Verze z 27. 11. 2018, 21:43 editovat Mattan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 735 editací m doplnění+interní odkaz značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 4. 2020, 14:36 editovat zrušit editaci Mattan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 735 editací doplnění+překlep značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Narodil se do rodiny úředníka Šefkiji (?–30. května 1943), pocházejícího z hercegovské vsi Vitina, a Selimy Saliagić (?–8. května 1943), původem z [[Fojnica\|Fojnice]], kteří přivedli na svět syny Ziju (1916–1942), Rešada (1919–2011), Nijaze (1920–1989), Nusreta (1922–květen 1942), Hasana (1924–1945?), [[Raif Dizdarević\|Raifa]] (1926), Faika (1929–2012) a tři dcery, Šaćiru (Šaću, ?–2017, vdanou Skorin), Mubu (1934, vdanou Peleš) a Hatidžu (Điđu, 1936, vdanou Krnjević). Ve [[Fojnica\|Fojnici]] roku [[1926]] dokončil základní školu, v [[Sarajevo\|Sarajevu]] pak navštěvoval [[Šarí‘atské gymnázium]] (do 1930) a Učitelskou školu (do 1936). Roku [[1937]] se zapsal na Filozofickou fakultu [[Univerzita v Bělehradě\|Univerzity v Bělehradě]], obory psychologie a pedagogika. V jugoslávské metropoli se mimo jiné spřátelil s [[Branko Ćopić\|Brankem Ćopićem]], budoucím úspěšným spisovatelem. Již v mladickém věku inklinoval k levicově smýšlející mládeži, roku [[1936\|1937]] se přidal kek žákovským protestům v sarajevské Státní technické škole a [[Gazi Husrev-begova medresa\|Gazi-Husrev-begově medrese]], po německé agresi na Jugoslávii v [[Dubnová válka (Jugoslávie)\|dubnu 1941]] se připojil ke [[Jugoslávští partyzáni\|komunistickým partyzánům]] a pracoval v ilegalitě. Krátce před odchodem na osvobozené partyzánské území byl ale zatčen a převezen do [[Koncentrační tábor Jasenovac\|koncentračního tábora Jasenovac]], kde byl zavražděn.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = PORTAL \| jméno = Oslobođenje

Zija Dizdarević: Porovnání verzí