Vlastenectví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
uspořádání struktury, neutrálnější popisky, části textu
Řádek 1:
[[Soubor:Statue X DSC08329.JPG|náhled|ObranaJednou vlastize jezákladních ucharakteristik patriotismu samozřejmostíje osobní nasazení například při obraně země: Socha na nádvoří [[École polytechnique]] v [[Paříž]]i oslavující zapojení studentů k obraně [[Francie]] proti invazi koalice v roce [[1814]]]]
'''Patriotismus''' je společensko-politický postoj vycházející z [[Emoce|emotivního]] kladného a podpůrného postoje jednotlivců či skupin k 'otčině' ([[latina|latinsky]] ''patria'' ← [[řečtina|řecky]] ''patrida, πατρίδα''). 'Otčinou' (či 'domovinou') může být oblast nebo město, obvykle se jí však míní [[národní stát]] nebo [[vlast]], patriotismus pak lze ztotožňovat s českým výrazem '''vlastenectví'''.
 
Řádek 5:
 
Patriotismus na rozdíl od [[šovinismus|šovinismu]] nevylučuje úctu k jiným zemím a [[národ]]ům.
 
== Historie ==
První prameny zaznamenávající anglický termín „patriot“ pocházejí z 16. století. V 18. století, v době [[osvícenství]], se zrodil klasický patriotismus, kterým jeho zastánci vyjadřovali oddanost státu, raději než církvi. Stál tedy u zrodu [[Sekularismus|sekularismu]]. Jedním z hlavních zastánců tohoto klasického pojetí byl [[Jean-Jacques Rousseau]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Chisick | jméno = Harvey | titul = Historical Dictionary of the Enlightenment | url = http://books.google.cz/books?id=5N-wqTXwiU0C&pg=PA313&lpg=PA313&dq=Patriotism+and+the+enlightenment&source=web&ots=085cTPNN3r&sig=X_jzMPlYg5tvovEGkty_SDVYCD8&hl=en&sa=X&oi=book_result&ct=result&redir_esc=y#v=onepage&q=Patriotism%20and%20the%20enlightenment&f=false | datum přístupu = 2012-10-16 | vydavatel = Scarecrow Press | jazyk = Anglicky}}</ref>
 
== Charakteristika ==
Profesor filosofie na americké [[Northeastern University (Boston)|Northeastern University]] [[Stephen Nathanson]] stanovil čtyři základní charakteristiky patriotismu:
 
# zvláštní náklonnost k vlastní zemi,
# pocit osobní identifikace se zemí,
# zvláštní zájem o blaho země a
# ochota obětovat se pro dobro země.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Nathanson | jméno = Stephen | titul = Patriotism, Morality, and Peace | vydavatel = Rowman & Littlefield | rok = 1993 | počet stran = 220 | kapitola = | strany = 34-35 | isbn = 978-0847678006 | jazyk = Anglicky}}</ref>
 
Patrioté věří, že patriotismus je přirozené vyjádření vděčnosti své zemi, za zákony, způsob života či kulturu. Považují ho za nedílnou součást lidské identity. Radikálnější zastánci dokonce tvrdí, že jde o morální povinnost každého člověka. Filozofové však morálku chápou jako univerzální a nestrannou, tedy vylučující lokální vymanění se, ti poté označují patriotismus za skupinový egoismus. Také může vést k negativním jevům, víra v nadřazenost některého státu může vést k většímu [[Militarismus|militarismu]] a nenávisti k jiným zemím. I proto je patriotismus často kritizován, známým odpůrcem byl i ruský spisovatel [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], který ho považoval za nemorální a hloupý.<ref name="stanford" />
 
== Typy patriotismu ==
Následující typy patriotismu definoval profesor [[Igor Primoratz]]:<ref name="stanford" />
 
*'''Extrémní patriotismus''' – Toto pojetí zastává názor, že zájmy země mají stát nad morálními zábranami či otázkou spravedlnosti. Zájmy státu jsou mírou všeho. Takové myšlenky jsou například obsaženy v učení [[Niccolò Machiavelli|Machiavelliho]]. Je však třeba dodat, že Machiavelliho učení stojí nad morálkou a spravedlností, ale pouze pokud je zájem pro dobro celé společnosti.
 
