Vítkův kámen: Porovnání verzí

'''Vítkův kámen''' (též ''Vítkův hrádek'', {{Vjazyce2|de|''Wittigstein''}} či {{Cizojazyčně|de|''Wittinghausen''}}) je [[zřícenina]] [[Gotická architektura|gotického]] [[hrad]]u na vrcholu [[Vítkův kámen (Šumava)|stejnojmenné hory]] na pravém břehu [[Vodní nádrž Lipno|Lipenské přehrady]] v&nbsp;[[Okres Český Krumlov|okrese Český Krumlov]]. Zřícenina stojí nad osadou [[Svatý Tomáš (Přední Výtoň)|Svatý Tomáš]], asi pět kilometrů od [[Přední Výtoň|Přední Výtoně]]. Je to nejvýše položený hrad (resp. zřícenina) v&nbsp;[[Česko|Česku]] (1035 m n. m.). Od roku 1963 je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky(Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Vitkův kámen, zřícenina|ID=130894|datum=2018-12-21}}</ref>

Hrad byl založen [[Vítkovci]] a&nbsp;sloužil jako pohraniční pevnost a&nbsp;správní středisko [[panství]]. [[První písemná zmínka|První spolehlivá]] zmínka o&nbsp;hradu se objevuje v&nbsp;roce [[1347]], ale existují také nepotvrzené spekulace o&nbsp;vzniku před rokem [[1277]].<ref name="durdik-susicky"/> Od roku [[1302]] přešel hrad do vlastnictví [[Rožmberkové|Rožmberků]], kteří zde v&nbsp;roce [[1394]] věznili krále [[Václav IV.|Václava&nbsp;IV.]] Rožmberkové měli hrad ve svém vlastnictví až do začátku [[17.sedmnáctého století]] (vláda posledního Vítkovce [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]]) s&nbsp;krátkou přestávkou v&nbsp;období [[husitství|husitských válek]], kdy jej v&nbsp;roce [[1427]] [[Oldřich II. z&nbsp; Rožmberka|Oldřich z&nbsp;Rožmberka]] prodal svému švagrovi ''Reinprechtovi z&nbsp;Walsee.'' Rožmberkům se vrátil zpátky až v&nbsp;roce [[1464]]. Za jejich vlády byly k&nbsp;původnímu hradu přidány hradby s&nbsp;pěti baštami. V&nbsp;letech [[1602]]–[[1622]]1602–1622 hrad patřil [[Habsburkové|Habsburkům]], za nichž byl roku [[1618]] přepaden oddílem rakouských povstalců, a&nbsp;hradní [[posádka]] proto byla posílena na dvě stě mužů. Poté patřil ke [[Český Krumlov|krumlovskému]] panství rodu [[Eggenbergové|Eggenbergů]] a&nbsp;po dobu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] na něm sídlila posádka císařského vojska.<ref name="triska"/> Hrad byl používán a&nbsp;udržován asi do poloviny [[18. století|osmnáctého]] století a&nbsp;poté vyhořelý osiřel. V&nbsp;roce [[1869]] hrad nechali zčásti opravit [[Schwarzenbergové]], kteří také hradní věž upravili na [[rozhledna|rozhlednu]].

V&nbsp;roce [[1998]] bylo založeno ''[[Občanské sdružení]] Vítkův Hrádek,'' které si objekt pronajalo a za státní dotace ve výši 20 milionů korun nechalo zříceninu a&nbsp;zejména věž zrenovovat (dokončeno roku [[2005]] při příležitosti dvoustého výročí narození spisovatele [[Adalbert Stifter|Adalberta Stiftera]]). Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště o&nbsp;61 schodech vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna, z&nbsp;níž je kruhový výhled na šumavské hřebeny ([[Plešská hornatina]]), Lipno s&nbsp;okolím, na [[Novohradské hory]] a&nbsp;četné kopce v&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]]. Při dobré viditelnosti je dokonce vidět i&nbsp;masiv [[Alpy|Alp]].{{Doplňte zdroj}}

Vnější opevnění vzniklo až v&nbsp;proběhu [[16. století|šestnáctého]] století. Relativně slabou [[Kurtina|kurtinu]] zesilovala pětice jen málo předstupujících [[bastion]]ů. U&nbsp;nového opevnění se nepočítalo s&nbsp;nasazením těžších děl při obraně ani s&nbsp;vysokou odolností před velkými děly obléhatelů, protože hradbu nedoplňoval žádný zemní násyp. Hradby i&nbsp;bastiony byly vybaveny průběžným [[Hradební ochoz|střeleckým ochozem]] a&nbsp;střílnami pro ruční zbraně. V&nbsp;bastionech byly střelecké pozice umístěny ve třech výškových úrovních. Na čelní straně se také dochoval náznak příkopu, ale brána zcela zanikla. Podle písemného svědectví byla věžovitá. Podél severovýchodní hradby stála částečně podsklepená budova. Dvorek před věží byl rozdělen příčkami na tři přízemní, [[Valená klenba|valeně klenuté]] místnosti. Nad nimi se nacházela plošina, která mohla být využita k&nbsp;postavení děl.<ref name="durdik-susicky"/>

Třetí úpravou hrad prošel před třicetiletou válkou. Přístavek u&nbsp;věže byl zvýšen o&nbsp;jedno patro a&nbsp;menší úpravy dveří a&nbsp;oken proběhly i&nbsp;v&nbsp;donjonu. Pravděpodobně v&nbsp;této fázi také vznikly věžní [[Štít (architektura)|štíty]]. Upraveno bylo také opevnění. Hrdlo jižního bastionu bylo uzavřeno půlobloukovitou zdí rozměrného objektu, který je v&nbsp;popisu z&nbsp;roku [[1649]] uveden jako [[Rondel (opevnění)|rondel]] a&nbsp;který zabral vstupní skálu. Druhá podobná stavba stála zřejmě v&nbsp;místě brány.<ref name="durdik-susicky"/>

| příjmeníeditoři = Karel Tříska

| svazek = V. JIžní Čechy