Merano: Porovnání verzí

| jméno = Merano

| originální jméno =

| obrázek = Blick über Meran nach Nordwesten.jpg

| popisek =

| znak =

| vlajka =

| stát = Itálie

| pojem vyššího celku = [[Regiony v Itálii|region]]

| název vyššího celku = [[Tridentsko – Horní Adiže]]

| pojem nižšího celku = [[Provincie v Itálii|provincie]]

| název nižšího celku = [[Autonomní provincie Bolzano]]

| loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Merano |position=bottom |width=250 |lat=46.66 |long=11.16|float=center |caption=}}

| rozloha = 26,33

| počet obyvatel = 40 48540485

| obyvatelé aktuální k = 2009

| zeměpisná šířka = 46.6666667

| zeměpisná délka = 11.1666667

| nadmořská výška = 325

| status = [[město]]

| starosta = Günther Januth

| administrativní dělení =

| etnické složení =

| náboženské složení =

| web = http://www.comune.merano.bz.it/

| psč =

Nejstarší archeologické nálezy dokazují existenci pravěkého sídla z doby laténské. Později na tomto místě býval římský vojenský tábor ležící na důležité křižovatce obchodních a vojenských cest do [[Reschenský průsmyk|Reschenského průsmyku]] a [[Brennerský průsmyk|Brennerského průsmyku]], který byl v 5. století rozšířen na opevněné ''Castrum Maiense''. Dnešní město bylo založeno v [[9. století]]. Ve [[12. století]] byl na skále založen hrad. Roku 1317 Merano získalo městská práva, během 14. století vystavělo městské opevnění a roku získalo 1475 mincovní právo<ref>https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Meran</ref>. Ve 14. – 15. století bylo Merano centrem řemesel (zejména soukenictví), zemědělství (zejména vinařství) a dálkového obchodu, hlavním městem celého Tyrolska.<ref name="Itálie">{{Citace monografie

Počátkem [[19. století]] zde byly založeny klimatické lázně. Po 1. světové válce město připadlo Itálii. Ve městě od středověku žila početná židovská komunita, která si roku 1901 vystavěla novou synagogu. Za druhé světové války bylo na 15 tisíc zdejších Židů deportováno do koncentračních táborů.

Založení lázní v 1. třetině 19. století souviselo s celoevropskou módou rekreačně společenských míst. V lázních opakovaně pobývala kněžna Matylda [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergová]] (1804–1886)<ref>http://gis.fsv.cvut.cz/zamky/genealogie/schwarzenberg/php/person.php?o=48</ref>, postižená dětskou obrnou, se svým domácím lékařem [[Johann Nepomuk Huber|Johannem Nepomukem Huberem]] který se zde věnoval léčbě nemocných [[cholera|cholerou]] a prováděl výzkum účinků klimatu, vody a bahna, který publikoval knižně roku 1837. Tehdy lázně sloužily často pro nemocné tuberkulózou nebo dětskou obrnou, a dále jako významné společensko-rekreační centrum. V závěru 19. století se Merano zařadilo mezi šest nejvýznamnějších lázeňských měst Rakouské monarchie ([[Karlovy Vary]], [[Mariánské Lázně]], [[Baden]] u Vídně, [[Bad Ischl]], [[Bad Gastein]])<ref>https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Meran</ref>.

Lázně v letech 1818–1823 navštěvovala francouzská ex-císařovna [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská]]. Oblíbila si je rakouská císařovna [[Alžběta Bavorská|Sisi]], která zde v letech 1870 - 1872 pobývala na hradě Trauttmannsdorf a na zdejším závodišti se věnovala jízdě na koni. Lázně navštěvovali spisovatelé [[Franz Kafka]] (s jehož jménem je spojena zdejší každoroční literární soutěž), [[Ezra Pound]] nebo sociolog [[Paul Felix Lazarsfeld]]. Bydlel zde také hudební skladatel [[Paul Hindemith]].

Středem města protéká řeka Passirio (Passer). Historická část města se nachází na pravém břehu řeky. V historickém centru jsou dochované měšťanské domy ze 14. století.

* Promenáda ''Freiheitsstraße - Corso Libertà'' - osová komunikace města, její střední část tvoří ''Theaterplatz - Piazza Teatro'' se [[Secesní architektura|secesním]] divadlem ''Stadttheater - Teatro Civico'' z roku 1900. Východně odtud stojí secesní ''lázeňský dům Kurzhaus'' z roku 1874, kde se pořádají koncerty.

* K nejstarším ulicím patří ''Laubengasse - Via Portici'' (s řadou restaurací), která stoupá k hlavní dominantě města, [[Gotická architektura|gotickému]] farnímu ''kostelu San Nicoló'' - halovému trojlodí sv. Mikuláše s kaplí sv. Barbory z 15. století, s 83 metrů vysokou věží - zvonicí.

* Vpravo od kostela: jediná [[Renesanční architektura|renesanční]] stavba v Meranu ''Mammingův palác''.

* zbytky opevnění starého města: tři [[Městská brána|městské brány]]: ''Passeirer Tor - Porta Passiria'' na severu, ''Vinschgauer Tor - Porta Venosta'' v západní části starého města a ''Bozener Tor - Porta Bolzano'' na jihu.

* Na levém břehu řeky na ''Thermenplatz - Piazza Terme'' je ''lázeňské centrum'' s&nbsp;termálními koupelemi, koupalištěm, saunou a dalšími lázeňskými zařízeními. Prochází tudy promenáda.

* Na východní hranici města leží [[hrad]] ''Schloss-Castel Trautmannsdorf'' se zahradami, v&nbsp;interiérech je umístěno muzeum.

[[FileSoubor:Stadttheater Meran.jpg|thumbnáhled|Městské divadlo]]

* ''100x Kurhaus 1914 - 2014'', Bozen 2014, dostupné online[[http://www.touriseum.it/download/Vom_Landstaedtchen_zum_Kurort_mit_Weltruf.pdf]]