Datlovník pravý: Porovnání verzí

Datlovník pravý patří k nejstarším pěstovaným rostlinám, zmiňuje se už v mezopotámských archivech a v [[Bible|Bibli]], archeologické výzkumy dokládají záměrné pěstování už v [[Neolit|mladší době kamenné]] (cca 6 tisíc let př. n. l.). Díky takto dlouhodobému úmyslnému šíření a vysazování člověkem už není možné přesně určit původní areál jeho přirozeného výskytu, předpokládá se, že původně mohl růst v [[oáza|poušťních oázách]] [[Severní Afrika|Severní Afriky]], okolo [[Perský záliv|Perského zálivu]] či v [[Mezopotámie|Mezopotámii]].

Obvykle jde o středně velký strom dorůstající výšky 15-2515–25 metrů, s rozpětím koruny 6-106–10 metrů. Jelikož jde o [[Jednoděložné|jednoděložnou rostlinu]], jeho [[dřevo]] nemá [[letokruh]]y. [[List]]y jsou zpeřené, 3-53–5 metrů dlouhé, s trny na [[řapík]]u a průměrně s asi 150 [[lístek|lístky]]. Květy jsou jednopohlavní a trojčetné ve velkých hroznech, plody jsou [[peckovice]]. Jedna rostlina může vyrůst jako jeden samostatný [[Kmen (botanika)|kmen]], nebo jako shluk několika kmenů se společnými kořeny. Rostlina je [[dvoudomost|dvoudomá]].

Plody datlovníku se tvarem i barvou podobají středomořskému mlži ''Lithophaga lithophaga'', odtud pochází jeho české pojmenování "datlovka„datlovka vrtavá"vrtavá“ (někdy také ''datlovka obecná'').

}}</ref> V čerstvém stavu obsahují i významné množství [[vitamín C|vitamínu C]], který se ale sušením ztrácí. Datle jsou především okamžitý zdroj energie a často se uvádí, že ze všech druhů ovoce mají nejvyšší energetickou hodnotu., takže se jim někdy přezdívá „přírodní palivo“. Sportovci by je tedy měli konzumovat jak před výkonem, tak během a po výkonu. Použít je ovšem lze před jakoukoli fyzickou aktivitou, tedy např. při výletech.<ref>{{Citace periodika

Datlová semena jsou zdrojem datlového oleje (používá se v kosmetice) či surovina pro výrobu [[kyselina šťavelová|kyseliny šťavelové]]. Mimo plodů se využívají i další části rostliny: dřevo datlovníku jako [[stavební materiál]] a listy jako zdroj [[celulóza|celulózy]]. Ve starověku se palmové listy dávaly hrdinům a vítězům ("palma„palma vítězství"vítězství“) a užívaly při slavnostech (viz [[Květná neděle]]).