Vladimir Sergejevič Iljušin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat
O dva roky později je otrocký překlad z angličtiny. Česky je správně po dvou letech.
Řádek 44:
Vladimir Iljušin byl synem leteckého konstruktéra [[Sergej Vladimirovič Iljušin|Sergeje Iljušina]], žili v&nbsp;Moskvě. Roku 1941 v&nbsp;hlídce protivzdušné obrany hasil německé zápalné pumy, za což získal své první vyznamenání – medaili „Za obranu Moskvy“.<ref name="simonov"/>
 
Od roku 1944 sloužil v&nbsp;armádě, roku 1949 absolvoval Balašovskou vojenskou leteckou školu, o&nbsp;dvapo rokydvou pozdějiletech [[Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie|Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii]], roku 1951 školu zkušebních pilotů ministerstva leteckého průmyslu.<ref name="suchoj"/> Poté pracoval v&nbsp;[[Letecko-výzkumný institut M. M. Gromova|Letecko-výzkumném institutu M.&nbsp;M.&nbsp;Gromova]] jako zkušební pilot. Od roku 1957 byl zkušebním pilotem [[Suchoj|Suchojovy konstrukční kanceláře]]. Vypracoval se ze zkušebního pilota na šéfpilota firmy, roku 1972 se stal zástupcem hlavního konstruktéra, od roku 2000 byl poradcem vedení společnosti.<ref name="vremja"/>
 
Ovládl řízení 145 typů a verzí letadel a vrtulníků. Prováděl první lety na [[Su-9]], [[Su-11]], T-5, [[Su-15]], [[Su-17]], [[Su-24]], T-4, [[Su-25]] a [[Su-27]].<ref name="suchoj"/> V&nbsp;letech 1959–1962 ustanovil několik leteckých rekordů, mimo jiné rekord v&nbsp;dosažené výšce&nbsp;– 23&nbsp;852&nbsp;m a rekord výšky horizontálního letu&nbsp;– 21&nbsp;170&nbsp;m v&nbsp;letadle Su-9.<ref name="suchoj"/>