Červená (Jetětice): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění: obrázky značka: editor wikitextu 2017 |
doplnění: demografie, historie značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 20:
K Červené patří osady ''Jetětické Samoty'', ''Truhlařov'', ''Pazderna'', ''Kopanický'', hájovna ''Habr'' a několik chatových osad a rekreačních areálů. Prochází jí [[železniční trať Tábor–Ražice]] a leží zde železniční nádraží Červená nad Vltavou. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
| titul = DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.03.23
| periodikum = digi.ceskearchivy.cz
| url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=632231&page=1
| datum přístupu = 2020-03-30
}}</ref> Vesnice zanikla na konci 50. let 20. století v souvislosti s výstavbou [[Vodní nádrž Orlík|orlické vodní nádrže]].
== Historie ==
Řádek 34 ⟶ 39:
Přes území vesnice byla v roce 1889 zprovozněna [[železniční trať Tábor–Ražice]]. Vltavu trať překonává na unikátním [[Železniční most (Červená)|železničním mostě]]. Původně na trati stálo pouze nádraží, které se tehdy jmenovalo ''Jetětice''. Teprve na jaře roku 1939 ho na podnět Odboru turistů v Milevsku ministerstvo železnic nechalo přejmenovat na ''Červená nad Vltavou''. Občané Jetětic se navíc v roce 1917 částkou 2000 korun složili na postavení zastávky poblíž obce.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Obec tedy měla zastávku i železniční nádraží.
Na konci druhé světové války útočily americké stíhací letouny, tzv. [[hloubkaři]], na území okupovaném Němci na pozemní cíle, které měly vykazovat činnost k vojenským účelům. Vybíraly si především parní lokomotivy, nákladní a cisternové vagony, výtopny, na silnicích pak na vojenská vozidla a v neposlední řadě německá letiště. Po výjezdu z nádraží Červená nad Vltavou ve směru na [[Tábor]] byl takto 24. dubna 1945 v půl jedenácté napaden osobní vlak č. 1043. Letouny poškodily lokomotivu a jedenáct vagonů. Podle očitého svědectví četníků bylo zabito sedm osob (z toho dva vojáci), sedmnáct zraněno těžce (z toho šest vojáků) a pět lehce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = | url = https://hloubkari.wordpress.com/2007/05/04/531200-cervena-nad-vltavou-24-dubna-1945/ | datum vydání = 2007-05-04 | datum přístupu = | jazyk = cs-CZ
}}</ref>
V roce 1959 bylo na Červené u [[Vltava|Vltavy]] zprovozněno velké rekreační středisko ''Letov'', svůj areál zde mělo i ''ZVVZ Milevsko''.
Do rekreačního střediska ''Vltava'', které patří [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstvu vnitra]], byly během [[Ukrajinská krize|vojenského konfliktu na východě Ukrajiny]] na dobu 6 měsíců umísťovány rodiny [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]].<ref>{{Citace
| příjmení = Gális
| jméno = Radek
| titul = Ukrajinští krajané: Hlavní je pro nás najít práci
V současnosti je zde evidováno 173 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresy/Region.aspx?regid=6823|datum přístupu=2016-02-14}}</ref> V roce [[2011]] zde trvale žilo 34 obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 190 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref> Nacházejí se zde restaurace ''U Šáchů'' (čp. 152), penzion ''Kerak'' (čp. 85), velká rekreační střediska ''Vltava'' (čp. 126, patřící [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstvu vnitra]]) a bývalé ''Letov'' a ''ZVVZ''.▼
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2015-03-06
Značené turistické trasy na sever od Červené musely být v minulosti přetrasovány. Procházely totiž [[Rukávečská obora|rukávečskou oborou]] vlastněnou [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergy]], kteří oboru nechali oplotit, následně v roce 2017 odstranili přelízky, rozcestníky sundali ze stromů a značky zamazali. Klub českých turistů a okolní obce tak budoucí podobu místa řeší soudní cestou.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zákaz vstupu na panské. Turisté chtějí průchod cenným lesem hájit u soudu | url = https://zpravy.idnes.cz/cesky-klub-turistu-znacena-trasa-rukavecska-obora-kvetov-panstvi-schwarzenberg-soud-g4g-/domaci.aspx?c=A180312_202501_domaci_ane | datum vydání = 2018-03-13 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel = iDnes.cz }}</ref> [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]] nabízí možnosti koupání.▼
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/z_domova/krajane-hlavni-je-pro-nas-najit-praci-20150306.html
Během posledních let se v části Jetětické Samoty staví nové rodinné domy. Do míst obec zavádí vodovod, dešťovou a splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Jetětice: Hlavní jsou nyní Jetětické Samoty | url = https://pisecky.denik.cz/kratce/1356159-jetetice-hlavni-jsou-nyni-jeteticke-samoty.html | datum vydání = 2014-07-29 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel = Písecký deník.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20180412083002/https://pisecky.denik.cz/kratce/1356159-jetetice-hlavni-jsou-nyni-jeteticke-samoty.html | datum archivace = 2018-04-12 | nedostupné = ano }}</ref>▼
