Jetětice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění: památky značka: editor wikitextu 2017 |
doplnění: sčítání, památky, škola značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 28:
| starosta aktuální k = 2019
}}
'''Jetětice''' (2. pád ''Jetětic'', {{vjazyce2|de|''Jetietitz''}} nebo ''Jedjetitz'') jsou obec ležící v [[Okres Písek|okrese Písek]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Vesnice je vzdálená zhruba 16 km severovýchodně od okresního města [[Písek (město)|Písek]] a 12 km jihozápadně od [[Milevsko|Milevska]]. Jetětice se rozkládají na ploše necelých 14 kilometrů čtverečních v západní části [[Táborská pahorkatina|Táborské pahorkatiny]] v nadmořské výšce 447 m. n. m. Přirozenou hranici obce tvoří na severu [[Hrejkovický potok|Hrejkovický]] a [[Oborský potok (přítok Hrejkovického potoka)|Oborský potok]], na jihovýchodě [[Jetětický potok]] u Křenovického lesa a na jihozápadě [[Vodní nádrž Orlík|orlická přehrada]] na [[Vltava|Vltavě]]. Do katastrálního území Jetětic spadá jihozápadní část [[Schwarzenbergové|schwarzenberské]] [[Rukávečská obora|Rukávečské obory]], pod souhrnnou hlavičkou [[Červená (Jetětice)|Červená]] osady ''Jetětické Samoty'', ''Truhlařov'', ''Pazderna'', ''Kopanický'', hájovna ''Habr'' a několik chatových osad a rekreačních areálů. Obcí prochází regionální [[železniční trať Tábor–Ražice]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [[První písemná zmínka]] pochází z roku
== Historie ==
[[Soubor:Jetetice nadoba.jpg|náhled|vlevo|upright|Eneolitická nádoba]]
Území obce bylo podle archeologických nálezů osídleno již v [[pravěk]]u. Na ostrožně mezi [[Vltava|Vltavou]] a [[Jetětický potok|Jetětickým potokem]] byly pod převisem skály nalezeny zlomky keramické nádoby, jejíž vznik vročili archeologové do období [[eneolit]]u (3 500–2 000 př. n. l.). Nálezy uchovává [[milevské muzeum]].
{{P-citát|right|
1463, 11 Nov. Jan Předbor z Radey<br />
šína, seděním na Želči, wsi kláštera Milew<br />
ského, Klisín wětší, Klisín menší, Jetětice<br />
a Hostomice, kteréž král Sigmund za služby<br />
a škody jeho (při obležení hradu Karl<br />
šteina ɔc.) w summě 400 ß zlatých uher<br />
ských zapsal byl, sstupuje Janowi z Ro<br />
senberka, přijaw od něho summu zápisní.<br />
Swědkowé: Wíta ze Rzawého seděním na<br />
Dobronicích, Wilém z Kozieho, purkrabí<br />
na Chúsníce, Litwín z Nemyšle seděním<br />
w Chotěmicích a Jan z Dobronic, hajt<br />
man na Soběslawi. D. 1463, pátek den<br />
sw. Martina. (Orig. in arch. Worlic)|Prodej Jetětic Janovi II. z Rožmberka roku 1463<ref>Palacký (1844), s. 572</ref>}}
[[Stabilní katastr]] z první poloviny 19. století zachycuje na dnešním katastrálním území obce několik samot ve vltavském údolí:▼
▲První písemná zmínka pochází z roku 1251, kdy vesnice patřila ke statkům [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Klášter Milevsko|kláštera v Milevsku]]. Za [[Husitské války|husitských válek]] je klášter vypálen a pobořen a tento jeho majetek císař [[Zikmund Lucemburský]] asi r. 1437 zastavuje [[Jan Předbor z Radešína|Janu Předboru z Radešína]] (z Radejšína).<ref>Hanesch (1969), s. 7</ref><ref>Sedláček (1890), s. 79</ref> Předbor však již roku 1463 Jetětice spolu s [[Klisín|Klisínem]], [[Klisinec|Klisincem]] a [[Hostovnice|Hostovnicemi]] dále postoupil [[Jan II. z Rožmberka|Janovi II. z Rožmberka]] a vesnice se tak vrátila do zvíkovského panství.<ref>Hanesch (1969), s. 6</ref> Od [[Rožmberkové|Rožmberků]] koupili r. 1473 statky milevského kláštera [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]]. Roku 1575 císař [[Maxmilián II. Habsburský]] převedl veškerý pozemkový majetek kláštera Kryštofovi ze Švamberka jako dědičné jmění.<ref>Kytka (2003), s. 82</ref> Po bitvě na Bílé hoře koupil roku 1623 zkonfiskovaná švamberská panství Zvíkov a Orlík [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich z Eggenberga]]. Posledními šlechtickými majiteli byli od roku 1710 [[Schwarzenbergové]].
