Merano: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m číslo zapsáno jako číslo (formátování dělá infobox); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Merano
| originální jméno =
| obrázek = Blick über Meran nach Nordwesten.jpg
| popisek =
| znak =
| vlajka =
| stát = Itálie
| pojem vyššího celku = [[Regiony v Itálii|region]]
| název vyššího celku = [[Tridentsko – Horní Adiže]]
| pojem nižšího celku = [[Provincie v Itálii|provincie]]
| název nižšího celku = [[Autonomní provincie Bolzano]]
| loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Merano |position=bottom |width=250 |lat=46.66 |long=11.16|float=center |caption=}}
| rozloha = 26,33
| počet obyvatel = 40 48540485
| obyvatelé aktuální k = 2009
| zeměpisná šířka = 46.6666667
| zeměpisná délka = 11.1666667
| nadmořská výška = 325
| status = [[město]]
| starosta = Günther Januth
| administrativní dělení =
| etnické složení =
| náboženské složení =
| web = http://www.comune.merano.bz.it/
| psč =
}}
'''Merano''' (něm. ''Meran'') je [[Itálie|italské]] historické a [[lázně|lázeňské]] [[město]] v [[Autonomní provincie Bolzano|provincii Bolzano]]. Nachází se v údolí [[Adiže]] na rozhraní [[Ötztalské Alpy|Ötztalských Alp]], [[Ortles]] a [[Sarntalské Alpy|Sarntalských Alp]]. V Meranu žije 40 tisíc obyvatel a je tak druhým největším městem provincie Bolzano.
 
== Historie ==
Nejstarší archeologické nálezy dokazují existenci pravěkého sídla z doby laténské. Později na tomto místě býval římský vojenský tábor ležící na důležité křižovatce obchodních a vojenských cest do [[Reschenský průsmyk|Reschenského průsmyku]] a [[Brennerský průsmyk|Brennerského průsmyku]], který byl v 5. století rozšířen na opevněné ''Castrum Maiense''. Dnešní město bylo založeno v [[9. století]]. Ve [[12. století]] byl na skále založen hrad. Roku 1317 Merano získalo městská práva, během 14. století vystavělo městské opevnění a roku získalo 1475 mincovní právo<ref>https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Meran</ref>. Ve 14. – 15. století bylo Merano centrem řemesel (zejména soukenictví), zemědělství (zejména vinařství) a dálkového obchodu, hlavním městem celého Tyrolska.<ref name="Itálie">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| titul = Itálie
Řádek 39:
| isbn = 80-7033-101-1
}}</ref>
Počátkem [[19. století]] zde byly založeny klimatické lázně. Po 1. světové válce město připadlo Itálii. Ve městě od středověku žila početná židovská komunita, která si roku 1901 vystavěla novou synagogu. Za druhé světové války bylo na 15 tisíc zdejších Židů deportováno do koncentračních táborů.
 
== Lázně ==
[[Soubor:070406-10 Meran Kurhaus.jpg|náhled|vlevo|Lázeňský dům v Meranu]]
Založení lázní v 1. třetině 19. století souviselo s celoevropskou módou rekreačně společenských míst. V lázních opakovaně pobývala kněžna Matylda [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergová]] (1804–1886)<ref>http://gis.fsv.cvut.cz/zamky/genealogie/schwarzenberg/php/person.php?o=48</ref>, postižená dětskou obrnou, se svým domácím lékařem [[Johann Nepomuk Huber|Johannem Nepomukem Huberem]] který se zde věnoval léčbě nemocných [[cholera|cholerou]] a prováděl výzkum účinků klimatu, vody a bahna, který publikoval knižně roku 1837. Tehdy lázně sloužily často pro nemocné tuberkulózou nebo dětskou obrnou, a dále jako významné společensko-rekreační centrum. V závěru 19. století se Merano zařadilo mezi šest nejvýznamnějších lázeňských měst Rakouské monarchie ([[Karlovy Vary]], [[Mariánské Lázně]], [[Baden]] u Vídně, [[Bad Ischl]], [[Bad Gastein]])<ref>https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Meran</ref>.
 