*'''Silný patriotismus''' – Tento typ staví na myšlenkách [[Komunitarismus|komunitarismu]], kdy konsensus komunity vytváří morální hodnoty, a tím popírá univerzální morálku. Silný patriotismus není nekritickým, automaticky nepřijímá všechny vlády, ale pouze takové, které jsou prospěšné zájmům země. Obecně ho formuloval [[Alasdair MacIntyre]].
*'''Umírněný patriotismus''' – Zakládá se na rozdělení úrovní chápání morálky, kdy některé zájmy (ve prospěch komunity či státu) jsou chápány individuálně a jiné, obecnější, univerzálně. Tento typ se snaží fungovat v rámci [[Liberalismus|liberální]] morálky, a proto je také někdy nazýván liberálním patriotismem. Tento typ obhajuje profesorka [[Marcia Baron]] či již zmíněný Stephen Nathanson. Hlavní rozdíl je ve faktu, že tito patrioté již neprosazují své zájmy nad rámec morálky. Například požadavek obětovat se za svou zemi zůstává pouze v rámci války. Tento typ není exkluzivní, nekritický či bezpodmínečný. Například umožňuje obdiv i jiných zemí než vlastní.
 
*'''Usazený patriotismus''' – Zvláštní typ patriotismu zakládající se na pocitu vděčnosti vůči své zemi („otčině“). Vděčnost poté má vytvořit speciální vztah mezi občany a státem. Občanství se bere jako morální čest, ne pouze jako úřední status. Stejně jako patriotismus umírněný akceptuje rámec liberální morálky. O tomto pojetí psali profesoři politické vědy [[Richard Dagger]] a [[Robert E. Goodin]].
 
*'''Morální patriotismus''' – Zásadním prvkem tohoto typu je morálka. Tito patrioté nesledují úspěch národních zájmů, ale dohlížejí, aby jejich stát a spoluobčané prosazovali jen morální zájmy a ustanovení. Základem je humanita a solidarita, a to bez ohledu na státní hranice. Jde tedy o snahu ukázat svou vlast jako morálně čistou entitu. Často se vrací do historie a staví na humánní etapě historického vývoje státu, avšak nepotlačují špatné kapitoly z dějin, ale snaží se z nich poučit. Takoví patrioté tedy prosazují spravedlivé zákony a lidské svobody a práva. Jejich vlastenectví je ztotožňováno s mírou morálního kreditu vlasti.
 
== Rozdíl mezi patriotismem a nacionalismem ==
 
Pojem patriotismus je často zaměňován s termínem [[nacionalismus]], avšak již v 19. století [[Lord Acton]] poukázal na nutnost tyto dva pojmy odlišovat. Nacionalitu chápal jako fyzické či psychické spojení s určitým [[Etnikum|etnikem]] a patriotismus jako morální povinnost k dané politické společnosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Acton
| jméno = Lord
| titul = Essays on Freedom and Power
| url = http://www.scribd.com/doc/99049656/Essays-on-Freedom-and-Power-Acton
| vydavatel = Peter Smith
| místo = Gloucester
| počet stran =
| kapitola = “Nationality”
| strany = 141-170
| jazyk = Anglicky
| rok = 1972
}}</ref> Britská historička a profesorka politologie na [[London School of Economics]] [[Elie Kedourie]] naopak později popsala nacionalismus jako ucelenou politickou doktrínu, skrze kterou mohou jedinci či skupiny dojít ke svobodě a naplnění v rámci určitého národa, a patriotismus jako sentimentální náklonnost pro domovskou zemi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kedourie
| jméno = Elie
| titul = Nationalism
| url =
| vydavatel = Hutchinson
| místo = Londýn
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 73-74
| jazyk = Anglicky
| rok = 1985
}}</ref> Spisovatel [[George Orwell]] tyto termíny dělil dle míry agrese projevu. Nacionalismus považoval za agresivní, protože nacionalistům jde o moc a prestiž pro svůj národ, zatímco patriotismus chápal defensivně, jako oddanost místu a způsobu života, který jedinec sice považuje za nejlepší, ale nevnucuje ho okolí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Orwell
| jméno = George
| titul = Collected Essays, Journalism and Letters vol. 3
| url =
| vydavatel = Secker & Warburg
| místo = Londýn
| počet stran =
| kapitola = “Notes on Nationalism,”
| strany = 361–380
| jazyk = Anglicky
| rok = 1968
}}</ref><ref name="stanford" />
 