▲Stabilní katastr z první poloviny 19. století zachycuje na dnešním katastrálním území obce několik samot ve vltavském údolí:
* ''Pazdera''. Dnešní ''Pazderna''.
* ''Pepřil''.
Řádek 49 ⟶ 63:
V roce 1857 obec postihl veliký požár, kdy většina domů vyhořela. Nová stavení byla postavena štítem k silnici nebo návsi.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Při sčítání v roce 1860 měly Jetětice 273 obyvatel a 21 popisných čísel.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> V roce 1926 bylo evidováno 600 obyvatel a 87 popisných čísel, o čtyři roky později zde v 86 domech žilo 508 obyvatel.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref>
| titul = DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.03.23
| periodikum = digi.ceskearchivy.cz
| url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=632231&page=1
| datum přístupu = 2020-03-
}}</ref> administrativně spadala největší část povltavské vesnice [[Červená nad Vltavou (zaniklá obec)|Červená]].<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Tento '''I. díl''' se rozkládal na pravém břehu řeky od [[Saník]]u po [[Hrejkovický potok]]. '''II. díl''' v katastrálním území [[Vůsí]] pokračoval severně k potoku na Bráníkách a nacházely se zde pouze [[Kostel svatého Bartoloměje (Červená)|kostel]], fara, škola a hřbitov. '''III. díl''' ležel na levém břehu a měl vlastní faru i školu v [[Oslov]]u. Roku 1930 měla Červená I. díl 29. domů a 127 obyvatel, Červená II. díl 2 domy a 4 obyvatele, Červená III. díl 9 domů a 27 obyvatel.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Nástupcem tohoto dílu je dnešní část obce a katastrální území [[Červená (Jetětice)|Červená]].
[[Soubor:Kaple Panny Marie (Jetetice).jpg|náhled|vlevo|upright|Kaple Narození Panny Marie]]
Od roku 1729 chodily děti z Jetětic do školy na [[Červená nad Vltavou (zaniklá obec)|Červené]]. V září roku 1877 se obec odškolila a v nově vystavěné budově (dnes
| příjmení = Černá
| jméno = Klára
| titul = Školu v Jetěticích zavřeli po šestnácti letech. Nebyly děti
| periodikum = Písecký deník
| datum vydání = 2013-11-13
| jazyk = cs
| url = https://pisecky.denik.cz/zpravy_region/skolu-v-jeteticich-zavreli-po-sestnacti-letech-nebyly-deti-20131113.html
| datum přístupu = 2020-03-30
}}</ref> Nicméně už v roce 1977 byla výuka v nové budově pro nedostatek žáků ukončena. Do roku 1984 zde fungoval dětský útulek, druhá část sloužila pro letní rekreaci.
V roce 1920 obec zřídila městskou knihovnu, která v současnosti sídlí v bývalé budově školy
Sbor dobrovolných [[hasič]]ů působí v obci od roku 1900.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Mezi dříve působícími spolky lze jmenovat Čtenářsko-ochotnickou jednotu (od r. 1925) nebo Spořitelní a záložní spolek (od r. 1913).<ref>Kytka (2003), s. 75</ref>
Řádek 64 ⟶ 87:
Přes území obce byla v roce 1889 zprovozněna [[železniční trať Tábor–Ražice]]. Vltavu trať překonává na unikátním [[Železniční most (Červená)|železničním mostě]]. Původně na trati stálo pouze nádraží, které se tehdy jmenovalo ''Jetětice''. Teprve na jaře roku 1939 ho na podnět Odboru turistů v Milevsku ministerstvo železnic nechalo přejmenovat na ''Červená nad Vltavou''. Občané Jetětic se navíc v roce 1917 částkou 2000 korun složili na postavení zastávky poblíž obce.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> Obec tedy měla zastávku i železniční nádraží.
