Mehmed Kapetanović: Porovnání verzí

'''Mehmed-beg bej rytiř Kapetanović Ljubušak''' '''von Vitina''' ([[19. prosinec|19. prosince]] [[1839]] Vitina, okres [[Ljubuški]], [[osmanská říše]] – [[28. červenec|28. července]] [[1902]] Grbavica u [[Sarajevo|Sarajeva]], [[Bosna a Hercegovina]]) byl osmanský, a bosenskohercegovskýbosensko-hercegovský úředník, politik, novinář a sběratel lidové slovesnosti [[Bosňáci|bosňáckého]] původu.

Pocházel z bohaté a urozené (de facto šlechtické) muslimské rodiny, která se v oblastiregionu Ljubuškéhookolo města Ljubuški v Hercegovině vyskytovala nejpozději od 17. století. JejíPředkové představiteléMehmeda bylibeje hraničářskýmizde veliteli,byli dědičnými kapetany, a(vojenskými okresními náčelníkyveliteli). Rodina sídlila na statku v obci Vitina. Ali-beg Kapetanović zplodil čtyři syny, Mehmed-bega, [[Ibrahim Kapetanović|Ibrahim-bega]] (1841?–1897, v letech 1890–1897 mostarský starosta), Bećir-bega (1843–1910) a Osman-bega (1847–1910).

Podílel se na vojenských výpravách proti Černé Hoře a křesťanským povstalcům v Bosně a Hercegovině. Za zásluhy na vojenském poli mu byl udělen řád Mecidiye III. třídy sultána [[Abdülmecid I.|Abdülmecida I]]''.'' Roku [[1863]] se stal kapidžibašou (majorem) osmanské armády a od následujícího roku úřadoval jako kajmekan (okresní hejtman) ve mestě [[Stolac]] a pak v Ljubuškém. Roku [[1869]] vykonal dlouhou cestu po [[Itálie|Itálii]] a [[Rakousko|Rakousku]], mj. navštívil [[Vídeň]] a [[Budapešť]]. Později navštívil i [[Korfu]], [[Egypt]] a [[Malá Asie|Malou Asii]], včetně měst [[Smyrna|Smyrny]] a [[Cařihrad|Cařihradu]]. Po návratu do vlasti opětovně zastával post okresního hejtmana ve [[Foča|Foči]], Stolci a [[Trebinje]]. Roku 1875, kdy v Hercegovině vypuklo křesťanské povstání, odešel ze služby a trvale přesílilpřesídlil do [[Sarajevo|Sarajeva]]. Tam od léta 1877 do jara 1878 vykonával úřad starosty. S tímto postem se pojilo působení v osmanském parlamentu. Během muslimského povstání, které roku 1878 vypuklo proti habsburské okupaci Bosny a Hercegoviny, coby umírněný politkpolitik uprchl do [[Dalmácie]].<ref>{{Citace periodika

Kapetanović byl nositelem řady vyznamenání:. Za zásluhy prokázané Rakousko-Uhersku při konsolidaci země byl 16. září 1879 vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy


roku 1879 obdržel [[řád železné koruny]] III. třídy a s tím spojený titul četného vládního rady a neznámého roku také [[řád Františka Josefa]] II. třídy, komtur s hvězdou.<ref>{{Citace periodika