[[Soubor:Katastrální mapa Ostravy - Morava a Slezsko.png|náhled|Rozdělení katastrálních území Ostravy mezi Moravu (žlutá) a Slezsko (zelená)]]
[[Moravsko-slezská hranice|Zemské hranice]] zde tvoří řeky [[Odra]] a [[Ostravice (řeka)|Ostravice]]. Mezi těmito řekami se nachází [[Morava]], zbytek pak představuje území spadající pod [[České Slezsko]]. Rozlohou většinavětší část města leží ve [[České Slezsko|Slezsku]], avšak většina důležitých částí města včetně centra města a většiny velkých sídlišť leží na [[Morava|Moravě]].
V rámci [[České Slezsko|Slezska]] spadala Ostrava do [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]] (pravý břeh Ostravice) a [[Opavské knížectví|Opavského knížectví]] (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] resp. [[Německé císařství|Německého císařství]].
Některé severomoravské čtvrti -– jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory a Přívoz – spadaly do [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]], které bylo i se svými úřady pod suverénní vláduvládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem[[leník]]em českých králů, později Koruny české. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.
