Alexandra David-Néelová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + == Související články == * Lung–gom–pa |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 8:
V roce 1911 David-Néelová podruhé cestovala do [[Indie]], aby tam dále prohlubovala své znalosti o [[buddhismus|buddhismu]]. V této době se dvakrát setkala s 13. [[dalajláma|dalajlámou]] [[Thubtän Gjamccho|Thubtänem Gjamcchem]]. V letech 1914–1916 žila v jedné ze [[sikkim]]ských jeskyní nedaleko [[Tibet|tibetských]] hranic a společně s mladým [[mnich|mnichem]] [[lama|lamou]] Jongdänem se věnovala studiu. Jongdän se později stal jejím adoptivním synem. V roce 1916 se vydala do [[Tibet]]u. V [[Žikace]] se v srpnu 1916 setkala s tehdejším [[pančhenláma|pančhenlámou]]. Když se chtěla vrátit do [[Evropa|Evropy]], zrovna probíhala [[první světová válka]], rozhodla se proto vydat do [[Japonsko|Japonska]].
V [[Japonsko|Japonsku]] se setkala s [[Ekai Kawaguči|Ekaiem Kawagučim]], který v roce 1901 navštívil [[Lhasa|Lhasu]] v převlečení za [[Čína|čínského]] [[lékař|lékaře]]. To inspirovalo A. David-Néelovou, která se rozhodla zkusit navštívit [[Lhasa|Lhasu]]. Na tuto cestu, která trvala tři roky, se připravovala dvouletým pobytem v jeskyních - naučila se dokonale [[tibetština|tibetsky]] a také řadu [[Jóga|jogínských]] praktik, které pomáhají [[Asketa|asketům]] přežít v krutých vysokohorských podmínkách. Putovala společně se svým adoptivním synem [[lama|lamou]] Jongdänem v [[poutník|poutnickém]] převleku. V roce 1924 se jim podařilo dostat do [[Lhasa|Lhasy]], kde strávili dva měsíce. Tuto cestu popisuje její nejznámější [[kniha]] ''O žebrácké holi do svatého města''.[[Soubor:Alexandria David-NeelinLhasa.gif|thumb|Alexandra David-Néelová ve [[Lhasa|Lhase]], 1924]]Poté se usadila ve francouzském [[Digne-les-Bains]], kde během deseti let napsala několik knih. Pozornost vzbudily nejen její [[cestopis|cestopisy]], ale i knihy zabývající se [[buddhismus|buddhismem]] a [[Tibet|tibetskou]] [[mystika|mystikou]], tajnými naukami, které do té doby nebyly v [[Evropa|Evropě]] popsány. A. David-Néelová byla jako jediná Evropanka vysvěcena v [[Tibet|Tibetu]] na [[lama|lamu]] a stala se [[naldžorpa|naldžorpou]] ([[mystika|mystikem]] s nadpřirozenou mocí). Významná v této oblasti je její kniha ''Pronikavý vhled (tajné učení [[Tibet|tibetských]] [[buddhismus|buddhistů]])'', kterou sama [[autor|autorka]] označila jako "jedinečný doklad [[filosofie|filosofických]] názorů [[Tibet|tibetských]] vzdělanců, které patřily mezi neveřejné nauky, sdělované od ucha k uchu". V češtině vyšla tato kniha se zasvěceným komentářem [[Květoslav Minařík|Květoslava Minaříka]]. Díla A. David-Néelové vycházela v českých [[překlad|překladech]] brzy po vydání ve francouzštině a jsou pro svoji oblibu u [[čtenář|čtenářů]] vydávána dodnes. Např. [[kniha]] ''O žebrácké holi do svatého města'' vyšla již v roce 1931 v [[Česká grafická unie|České grafické unii]] s [[ilustrace|ilustracemi]] [[Zdeněk Burian|Zdeňka Buriana]]. Nejznámější - ''Mipam, lama s paterou moudrostí'' - byla u nás vydána několikrát, např. roku 1990 v [[Odeon]]u s [[ilustrace|ilustracemi]] Jaromíra Skřivánka.
V roce 1937 se A. David-Néelová opět vydala s [[lama|lamou]] Jongdänem na cesty, tentokrát přes [[Sovětský svaz]] a [[transsibiřská magistrála|transsibiřskou magistrálu]] do [[Čína|Číny]]. Na cestách strávila celé období [[druhá světová válka|druhé světové války]], a až po osmi letech se vrátila zpět do [[Digne]], kde dále psala knihy a kde v roce 1969 zemřela. [[Lama]] Jongdän tragicky zahynul v roce 1955. V [[Digne]] o spisovatelku obětavě pečovala její sekretářka Marie-Madeleine Peyronnet, která se starala také o vydávání jejích spisů. V domě, kde A. David-Néelová žila, bylo vybudováno její [[museum]].
| |||