Jetětice: Porovnání verzí

'''Jetětice''' (2. pád ''Jetětic'', {{vjazyce2|de|''Jetietitz''}}) jsou obec ležící v [[Okres Písek|okrese Písek]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Vesnice je vzdálená zhruba 16 km severovýchodně od okresního města [[Písek (město)|Písek]] a 12 km jihozápadně od [[Milevsko|Milevska]]. Jetětice se rozkládají na ploše necelých 14 kilometrů čtverečních v západní části [[Táborská pahorkatina|Táborské pahorkatiny]] v nadmořské výšce 447 m. n. m. Přirozenou hranici obce tvoří na severu [[Hrejkovický potok|Hrejkovický]] a [[Oborský potok (přítok Hrejkovického potoka)|Oborský potok]], na jihujihovýchodě [[Jetětický potok]] a na západějihozápadě [[Vodní nádrž Orlík|orlická přehrada]] na [[Vltava|Vltavě]]. Do katastrálního území obceJetětic spadajíspadá jihozápadní část [[Schwarzenbergové|schwarzenberské]] [[Rukávečská obora|Rukávečské obory]], pod souhrnnou hlavičkou [[Červená (Jetětice)|Červená]] osady ''Jetětické Samoty'', ''Truhlařov'', ''Pazderna'', ''Kopanický'', hájovna ''Habr'' a několik chatových osad a rekreačních areálů. Obcí prochází regionální [[železniční trať Tábor–Ražice]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [[První písemná zmínka]] pochází z roku 1251.

První písemná zmínka pochází z roku 1251, kdy vesnice patřila ke statkům [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Klášter Milevsko|kláštera v Milevsku]]. Za [[Husitské války|husitských válek]] je klášter vypálen a pobořen a tento jeho církevní majetek císař [[Zikmund Lucemburský]] asi r. 1437 zastavuje [[Jan Předbor z Radešína|Janu Předboru z Radešína]] (z Radejšína).<ref>Hanesch (1969), s. 7</ref><ref>Sedláček (1890), s. 79</ref> Předbor však již roku 1463 Jetětice spolu s [[Klisín|Klisínem]], [[Klisinec|Klisincem]] a [[Hostovnice|Hostovnicemi]] dále postoupil [[Jan II. z Rožmberka|JanuJanovi II. z Rožmberka]] a vesnice se tak vrátila do zvíkovského panství.<ref>Hanesch (1969), s. 6</ref> Od [[Rožmberkové|Rožmberků]] koupili r. 1473 statky milevského kláštera r. 1473 [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]]. Roku 1575 císař [[Maxmilián II. Habsburský]] převedl veškerý pozemkový majetek kláštera Kryštofovi ze Švamberka jako dědičné jmění.<ref>Kytka (2003), s. 82</ref> Po bitvě na Bílé hoře koupil roku 1623 zkonfiskovaná švamberská panství Zvíkov a Orlík [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich z Eggenberga]]. Posledními šlechtickými majiteli byli od roku 1710 [[Schwarzenbergové]].

Stabilní katastr z první poloviny 19. století zachycuje na dnešním katastrálním území obce několik samot ve vltavském údolí –:
* ''Pazdera''. (dnešníDnešní ''Pazderna''),.
* ''Pepřil'',.
* ''Kopanický'' a ''Saník''. U Saníku měl v 16. století [[Jindřich ze ŠvamberkaSaník]] nechat postavit dřevěný most, který zde vydržel asi do třicetileté války''.<ref>Čáka (1996),Od s. 205</ref> Dosavadní mlýnmajitelů bratří Šejharů koupila mlýn v roce 1922 společnost Přemysl Bečka a společníci a přestavěla jej na továrnu, kde na 40 dělníků vyrábělo závitníky a další nástroje pro kovoprůmysl.<ref>Čáka (1996), s. 205</ref> Výroba šroubárny se po napuštění přehrady přesunula do objektů dnešní restaurace ''U Šáchů''.