=== Osobnosti ===
Lázně v letech 1818–1823 navštěvovala francouzská ex-císařovna [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská]]. Oblíbila si je rakouská císařovna [[Alžběta Bavorská|Sisi]], která zde v letech 1870 - 1872 pobývala na hradě Trauttmannsdorf a na zdejším závodišti se věnovala jízdě na koni. Lázně navštěvovali spisovatelé [[Franz Kafka]] (s jehož jménem je spojena zdejší každoroční literární soutěž), [[Ezra Pound]] nebo sociolog [[Paul Felix Lazarsfeld]]. Bydlel zde také hudební skladatel [[Paul Hindemith]].
 
Lázně v Meranu se nacházejí v krásném přírodním parku. K&nbsp;dispozici mají studené minerální, radioaktivní nebo fluóridové prameny prýštící z hory [[San Vigilio]]. Léčí se zde respirační, srdeční a gynekologické choroby, záněty a bolesti. Léčebné kúry zahrnují různé koupele, bahno, inhalace, masáže, saunu či solárium.
 
== Město a památky ==
Středem města protéká řeka Passirio (Passer). Historická část města se nachází na pravém břehu řeky. V historickém centru jsou dochované měšťanské domy ze 14. století.
* Promenáda ''Freiheitsstraße - Corso Libertà'' - osová komunikace města, její střední část tvoří ''Theaterplatz - Piazza Teatro'' se [[Secesní architektura|secesním]] divadlem ''Stadttheater - Teatro Civico'' z roku 1900. Východně odtud stojí secesní ''lázeňský dům Kurzhaus'' z roku 1874, kde se pořádají koncerty.
* K nejstarším ulicím patří ''Laubengasse - Via Portici'' (s řadou restaurací), která stoupá k hlavní dominantě města, [[Gotická architektura|gotickému]] farnímu ''kostelu San Nicoló'' - halovému trojlodí sv. Mikuláše s kaplí sv. Barbory z 15. století, s 83 metrů vysokou věží - zvonicí.
* Vpravo od kostela: jediná [[Renesanční architektura|renesanční]] stavba v Meranu ''Mammingův palác''.
* zbytky opevnění starého města: tři [[Městská brána|městské brány]]: ''Passeirer Tor - Porta Passiria'' na severu, ''Vinschgauer Tor - Porta Venosta'' v západní části starého města a ''Bozener Tor - Porta Bolzano'' na jihu.
* Na severu menší zámek ''Landesfürstliche Burg - Castello Principesco'', od 16. století byl letním sídlem habsburských císařů.
* Na levém břehu řeky na ''Thermenplatz - Piazza Terme'' je ''lázeňské centrum'' s&nbsp;termálními koupelemi, koupalištěm, saunou a dalšími lázeňskými zařízeními. Prochází tudy promenáda.
* Na východní hranici města leží [[hrad]] ''Schloss-Castel Trautmannsdorf'' se zahradami, v&nbsp;interiérech je umístěno muzeum.
* Dva kilometry severně od Merana leží obec ''[[Tirolo]]'' (Tirol), nad níž se tyčí ''[[Tirol (hrad)|hrad Tirol]]'', vystavěný v&nbsp;letech 1120–1180 jako rodové sídlo tyrolských panovníků. V&nbsp;roce 1335 na hradě zemřel bývalý [[Seznam představitelů českého státu#.C4.8Ce.C5.A1t.C3.AD kr.C3.A1lov.C3.A9 .281198.E2.80.931918.29|český král]] [[Jindřich Korutanský]], který z&nbsp;Čech uprchl před [[Lucemburkové|Lucemburky]].<ref>ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: ''Itálie''. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.</ref>
 
Řádek 67 ⟶ 69:
File:Meran-Merano.JPG|Řeka Passirio
File:Schloss Tirol 02.jpg|Hrad Tirol
[[FileSoubor:Stadttheater Meran.jpg|thumbnáhled|Městské divadlo]]
File:Merano 083.JPG|Merano a údolí řeky Adiže
</gallery>
Řádek 97 ⟶ 99:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* ''100x Kurhaus 1914 - 2014'', Bozen 2014, dostupné online[[http://www.touriseum.it/download/Vom_Landstaedtchen_zum_Kurort_mit_Weltruf.pdf]]
* Friederike Kaiser: ''Jižní Tyrolsko''. Nakladatelství Jan Vašut : Praha 2009; isbn 978-80-7236-694-1