Ilja Repin: Porovnání verzí

Odebráno 15 bajtů ,  před 1 rokem
formát
m (Robot: -propagační reference; kosmetické úpravy)
(formát)
[[Soubor:Gorky-Stasov-Repin in Kuokkala 1900x by Bulla K.jpg|náhled|Zleva: [[Maxim Gorkij]], [[Vladimir Vasiljevič Stasov]] a Ilja Repin (1900)]]
'''Ilja Jefimovič Repin''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Ілля Юхимович Рєпін'', [[ruština|rusky]] ''Илья Ефимович Репин''; [[5. srpen|5. srpna]] [[1844]] [[Čuhujiv]], [[Ruské impérium]] – [[29. září]] [[1930]] [[Repino|Kuokkala]], [[Finsko]]) byl ruský malíř a pedagog, představitel kritického realismu. Maloval výjevy ze života ruského lidu, aktuální politické události i historické náměty. Je autorem řady portrétů svých současníků. Ve 20. letech 20. století byl postupně vybudován kult jeho realistického umění a byl vydáván za předobraz a vzor [[socialistický realismus|socialistického realismu]].
 
<br />
 
== Život a dílo ==
V roce 1901 si u něj ruská vláda objednala jeho nejgrandióznějšího dílo, 400×877 cm velké plátno - skupinový portrét ''Slavnostní zasedání státní rady,'' na kterém je kromě cara vyobrazeno dalších sto účastníků. <ref name=":2" /> Repin na něm pracoval přes dva roky se svými dvěma studenty [[Boris Michajlovič Kustodijev|B.M.Kustodijevem]] a [[Ivan Semjonovič Kulikov|I.S.Kulikovem]]. <ref name=":1" />
 
<br />
[[Soubor:Жилой дом усадьбы Пенаты, Репино.jpg|náhled|Repinův dům Penaty ]]
 
Po roce 1917 a [[říjnová revoluce|říjnové revoluci]] vyhlásilo [[Finsko]] nezávislost. Různé sovětské instituce ho pozvaly k návratu zpět do vlasti, ale pozvání odmítl s omluvou, že je na cestu příliš starý a nemocný. Během tohoto období věnoval Repin mnoho času k malování náboženských předmětů, ačkoliv jeho pojetí v tomto směru bylo obvykle inovativní a netradiční. S výjimkou portrétu hlavy provizorní vlády [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Alexandra Kerenského]] nikdy nemaloval nic, co by se týkalo tématu revoluce z roku 1917 anebo sovětského pokusu, který poté následoval. Jeho poslední kresba, radostné a bohaté plátno nazývané „''Hopák''“ byla na téma ukrajinského kozáka. V roce 1930 zemřel v [[Repino|Kuokkale]] a je pohřben na zahradě svého domu v tzv. mohyle Čugujev. <ref name=":1" /> Po [[pokračovací válka|pokračovací válce]] byla Kuokkala postoupena Sovětskému svazu a byla přejmenována na [[Repino|Rjepino]] ([[Leningradská oblast]]). V roce 1940 byl dům Penaty otevřen pro veřejnost jako muzeum. Během války byl vypálen, ale později zrekonstruován. <ref name=":2" />
 
O''rientálníOrientální rapsodie,'' op. 29 [[Alexandr Glazunov|Alexandra Glazunova]] z roku 1889 je věnována Iljovi Repinovi.
 
== Galerie ==