Jednorožec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přesunuto do kategorie Evropské mytické bytosti pomocí Cat-a-lot |
m typo, oprava wikiodkazu tak, aby fungoval, doplněna chybějící tečka za větou, překlep, odstraněn nadbytečný přísudek, doplněna chybějící mezera |
||
Řádek 9:
== Středověk ==
[[Soubor:DomenichinounicornPalFarnese.jpg|náhled|upright=1.4|[[Domenichino]]: ''Panna s jednorožcem'',
Slovem ''monokéros'' přeložili překladatelé řecké [[Bible]] ([[Septuaginta|Septuaginty]]) hebrejské slovo ''re´em'', které původně znamenalo [[pratur]]a. Latinská [[Vulgata]] je přeložila jako ''unicornis'', odtud se název i pojem jednorožce rozšířily do všech evropských jazyků. Tento „jednorožec“ je v Bibli (zejména kniha [[Job|Jób]]) obrazem síly a nezkrotného divokého zvířete.
Řádek 15:
Ve středověku se objevují i jiné představy o jednorožci, které s [[Bible|Biblí]] nesouvisí. Jednorožce lze nalézt ve všech [[středověk]]ých [[Bestiář (kniha)|bestiářích]], které často rozeznávaly tři druhy jednorožců. ''Monoceros'', který je černé barvy, má ocas jako kanec, nohy jako slon a tělo jelena nebo koně, je nepřítelem slona. Je zmiňován též ve staročeském [[Lucidář]]i a [[Bruncvík|Kronice o Bruncvíkovi]] pod zkomoleným jménem ''Monetrus''. Podle těchto děl má koňské tělo a nohy, kančí ocas a lidskou hlavu se zářícím rohem na čele. Je prý útočný a nebezpečný a žije v Indii. Za těmito popisy můžeme tušit [[nosorožec indický|nosorožce indického]].
Odlišným druhem je ''Unicornus'', tedy
Třetím, zřídka zmiňovaným typem je ''Camphurh'', ''camphur'' či ''campchurch'', vodní či obojživelný jednorožec, připomínající kozu nebo ovci se zadníma nohama podobnýma kachním. Na čele má jeden roh se stejnými vlastnostmi protijedu jako u pravého jednorožce. Žije prý ve východní Indii, blízko města [[Malaka|Malaky]].
[[Pověst]]i o jednorožci přežívaly až dlouho do [[novověk]]u také proto, že se v různých sbírkách kuriozit poměrně často vyskytoval jeho domnělý „roh“ (ve skutečnosti zub [[narval]]a nebo roh nosorožce). Ten podle pověstí čistí vodu a zneškodňuje [[jed]]y, proto býval až do 19. století symbolem a ozdobou [[Lékárna|lékáren]].<ref name="jedna"/> Řada lékáren se jmenovala a dodnes jmenuje „U jednorožce“. Z jednorožčího (nosorožčího nebo narvalího) rohu se rovněž vyráběly poháry, které měly chránit před jedem. Pokud do takového poháru byl nalit otrávený nápoj, začal šumět a nebo se pohár roztrhl. Tato pověra mohla mít do jisté míry reálný podklad, pokud se jednalo o pohár z rohu nosorožce. Keratin může s některými jedy (např. [[arzenik]]) chemicky reagovat, proto mohlo dojít k určitému pěnění či šumění, ojediněle snad i k puknutí poháru. U organických jedů však k podobné reakci zcela jistě dojít nemohlo.
Řádek 23:
Zcela odlišnou představu o jednorožci měli východní [[Slované]]. V [[Rusové|ruském]] [[folklór]]u je jednorožec znám jako ''Indrik'', [[car]] všech čtvernožců, žijící ve vysokých horách na konci světa. Je to obrovské zvíře, které se živí pouze vodou a neubližuje jiným živým tvorům. Má připomínat býka s jedním rohem. Jeho název vybrali ruští vědci na počátku 20. století pro [[třetihory|třetihorního]] obřího nosorožce ''[[Paraceratherium|Indricotherium]]'', největšího suchozemského savce všech dob, ač byl bezrohý.
Obří jednorohý
== Spory o jednorožce ==
[[Soubor: Blason ville fr SaintLo (Manche).svg |náhled| upright=1.0| Znak města Saint-Lô (severní Francie) ]]
Existencí jednorožců se v období renesance a baroka zabývali i přední učenci, například [[Leonardo da Vinci]], [[Ulisse Aldrovandi]], [[Konrad Gessner]] nebo i [[Jan Amos Komenský]] pokládali jednorožce za zcela reálné zvíře. V době objevných plaveb a cest cestovatelé opakovaně prohlašovali, že se v cizích zemích setkali s živým jednorožcem. [[Marco Polo]] se měl s jednorožcem setkat na [[Jáva|Jávě]], z jeho popisu ale vyplývá, že se jedná o [[Nosorožec jávský|nosorožce jávského]]. Jiní cestovatelé
== V literatuře ==
Řádek 42:
* {{Commonscat|Unicorns in heraldry|Jednorožci v heraldice|lokální=ano}}
V [[Heraldika|heraldice]] si jednorožec získal velkou oblibu až od [[15. století]]: roku [[1480]] se poprvé objevuje jako [[štítonoš]] znaku [[Skotsko|Skotska]], po anexi Skotska ve znaku Velké Británie společně se lvem. Bývá zobrazen jako vzpínající se [[kůň]], někdy se zpřetrhaným řetězem. Jednorožci se vyskytují ve znacích [[Šlechta|šlechty]] i měst v Německu, ve Švýcarsku a ve Francii.<ref name="jedna"/> V české heraldice se jednorožec vyskytuje nebo vyskytoval ve znaku [[z Vrchovišť|erbovních měšťanů z Vrchovišť]], pánů Běškovců z Běškovic, [[Jeníškové z Újezda|Jeníšků z Újezda]], [[Kamýci z Pokratic|Kamýckých z Pokratic]], Kunešů z Lukavce, Lhotských z Ptení, [[Parishové|Parishů]] (rod
=== Česko ===
| |||