Na konci druhé světové války útočily americké stíhací letouny, tzv. [[hloubkaři]], na území okupovaném Němci na pozemní cíle, které měly vykazovat činnost k vojenským účelům. Vybíraly si především parní lokomotivy, nákladní a cisternové vagony, výtopny, na silnicích pak na vojenská vozidla a v neposlední řadě německá letiště. Po výjezdu z nádraží Červená nad Vltavou ve směru na [[Tábor]] byl takto 24. dubna 1945 v půl jedenácté napaden osobní vlak č. 1043. Letouny poškodily lokomotivu a jedenáct vagonů. Podle očitého svědectví četníků bylo zabito sedm osob (z toho dva vojáci), sedmnáct zraněno těžce (z toho šest vojáků) a pět lehce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = | url = https://hloubkari.wordpress.com/2007/05/04/531200-cervena-nad-vltavou-24-dubna-1945/ | datum vydání = 2007-05-04 | datum přístupu = | jazyk = cs-CZ
}}</ref>
Do rekreačního střediska ''Vltava'', které patří [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstvu vnitra]], byly během [[Ukrajinská krize|vojenského konfliktu na východě Ukrajiny]] na dobu 6 měsíců umísťovány rodiny [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]].<ref>{{Citace
| příjmení = Gális
| jméno = Radek
| titul = Ukrajinští krajané: Hlavní je pro nás najít práci
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2015-03-06
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/z_domova/krajane-hlavni-je-pro-nas-najit-praci-20150306.html
| datum přístupu = 2020-03-30
}}</ref> Zásluhou toho vykazovala obec v srpnu 2016 nezaměstnanost 19,8 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kde je v Česku nejvíce lidí bez práce? Nejhorší obec nenajdete na severu, ukazuje žebříček {{!}} Aktuálně.cz
| periodikum = Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
| url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kde-je-v-cesku-nejvice-lidi-bez-prace-nejhorsi-obec-nenajdet/r~627257c07bfa11e6a77e002590604f2e/
| datum vydání = 2016-09-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-03-30
}}</ref>
== Památky ==
Řádek 81 ⟶ 125:
* Pomník padlým při [[Osvobození Československa|osvobozování Československa]], umístěný na polní cestě severně od obce, s nápisem: ''„Našim hrdinným bratrům osvoboditelům – Viktor Sergejevič Kalesnikov (1924 – 24. 5. 1945), Kosev (1925 – 13. 5. 1945) – kteří položili svůj život za osvobození naší vlasti, věnují občané Jetětic.“''
* Původně tři kříže umístěné na cestě západně od obce, jak je zachycuje [[stabilní katastr]] (vznikly tedy nejpozději r. 1843). Dochovaný pouze prostřední kříž s nápisem ''„INRI“'' a reliéfem kalicha a torzo východního kříže s reliéfem kalicha, umístěné u čp. 51.
* Květovský buk, významný strom v [[Rukávečská obora|Rukávečské oboře]] u místa zvaného ''Čertův kůň'', v současnosti nepřístupný.
