Informační bias: Porovnání verzí

Přidáno 78 bajtů ,  před 1 rokem
m
Typo
m (Typo)
 
{{Neověřeno}}
'''Informační bias''' je typ [[Kognitivní funkce|kognitivního]] biasu (neboli [[Kognitivní funkce|kognitivního]] zkreslení), který ovlivňuje naše myšlení a vede ke špatnému vyhodnocování informací. Jedná se o vzorec chování, který určitým způsobem vybočuje z normy racionálního úsudku. Příkladem informačního biasu je skutečnost, že věříme, že čím více informací máme k dispozici, tím přesnější a pravdivější dostaneme výsledek, ale nebereme už v potaz irelevanci některých informací.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Poletiek|jméno = Fenna H.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Hypothesis testing behaviour|vydání = 1.|vydavatel = Psychology Press|místo = |rok = 2001|počet stran = |strany = 129-131|isbn = 1841691593}}</ref> Termín informační bias je rovněž zavedeným termínem v [[Epidemiologie|epidemiologii]].
| příjmení = Poletiek
| jméno = Fenna H.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Hypothesis testing behaviour
| vydání = 1
| vydavatel = Psychology Press
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany = 129–131
| isbn = 1841691593
| rok = 2001
}}</ref> Termín informační bias je rovněž zavedeným termínem v [[Epidemiologie|epidemiologii]].
 
== Experiment ==
 
Informační bias demonstrovali na postupu při stanovování fiktivní lékařské diagnózy:
Pacient trpí jednou ze tří nemocí – H1, H2 nebo H3. Nemoc/hypotéza H1 je považována za nejpravděpodobnější možnost; bez testu bychom tedy předpokládali, že pacient trpí právě touto chorobou. Pokud pacient trpí nemocí H2, test by ukázal jednoznačně pozitivní výsledek, pokud H3, byl by jednoznačně negativní. Pokud však testovaný pacient trpí nejpravděpodobnější nemocí H1, výsledek testu by mohl vykazovat jak pozitivní, tak negativní výsledky.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Baron|jméno = J.|příjmení2 = Hershey|jméno2 = J. C.|titul = Outcome bias in decision evaluation.|vydání = |vydavatel = |místo = |rok = |počet stran = |strany = 569-579|isbn = }}</ref>
| příjmení = Baron
| jméno = J.
| příjmení2 = Hershey
| jméno2 = J. C.
| titul = Outcome bias in decision evaluation.
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany = 569–579
| isbn =
| rok =
}}</ref>
 
Baron, Beattie a Hershey se snažili nalézt odpověď na otázku, zda v takovém případě test vůbec pomůže stanovit diagnózu a vytvořili vzorec pro zjištění toho, kdy je test nutný a kdy je naopak lepší počítat s nejpravděpodobnější diagnózou H1. Jinými slovy vytvořili pravděpodobnostní teorii užitečnosti testu. Výsledek ukázal 20% užitečnost testu –z– z deseti testů na pacientech byly relevantní pouze dva. Když na závěr pacienti subjektivně hodnotili užitečnost testování, ve většině se shodli, že jim všechny testy připadají relevantní. Tento jev, kdy všichni respondenti považovali testování za relevantní (ačkoliv nebylo), nazývají Baron, Beattie a Hershey jako informační bias.
 
== Aplikace v reálném životě ==
Vedle informačního biasu patří mezi časté chyby například [[konzervativní zkreslení]], [[pštrosí efekt]], [[konfirmační zkreslení]], [[stereotyp]] nebo [[Sklon vůbec neriskovat|zero-risk bias]] či naopak [[efekt nadměrné sebedůvěry]].
 
----[1] <nowiki>https://wikisofia.cz/index.php/P%C5%99ehled_kognitivn%C3%ADch_zkreslen%C3%ADPřehled_kognitivních_zkreslení</nowiki>
 
== Reference ==