Verze z 20. 6. 2019, 02:00 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 359 526 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 3. 2020, 16:11 editovat zrušit editaci Leome323 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 10 973 editací m typo značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 24: \| místo pohřbení = [[Kostel Riddarholmen]] }} '''Frederik I. Švédský''', také '''Fridrich I. ~~Hessensko~~Hesensko-Kasselský''' ([[švédština\|švédsky]] ''Fredrik I'', [[němčina\|německy]] ''Friedrich I''); [[28. duben\|28. dubna]] [[1676]], [[Kassel]] – [[25. březen\|25. března]] [[1751]], [[Stockholm]]) byl [[Seznam ~~švédských~~hlav švédského ~~panovníků~~státu\|švédský král]] v letech [[1720]]–[[1751]] a lankrabě [[~~Hessenští~~Hesenští\|~~hessensko~~hesensko-kasselský]]. == Biografie == Narodil se 28. dubna roku 1676 v Kasselu jako třetí syn hessensko-kasselského landkarběte Karla (1654–1730) a jeho manželky ''Marie Amálie Kuronské'' (1653–1711). Dostalo se mu na jeho dobu vynikajícího vzdělání, po jehož dokončení uskutečnil cestu do [[~~Nizozemí~~Nizozemsko\|Holandska]], [[Švýcarsko\|Švýcarska]], [[Itálie]], [[Dánsko\|Dánska]] a [[Německo\|Německa]]. [[31. květen\|31. května]] roku [[1700]] se oženil se svou sestřenicí [[Luisa Dorotea Pruská\|Luisou Doroteou Pruskou]] (1680–1705), jedinou dcerou [[Seznam pruských panovníků\|pruského krále]] [[Fridrich I. Pruský\|Fridricha I.]] a jeho manželky [[Alžběta Henrietta ~~Hessensko~~Hesensko-Kasselská\|Alžběty Henrietty ~~Hessensko~~Hesensko-Kasselské]]. Luisa Dorotea zemřela v roce [[1705]], nezůstavivši žádných potomků. Záhy po započetí [[Válka o španělské dědictví\|války o španělské dědictví]] ([[1701]]) byl Fridrich svým otcem vyslán v čele pomocného sboru do Nizozemí, kde se až do uzavření [[Utrechtský mír\|Utrechtského míru]] v roce [[1713]] účastnil bojů na straně koalice. V roce [[1710]] započal Fridrich jednání o novém sňatku, a sice se sestrou ~~[[Seznam švédských panovníků\|~~švédského krále]] [[Karel XII.\|Karla XII.]] [[Ulrika Eleonora Švédská\|Ulrikou Eleonorou]]. Jednání byla úspěšná a koncem roku [[1714]] přibyl Fridrich do Stockholmu, kde se [[24. březen\|24. března]] následujícího roku uskutečnila svatba. V roce [[1716]] se Fridrich účastnil tažení do [[Norsko\|Norska]], kde utrpěl vážné zranění. V tomtéž roce byl ustanoven hlavním velitelem švédských vojsk a v roce [[1718]] se účastnil tažení, v němž Karel XII. padl. Po této neočekávané králově smrti, aby zajistil své manželce trůn, přikázal uvěznit ''Georga Heinricha von Görtze'', který byl vůdčí osobností strany podporující nároky vévody [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský\|Karla Fridrich Holštýnsko-Gottorpského]], jejího synovce, syna starší Ulričiny sestry [[Hedvika Žofie Švédská\|Hedviky Žofie]]. Řádek 42: Jeho vliv a nerozhodnost královny vedly k tomu, že Riksdag přistoupil na plán Ulriky Eleonory vzdát se trůnu ve prospěch Fridrichův. [[24. březen\|24. března]] roku [[1720]] byl zvolen králem pod jménem '''Frederik I.''' a [[3. květen\|3. května]] téhož roku byl ve Stockholmu [[korunovace\|korunován]]. Jeho instalace na trůn však znamenala další omezení královské moci. Již za rok Frederik ztratil mnoho svých příznivců, což bylo z velké části způsobeno s uzavřením pro Švédsko značně nevýhodného [[~~Nystadský~~Nystadská ~~mír~~smlouva\|Nystadstkého míru]] v roce [[1721]]. Kromě toho nevůli vyvolávaly i jeho pokusy rozšířit své pravomoci na úkor současné formy vlády. To vedlo k posílení tzv. ''holštýnské strany''. Od roku [[1723]] přestal Frederik hrát v politice Švédska významnou roli. V roce [[1730]] se stal i hessenským lankrabětem, vládu v Hessensku však prakticky delegoval na svého bratra Viléma. Řádek 48: Frederik zůstal pro Švédy cizincem, nenaučil se ani jejich jazyku. Jeho záliba v požitcích postupně přerostla v bohapustou zhýralost. Jeho čas vyplňovaly lov, pitky a milostné avantýry. Od roku [[1730]] udržoval víceméně stálý vztah s [[dvorní dáma\|dvorní dámou]] ''Hedvikou Ulrikou Taube'', dcerou člena Riksdagu Edvarda Taube. Časem dostala titul ''říšské hraběnky von Hessenstein''; porodila králi dva syny a dvě dcery. Po smrti Ulriky Eleonory v roce [[1741]] s ní uzavřel [[Morganatické manželství\|morganatický sňatek]]; manželství však netrvalo dlouho, neboť Hedvika zemřela již v roce [[1744]]. V roce [[1748]] ranila Frederika několikrát [[mrtvice]] a [[25. březen\|25. března]] roku [[1751]] ve Stockholmu zemřel, nezůstaviv žádného legitimního potomka a následníka.

Frederik I. Švédský: Porovnání verzí