Silnice: Porovnání verzí

Slovo ''silnice'' má původ v dobách, kdy [[císař]] [[Karel IV.]] nechal zesílit tehdejší hlavní [[Cesta (druh pozemní komunikace)|cesty]] (silná cesta = silnice). Na Moravě se v obecném jazyce pro silnici běžně užívá slova ''cesta''.{{Zdroj?}}

V současné české dopravní terminologii je '''silnice I.–III. třídy''' jednou z [[Kategorie pozemních komunikací|kategorií pozemních komunikací]]. VDalšími tomtokategoriemi smyslu je termín silnice protikladem k termínůmjsou [[účelová komunikace]], [[místní komunikace]] (ke kterým patří i [[ulice]]) a [[dálnice]].

První silnice v obecném smyslu slova stavěly už starověké civilizace. Významné jsou například silnice římského impéria. Nejznámější z nich je [[Via Appia]], nejdelší ze všech dláždených silnic v celé tehdejší římské říši. Až do rozvoje průmyslové revoluce platilo, že čím je silnice horší, tím více zbrzdí protivníka při případném vpádu do země.{{Zdroj?}} V 19. století se stavěly silnice štěrkové, podložené několika druhy hrubého [[štěrk]]u, s rozvojem [[automobil]]ové dopravy ve 30. až 60. letech 20. století se stavěly dlážděné silnice. V té době se začínají objevovat i první [[dálnice]], postavenépo nejprveprvní vitalské Německu zadálnici [[AdolfAutostrada Hitler|Adolfadei HitleraLaghi]]<ref>{{Citace veelektronického 30. letech z betonu, a v 50. letech [[Mezistátní dálniční systém D. Eisenhowera]] v USA. Časem byly [[beton]] i dlažba nahrazeny [[asfalt]]em, ze kterého se staví povrch silnic dodnes. Klíčovým úkolem ve stavbě dnešních silnic je dostavět celoevropskou dálniční síť. To se týká hlavně nových členských zemí [[Evropská unie|EU]] a částečně i jejich kandidátských zemí.periodika

Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je od roku 2001 [[Kraje v Česku|kraj]], na jehož území se silnice nacházejí. Vlastníkem místních komunikací je [[obec]]. Silnice a místní komunikace jsou za stanovených podmínek veřejně přístupné na základě zákonem daného práva obecného užívání (§ 19 zákona č. 13/1997 Sb.). U dálnic je užívání podmíněno dálničním poplatkem.

[[Silniční [[ochranné pásmo]] je podle zákona o pozemních komunikacích definováno mimo souvisle zastavěné území u rychlostních komunikací do vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu (pro [[Reklama|reklamy]], [[Reklamní poutač|poutače]] a světelná zařízení 250 m), u ostatních komunikací I. třídy 50 m od osy přilehlého [[Jízdní pás|jízdního pásu]] (zpravidla vozovky), u silnic II. a III. třídy a místních komunikací II. třídy 15 m od osy přilehlého jízdního pásu.

V silničním ochranném pásmu podléhá stavební, reklamní i pěstební činnost přísnějším podmínkám, případně souhlasu [[Silniční správní úřad|silničního správního úřadu]]. Vlastníci pozemků v ochranném pásmu jsou povinni strpět nezbytné činnosti vlastníka komunikace.

[[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvo dopravy]] rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice nebo dálnice a o zrušení silnice nebo dálnice. Vykonává působnost silničního správního úřadu a [[Speciální stavební úřad|speciálního stavebního úřadu]] pro dálnice. Rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím [[Krajský úřad|krajských úřadů]].

[[Krajský úřad|Krajské úřady]] vykonávají působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu pro silnice I. třídy s výjimkou [[Kompetence|kompetencí]], které jsou vyhrazeny Ministerstvu dopravy a spojů. Rozhoduje o zařazení do kategorie nebo (se souhlasem ministerstev) o zrušení silnic II. a III. třídy. Rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím obecních úřadů a obcí.

[[Obecní úřad]]y [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] vykonávají působnost silničního správního úřadu a speciálního úřadu zejména ve věcech silnic II. a III. třídy. Projednávají [[Přestupek|přestupky]] na dálnicích i silnicích.