Z perspektivy politických psychologů jsou patriotismus a [[nacionalismus]] dva odlišné, konkrétnější projevy [[Národní identita|národní identity]]. Národní identita označuje subjektivní významnost vlastní příslušnosti k danému [[národ]]u. Je považována za součást vlastní [[Sociální identita|sociální identity]].<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Blank
| jméno = Thomas
| příjmení2 = Schmidt
| jméno2 = Peter
| titul = National Identity in a United Germany: Nationalism or Patriotism? An Empirical Test With Representative Data
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/0162-895X.00329
| periodikum = Political Psychology
| datum vydání = 2003-6
| datum přístupu = 2019-02-21
| issn = 0162-895X
| strany = 289–312
| ročník = 24
| číslo = 2
| strany = 289–312
| issn = 0162-895X
| doi = 10.1111/0162-895X.00329
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/0162-895X.00329
| jméno = Thomas
| datum přístupu = 2019-02-21
| příjmení = Blank
| jméno2 = Peter
| příjmení2 = Schmidt
}}</ref>
 
Nacionalismus je charakterizovaný jako rigidní, bezvýhradná náklonnost k vlastnímu národu, která je charakterizovaná jeho nekriticky pozitivním hodnocením<ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Schatz
| jméno = Robert T.
| příjmení2 = Staub
| jméno2 = Ervin
| příjmení3 = Lavine
| jméno3 = Howard
| titul = On the Varieties of National Attachment: Blind Versus Constructive Patriotism
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/0162-895X.00140
| periodikum = Political Psychology
| datum vydání = 1999-3
| datum přístupu = 2019-02-21
| issn = 0162-895X
| strany = 151–174
| ročník = 20
| číslo = 1
| strany = 151–174
| issn = 0162-895X
| doi = 10.1111/0162-895X.00140
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/0162-895X.00140
| jméno = Robert T.
| datum přístupu = 2019-02-21
| příjmení = Schatz
}}</ref>. Je spojen s pocitem nadřazenosti vlastního národ v porovnání s ostatními. Vysoká úroveň nacionalismu dále souvisí s nekritickým přijímáním národních a politických autorit, s idealizací vlastního národu a jeho historie a s tendencí ke vnímání vlastního národu jako homogenní skupiny. Lidé s vysokou úrovní nacionalismu mají sklon k negativnímu postoji k minoritám a obecně skupinám, které ti lidé nevnímají jako součást vlastního národa. Jako synonymum nacionalismu lze považovat termín "slepý patriotismus"<ref name=":0" />.
| jméno2 = Ervin
| příjmení2 = Staub
| jméno3 = Howard
| příjmení3 = Lavine
}}</ref>. Je spojen s pocitem nadřazenosti vlastního národu v porovnání s ostatními. Vysoká úroveň nacionalismu dále souvisí s nekritickým přijímáním národních a politických autorit, s idealizací vlastního národu a jeho historie a s tendencí ke vnímání vlastního národu jako homogenní skupiny. Lidé s vysokou úrovní nacionalismu mají sklon k negativnímu postoji k minoritám a obecně skupinám, které ti lidé nevnímají jako součást vlastního národa. Jako synonymum nacionalismu lze považovat termín "slepý patriotismus"<ref name=":0" />.
 
Patriotismus je definován jako citová vazba k národu, která je typická podporou konstruktivní kritiky současných národních pořádků, která může vést ke změně národa k lepšímu.<ref name=":1" /> Patriotismus bývá také popisován láska k vlastnímu národu, která ale není spojená se snižujícím hodnocením ostatních národů. Podle Mummendey, Klinka a Brownové<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mummendey
| jméno = Amélie
| příjmení2 = Klink
| jméno2 = Andreas
| příjmení3 = Brown
| jméno3 = Rupert
| titul = Nationalism and patriotism: National identification and out-group rejection
| url = http://doi.wiley.com/10.1348/014466601164740
| periodikum = British Journal of Social Psychology
| datum vydání = 2001-6
| datum přístupu = 2019-02-21
| strany = 159–172
| ročník = 40
| číslo = 2
| strany = 159–172
| doi = 10.1348/014466601164740
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1348/014466601164740
| jméno = Amélie
| datum přístupu = 2019-02-21
| příjmení = Mummendey
}}</ref> je patriotismus založen na odlišném typu porovnávání než nacionalismus. "Nacionalista" při hodnocení vlastního národa porovnává jeho různé aspekty spíše s ostatními národy, ale "patriot" s jakousi ideální představou vlastního národa. Patriotismus také na rozdíl od nacionalismu odmítá nekritické přijímání národních autorit a je spojen s pozitivnějším hodnocením minoritních komunit<ref name=":0" />.
| jméno2 = Andreas
| příjmení2 = Klink
| jméno3 = Rupert
| příjmení3 = Brown
}}</ref> je patriotismus založen na odlišném typu porovnávání než nacionalismus. "Nacionalista" při hodnocení vlastního národa porovnává jeho různé aspekty spíše s ostatními národy, ale "patriot" s jakousi ideální představou vlastního národa. Vysoká úroveň patriotismu je oproti nacionalismu spjatá s odmítáním nekritického přijímání národních autorit a s pozitivnějším hodnocením minoritních komunit<ref name=":0" />.
 