* Kobyla a Hříbě, dva balvany v [[Rukávečská obora|Rukávečské oboře]] u místa zvaného ''Čertův kůň'', v současnosti nepřístupné. Balvany se postupně boří do země a v okamžiku, kdy zmizí, má podle pověsti nastat konec světa.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Černá
| jméno = Klára
| titul = Až zapadne kámen do země, bude konec světa
| periodikum = Písecký deník
| datum vydání = 2010-12-28
| jazyk = cs
| url = https://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi_20101228_kamen.html
| datum přístupu = 2020-03-30
}}</ref>
=== Červená (Jetětické Samoty) ===
Řádek 90 ⟶ 145:
== Demografie ==
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel<ref>Palacký (1848), s. 334</ref><ref>Kytka (2003), s. 75</ref><ref>Růžková (2006), s. 226, 227</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 | url = https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-03-23 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
! část obce !! 1843 !! 1860 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1926 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
| Jetětice || 245 || 273 ||
|-
| Červená || - || - || 218 || 176 || 159 || 140 || 134 || 140 || - || 127 || 95 || 32 || 21 || - || 94 || 101 || -
|-
| celkem || 245 || 273 || 630 || 551 || 552 || 540 || 579 || 603 || - || 635 || 476 || 447 || 427 || 345 || 302 || 296 || 291
|}
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu domů<ref>Palacký (1848), s. 334</ref><ref>Kytka (2003), s. 75</ref><ref>Růžková (2006), s. 226, 227</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 | url = https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-03-23 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
! část obce !! 1843 !! 1860 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1926 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
| Jetětice || 20 || 21 || 32 || 41 || 49 || 49 || 58 || 63 || 87 || 86 || 102 || 95 || 103 || 98 || 67 || 71 || -
|-
| Červená || - || - || 30 || 24 || 22 || 21 || 24 || 23 || - || 29 || 33 || 9 || 6 || - || 44 || 64 || -
|-
| celkem || 20 || 21 || 62 || 65 || 71 || 70 || 82 || 86 ||
|}
Řádek 131 ⟶ 194:
Budova obecního úřadu (čp. 122) slouží i k dalším kulturním a společenským akcím. V obci se konají karneval pro děti, posvícení, v zimě mikulášská nadílka a hasičský bál (pořádaný na první svátek vánoční). Nacházejí se zde knihovna (čp. 110), pošta (čp. 21), hasičská zbrojnice, prodejna smíšeného zboží ''Jednota'' (čp. 14), restaurace ''U Šáchů'' (čp. 152), penzion ''Kerak'' (čp. 85), velká rekreační střediska ''Vltava'' (čp. 126, patřící [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstvu vnitra]]) a bývalé ''Letov'' a ''ZVVZ'', funkční zemědělský areál nebo fotbalové a volejbalové hřiště.
Obec Jetětice téměř ze všech stran obepínají lesy, které jsou vhodné pro turistiku nebo sběr hub. Značené turistické trasy na sever od obce musely být v minulosti přetrasovány. Procházely totiž [[Rukávečská obora|rukávečskou oborou]] vlastněnou [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergy]], kteří oboru nechali oplotit, následně v roce 2017 odstranili přelízky, rozcestníky sundali ze stromů a značky zamazali. [[Klub českých turistů]] a okolní obce tak budoucí podobu místa řeší soudní cestou.<ref>{{Citace
| titul = Zákaz vstupu na panské. Turisté chtějí průchod cenným lesem hájit u soudu | periodikum = iDNES.cz | url = https:// | datum vydání = 2018-03-13 | datum přístupu = }}</ref> [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]] nabízí možnosti koupání. Během posledních let se v části [[Červená (Jetětice)|Jetětické Samoty
== Doprava ==
Řádek 160 ⟶ 229:
* HLADKÝ, Jiří. ''Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku''. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. ISBN 978-80-254-0640-3; 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011. ISBN 978-80-254-0640-3
* KYTKA, Josef. ''Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie''. 1. vyd. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940; 2. vyd. Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, Milevsko 2003.
* [[František Palacký|PALACKÝ, František]]. '' Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, díl třetí''. Komise u Kronbergra a Řivnáče, Praha 1844.
* [[František Palacký|PALACKÝ, František]]. ''Popis království českého''. 1. vyd. Knihkupectví J. G. Kalve, Praha 1848; 2. vyd. PhDr. Ivo Sperát, Praha 2019.
* RŮŽKOVÁ, Jiřina a kol. ''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, I. díl''. Český statistický ústav, Praha 2006.
* [[August Sedláček|SEDLÁČEK, August]]. ''Hrady, zámky a tvrze království českého, díl sedmý''. Knihtiskárna Františka Šimáčka, Praha 1890.
* TYL, František. ''Paměti zvíkovské''. 1. vyd. Šimáček, Praha 1888; 2. vyd. GARN, Brno 2013.
=== Související články ===
| |||