidelného velkého nádvoří ''Dolního hradu'' tvoří [[purkrabství]] z roku [[1578]], jižní křídlo tzv. [[mincovna]] a v západním rohu [[gotická architektura|gotická]] věž Máselnice. [[Fasáda|Fasády]] jsou zdobeny renesančními malbami a [[Sgrafito|sgrafity]] a uprostřed [[nádvoří]] je kamenná kašna z roku [[1641]].
Z dolního nádvoří vede přes další příkop zděný most do ''Horního hradu'', paláce Rožmberků se dvěma malými nádvořími. V prvním patře východního křídla jsou tzv. Rožmberské pokoje s dřevěnými renesančními stropy a zbytky maleb, kde je také pozoruhodná sbírka [[Vlámsko|vlámských]] [[tapiserie|tapiserií]] z [[Brusel]]u ze [[16. století|16.]]-[[17. století]]. V jižním křídle je zámecká [[kaple svatého Jiří (Český Krumlov)|kaple sv. Jiří]], původně gotická z počátku 14. století, barokně přestavěná. Na jižní straně je Malá rožmberská kaple z let [[1430]]–[[1440]] s gotickou síťovou klenbou. V západním křídle je prostorný ''Maškarní sál'' s dřevěnou lóží a iluzivními malbami J. Lederera z roku [[1748]] a zámecká [[obrazárna]].<ref name="A"
[[Soubor:Krumlov Augusto 1.jpg|náhled|vlevo|Interiér [[Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově|barokního zámeckého divadla]]]]
Řádek 59 ⟶ 54:
== První prohlídková trasa ==
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"
|+ Návštěvnost zámku
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017▼
| url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf▼
| datum přístupu = 2020-03-11▼
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu▼
| formát = PDF online▼
| strany = 15▼
}}</ref><ref name="po-2018">{{Citace elektronické monografie▼
| titul = Památkové objekty 2018▼
| url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf▼
| datum přístupu = 2020-03-11▼
| Národní informační a poradenské středisko pro kulturu▼
| formát = PDF online▼
| strany =16▼
}}</ref>▼
|-
! Rok !! Počet návštěvníků
|-
| 2012 || 294 812<ref name="kubat"/>
|-
| 2013 || 296 615<ref name="kubat"/>
|-
| 2015 || 401 555<ref name="navstevnost_2015-2017"/>
|-
| 2016 || 428 844<ref name="navstevnost_2015-2017"/>
| 2018 || 429 171▼
|-
| 2017 || 466 429<ref name="navstevnost_2015-2017"/>
|-
▲| 2018 || 429 171<ref name="po-2018"/>
|}
Řádek 104 ⟶ 89:
=== Eggenberský sál ===
Dominantou tohoto pokoje je Zlatý ceremoniální eggenberský kočár, který byl vyroben v roce [[1638]]. Kočár je pokryt plátkovým zlatem a sloužil pouze jedenkrát. Vznikl za účelem převozu darů pro papeže [[Urban VIII.|Urbana VIII.]] (1568-1644, papežem 1623-1644) od nového římského císaře Ferdinanda III. (1608-1657, císařem 1637-1657), který nastoupil na trůn po smrti svého otce [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] (1578-1637, císařem 1619-1637). Oficiální změnu na císařském trůně měl oznámit [[Jan Antonín I. z Eggenbergu]] (1610-1649). Vévoda krumlovský v kočáře neseděl, nýbrž jel na koni, vůz táhlo šestispřeží. Kočár z ořechového dřeva zhotovil římský řezbář Giuseppe Fiochini, je 300 cm vysoký, 200 cm široký a 560 cm dlouhý. Interiér, který byl vyčalouněn černým sametem se zlatými výšivkami, zakrývaly žluté, zlatě vyšívané závěsy. V 19. století byla konstrukce kočáru upravena.<ref
=== Barokní jídelna ===
Řádek 131 ⟶ 116:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references
<ref name="www.psp.cz">{{Citace elektronického periodika
▲ | titul = NS RČS 1925-1929, PS, tisk 301
▲ | url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0301_00.htm
▲ | periodikum = www.psp.cz
▲ | datum přístupu = 2019-10-09
▲}}</ref>
<ref name="A">Poche, ''Umělecké památky Čech'' 1, str. 215.</ref>
<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
▲ | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017
▲ | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
▲ | datum přístupu = 2020-03-11
▲ | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
▲ | formát = PDF online
▲ | strany = 15
▲}}</ref>
▲ | titul = Památkové objekty 2018
▲ | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf
▲ | datum přístupu = 2020-03-11
▲ | Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
▲ | formát = PDF online
▲ | strany = 16
}}</ref>
<ref name="kubat">{{citace periodika
| příjmení = Kubát
| jméno = Petr
| titul = Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona
| periodikum = Mladá fronta DNES
| datum vydání = 2013−11−01
| strany = B3
| url = http://budejovice.idnes.cz/sezona-na-hradech-zamcich-0hm-/budejovice-zpravy.aspx?c=A131101_094927_budejovice-zpravy_khr
}}</ref>
<ref name="Sojka, 2014, s. 22-23">{{Citace monografie
| příjmení = Sojka
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| spoluautoři = a kol.
| titul = Zapřažená krása. Kočáry, saně a nosítka 18. - 20. století
| editoři = Jaroslav Sojka
| vydavatel = Správa Pražského hradu
| místo = Praha
| rok = 2014
| vydání = 1
| počet stran = 104
| strany = 22-23
| isbn = 978-80-86161-78-5
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
| |||