== Historie ==
První prameny zaznamenávající anglický termín „patriot“ pocházejí z 16. století. V 18. století, v době [[osvícenství]], se zrodil klasický patriotismus, kterým jeho zastánci vyjadřovali oddanost státu, raději než církvi. Stál tedy u zrodu [[Sekularismus|sekularismu]]. Jedním z hlavních zastánců tohoto klasického pojetí byl [[Jean-Jacques Rousseau]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Chisick | jméno = Harvey | titul = Historical Dictionary of the Enlightenment | url = http://books.google.cz/books?id=5N-wqTXwiU0C&pg=PA313&lpg=PA313&dq=Patriotism+and+the+enlightenment&source=web&ots=085cTPNN3r&sig=X_jzMPlYg5tvovEGkty_SDVYCD8&hl=en&sa=X&oi=book_result&ct=result&redir_esc=y#v=onepage&q=Patriotism%20and%20the%20enlightenment&f=false | datum přístupu = 2012-10-16 | vydavatel = Scarecrow Press | jazyk = Anglicky}}</ref>
 
== Charakteristika ==
Profesor filosofie na americké [[Northeastern University (Boston)|Northeastern University]] [[Stephen Nathanson]] stanovil čtyři základní charakteristiky patriotismu:
# zvláštní náklonnost k vlastní zemi,
# pocit osobní identifikace se zemí,
# zvláštní zájem o blaho země a
# ochota obětovat se pro dobro země.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Nathanson | jméno = Stephen | titul = Patriotism, Morality, and Peace | vydavatel = Rowman & Littlefield | rok = 1993 | počet stran = 220 | kapitola = | strany = 34-35 | isbn = 978-0847678006 | jazyk = Anglicky}}</ref>
 
Pojem patriotismus je často zaměňován s termínem [[nacionalismus]], avšak již v 19. století [[Lord Acton]] poukázal na nutnost tyto dva pojmy odlišovat. Nacionalitu chápal jako fyzické či psychické spojení s určitým [[Etnikum|etnikem]] a patriotismus jako morální povinnost k dané politické společnosti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Acton | jméno = Lord | titul = Essays on Freedom and Power | vydavatel = Peter Smith | rok = 1972 | počet stran = | kapitola = “Nationality” | strany = 141-170 | url = http://www.scribd.com/doc/99049656/Essays-on-Freedom-and-Power-Acton | místo = Gloucester | jazyk = Anglicky}}</ref> Britská historička a profesorka politologie na [[London School of Economics]] [[Elie Kedourie]] naopak později popsala nacionalismus jako ucelenou politickou doktrínu, skrze kterou mohou jedinci či skupiny dojít ke svobodě a naplnění v rámci určitého národa, a patriotismus jako sentimentální náklonnost pro domovskou zemi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kedourie | jméno = Elie | titul = Nationalism | vydavatel = Hutchinson | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 73-74 | url = | místo = Londýn | jazyk = Anglicky}}</ref> Spisovatel [[George Orwell]] tyto termíny dělil dle míry agrese projevu. Nacionalismus považoval za agresivní, protože nacionalistům jde o moc a prestiž pro svůj národ, zatímco patriotismus chápal defensivně, jako oddanost místu a způsobu života, který jedinec sice považuje za nejlepší, ale nevnucuje ho okolí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Orwell | jméno = George | titul = Collected Essays, Journalism and Letters vol. 3 | vydavatel = Secker & Warburg | rok = 1968 | počet stran = | kapitola = “Notes on Nationalism,” | strany = 361–380 | url = | místo = Londýn | jazyk = Anglicky}}</ref><ref name="stanford"/>
 