| datum přístupu = 2020-03-30
}}</ref> Zásluhou toho vykazovala obec v srpnu 2016 nezaměstnanost 19,8 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kde je v Česku nejvíce lidí bez práce? Nejhorší obec nenajdete na severu, ukazuje žebříček {{!}} Aktuálně.cz
| periodikum = Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
| url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kde-je-v-cesku-nejvice-lidi-bez-prace-nejhorsi-obec-nenajdet/r~627257c07bfa11e6a77e002590604f2e/
| datum vydání = 2016-09-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-03-30
}}</ref>
== Památky ==
Řádek 53 ⟶ 72:
* Kaple Panny Marie Lurdské v Jetětických Samotách z 1. poloviny [[20. století]].<ref>Hladký (2007), s. 84</ref>
* Památník Karla Šebka, umístěný u silnice v osadě Truhlařov, s nápisem: ''„K uctění světlé památky Karla Šebka, naroz. dne 27. VIII. 1896, padl ve světové válce v boji u [[Sokal|Sokalu]] v Haliči dne 6. V. 1917, věnováno otcem a sourozenci.“''
== Infrastruktura ==
▲V současnosti je zde evidováno 173 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresy/Region.aspx?regid=6823|datum přístupu=2016-02-14}}</ref> V roce [[2011]] zde trvale žilo 34 obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 190 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref>
Nacházejí se zde restaurace ''U Šáchů'' (čp. 152), penzion ''Kerak'' (čp. 85), velká rekreační střediska ''Vltava'' (čp. 126, patřící [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstvu vnitra]]) a bývalé ''Letov'' a ''ZVVZ''.
▲Značené turistické trasy na sever od Červené musely být v minulosti přetrasovány. Procházely totiž [[Rukávečská obora|rukávečskou oborou]] vlastněnou [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergy]], kteří oboru nechali oplotit, následně v roce 2017 odstranili přelízky, rozcestníky sundali ze stromů a značky zamazali. Klub českých turistů a okolní obce tak budoucí podobu místa řeší soudní cestou.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zákaz vstupu na panské. Turisté chtějí průchod cenným lesem hájit u soudu | url = https://zpravy.idnes.cz/cesky-klub-turistu-znacena-trasa-rukavecska-obora-kvetov-panstvi-schwarzenberg-soud-g4g-/domaci.aspx?c=A180312_202501_domaci_ane | datum vydání = 2018-03-13 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel = iDnes.cz }}</ref> [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]] nabízí možnosti koupání.
▲Během posledních let se v části [[Červená (Jetětice)|Jetětické Samoty]] staví nové rodinné domy. Do míst obec
== Demografie ==
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel<ref>Palacký (1848), s. 334</ref><ref>Kytka (2003), s. 75</ref><ref>Růžková (2006), s. 226, 227</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 | url = https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-03-23 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
! 1843 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1991 !! 2001
|-
| 220 || 218 || 176 || 159 || 140 || 134 || 140 || 127 || 95 || 32 || 21 || 94 || 101
|}
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu domů<ref>Palacký (1848), s. 334</ref><ref>Kytka (2003), s. 75</ref><ref>Růžková (2006), s. 226, 227</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 | url = https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-03-23 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
! 1843 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1991 !! 2001
|-
| 31 || 30 || 24 || 22 || 21 || 24 || 23 || 29 || 33 || 9 || 6 || 44 || 64
|}
== Galerie ==
Řádek 70 ⟶ 113:
* CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. ''Vltava v zrcadle dobových pohlednic''. 1. vyd. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007. ISBN 978-80-87053-03-4
* ČÁKA, Jan. ''Zmizelá Vltava''. 1. vyd. BAROKO&FOX, Beroun 1996. ISBN 80-85642-26-3; 2. vyd. Paseka, Praha 2002. ISBN 80-7185-491-3
* HANESCH, Josef. ''Velkostatek Orlík nad Vltavou''. Třeboň 1969.
* HLADKÝ, Jiří. ''Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku''. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. ISBN 978-80-254-0640-3; 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011. ISBN 978-80-254-0640-3
* KYTKA, Josef. ''Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie''. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940.
* [[František Palacký|PALACKÝ, František]]. ''Popis království českého''. 1. vyd. Knihkupectví J. G. Kalve, Praha 1848; 2. vyd. PhDr. Ivo Sperát, Praha 2019.
* RŮŽKOVÁ, Jiřina a kol. ''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, I. díl''. Český statistický ústav, Praha 2006.
* TYL, František. ''Paměti zvíkovské''. 1. vyd. Šimáček, Praha 1888; 2. vyd. GARN, Brno 2013.
=== Související články ===
| |||