Jetětice patřily v roce 1843 v rámci [[Fideikomis|fideikomisního]] panského velkostatku [[Orlík (zámek)|Orlík]] do majetku knížete [[Bedřich ze Schwarzenbergu|Bedřicha knížete ze Schwarzenbergu]].<ref>Palacký (1848), s. 334</ref> V této době vesnici tvořilo 20 [[Konskripční číslo|konskripčních čísel]], ve kterých bydlelo 245 obyvatel.<ref>Palacký (1848), s. 334</ref>

Na konci druhé světové války útočily americké stíhací letouny, tzv. [[hloubkaři]], na území okupovaném Němci na pozemní cíle, které měly vykazovat činnost k vojenským účelům. Vybíraly si především parní lokomotivy, nákladní a cisternové vagony, výtopny, na silnicích pak na vojenská vozidla a v neposlední řadě německá letiště. Po výjezdu z nádraží Červená nad Vltavou ve směru na [[Tábor]] byl takto 24. dubna 1945 v půl jedenácté napaden osobní vlak č. 1043. Letouny poškodily lokomotivu a jedenáct vagonů. Podle očitého svědectví četníků bylo zabito sedm osob (z toho dva vojáci), sedmnáct zraněno těžce (z toho šest vojáků) a pět lehce.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Červená nad Vltavou, 24. dubna 1945 | url = https://hloubkari.wordpress.com/2007/05/04/531200-cervena-nad-vltavou-24-dubna-1945/ | datum vydání = 2007-05-04 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel =

Do rekreačního střediska ''Vltava'', které patří [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstvu vnitra]], byly během [[Ukrajinská krize|vojenského konfliktu na východě Ukrajiny]] na dobu 6 měsíců umísťovány rodiny [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Černá | jméno = Klára | titul = Ukrajinští krajané: Hlavní je pro nás najít práci | url = https://www.denik.cz/z_domova/krajane-hlavni-je-pro-nas-najit-praci-20150306.html | datum vydání = 2015-03-06 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel = Deník.cz }}</ref> Zásluhou toho vykazovala obec v srpnu 2016 nezaměstnanost 19,8 %.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Stejskalová | jméno = Alice | titul = Kde je v Česku nejvíce lidí bez práce? Nejhorší obec nenajdete na severu, ukazuje žebříček | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kde-je-v-cesku-nejvice-lidi-bez-prace-nejhorsi-obec-nenajdet/r~627257c07bfa11e6a77e002590604f2e/ | datum vydání = 2016-09-21 | datum přístupu = 2018-04-11| vydavatel = Aktuálně.cz }}</ref>

}}</ref> z roku 1924,<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> umístěný před kaplí, s nápisem: ''„Tvůrcům svobody (1914–1919). Adámek J., Brož Jos., Dušek Jos., Fuka Jan, Chaloupka F., Jiroušek F., Kálal Fr., Kašpar P., Končelík J., Kučera J., Lívanec F., Mašek F., Pelíšek J., Souhrada J., Šebek K., Vanda Jos.“''

* Pomník padlým při [[Osvobození Československa v roce 1945|osvobozování Československa v roce 1945]], umístěný na polní cestě severně od obce, s nápisem: ''„Našim hrdinným bratrům osvoboditelům – Viktor Sergejevič Kalesnikov (1924 – 24. 5. 1945), Kosev (1925 – 13. 5. 1945) – kteří položili svůj život za osvobození naší vlasti, věnují občané Jetětic.“''

Během posledních let se v části [[Červená (Jetětice)|Jetětické Samoty (Červená)]] staví nové rodinné domy. Do míst obec zavádí vodovod, dešťovou a splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Jetětice: Hlavní jsou nyní Jetětické Samoty | url = https://pisecky.denik.cz/kratce/1356159-jetetice-hlavni-jsou-nyni-jeteticke-samoty.html | datum vydání = 2014-07-29 | datum přístupu = 2018-04-11 | vydavatel = Písecký deník.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20180412083002/https://pisecky.denik.cz/kratce/1356159-jetetice-hlavni-jsou-nyni-jeteticke-samoty.html | datum archivace = 2018-04-12 | nedostupné = ano }}</ref>

Obcí Jetětice prochází silnice III. třídy (napojená na nadmístní silnici I. třídy I/29) pokračující do obce [[Stehlovice]]. Nacházejí se zde i zastávky autobusu se spojením do [[Milevsko|Milevska]]. Přes území obce vede regionální [[železniční trať Tábor–Ražice]] se zastávkou v obci Jetětice a nádražím v Červené nad Vltavou.

Image:Jetetice pomnik osvobozovani.jpg|Pomník padlým při osvobozování Československa v roce 1945