Patrioté věří, že patriotismus je přirozené vyjádření vděčnosti své zemi, za zákony, způsob života či kulturu. Považují ho za nedílnou součást lidské identity. Radikálnější zastánci dokonce tvrdí, že jde o morální povinnost každého člověka. Filozofové však morálku chápou jako univerzální a nestrannou, tedy vylučující lokální vymanění se, ti poté označují patriotismus za skupinový egoismus. Také může vést k negativním jevům, víra v nadřazenost některého státu může vést k většímu [[Militarismus|militarismu]] a nenávisti k jiným zemím. I proto je patriotismus často kritizován, známým odpůrcem byl i ruský spisovatel [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], který ho považoval za nemorální a hloupý.<ref name="stanford"/>
 
== Typy patriotismu ==
Následující typy patriotismu definoval profesor [[Igor Primoratz]] BA, PhD.<ref name="stanford"/>
 
* '''Extrémní patriotismus''' – Toto pojetí zastává názor, že zájmy země mají stát nad morálními zábranami či otázkou spravedlnosti. Zájmy státu jsou mírou všeho. Takové myšlenky jsou například obsaženy v učení [[Niccolò Machiavelli|Machiavelliho]]. Je však třeba dodat, že Machiavelliho učení stojí nad morálkou a spravedlností, ale pouze pokud je zájem pro dobro celé společnosti.
 
* '''Silný patriotismus''' – Tento typ staví na myšlenkách [[Komunitarismus|komunitarismu]], kdy konsensus komunity vytváří morální hodnoty, a tím popírá univerzální morálku. Silný patriotismus není nekritickým, automaticky nepřijímá všechny vlády, ale pouze takové, které jsou prospěšné zájmům země. Obecně ho formuloval [[Alasdair MacIntyre]].
* '''Umírněný patriotismus''' – Zakládá se na rozdělení úrovní chápání morálky, kdy některé zájmy (ve prospěch komunity či státu) jsou chápány individuálně a jiné, obecnější, univerzálně. Tento typ se snaží fungovat v rámci [[Liberalismus|liberální]] morálky, a proto je také někdy nazýván liberálním patriotismem. Tento typ obhajuje profesorka [[Marcia Baron]] či již zmíněný Stephen Nathanson. Hlavní rozdíl je ve faktu, že tito patrioté již neprosazují své zájmy nad rámec morálky. Například požadavek obětovat se za svou zemi zůstává pouze v rámci války. Tento typ není exkluzivní, nekritický či bezpodmínečný. Například umožňuje obdiv i jiných zemí než vlastní.
 
* '''Usazený patriotismus''' – Zvláštní typ patriotismu zakládající se na pocitu vděčnosti vůči své zemi („otčině“). Vděčnost poté má vytvořit speciální vztah mezi občany a státem. Občanství se bere jako morální čest, ne pouze jako úřední status. Stejně jako patriotismus umírněný akceptuje rámec liberální morálky. O tomto pojetí psali profesoři politické vědy [[Richard Dagger]] a [[Robert E. Goodin]].
 
* '''Morální patriotismus''' – Zásadním prvkem tohoto typu je morálka. Tito patrioté nesledují úspěch národních zájmů, ale dohlížejí, aby jejich stát a spoluobčané prosazovali jen morální zájmy a ustanovení. Základem je humanita a solidarita, a to bez ohledu na státní hranice. Jde tedy o snahu ukázat svou vlast jako morálně čistou entitu. Často se vrací do historie a staví na humánní etapě historického vývoje státu, avšak nepotlačují špatné kapitoly z dějin, ale snaží se z nich poučit. Takoví patrioté tedy prosazují spravedlivé zákony a lidské svobody a práva. Jejich vlastenectví je ztotožňováno s mírou morálního kreditu vlasti.
 
== Vlastenectví podle zemí ==
Řádek 129 ⟶ 166:
| {{flagicon|Germany}} [[Německo]] || 2,75
|-class="sortbottom"
! Průměr || 3,26
|}
 
Řádek 179 ⟶ 216:
|}
 
{{Clear}}
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
<br />
== Reference ==